Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

(Ne)obyčejné příběhy holčičky Ivy - 10. Iva a Vánoce /konec/

25. 12. 2020
29
49
1443
Autor
Gora

Závěrečný /vánoční/ díl z připravované dětské knížky Iva a kuře /věková kategorie 5+/...

 

Uvidí aspoň nakrátko

prasátka zlaté prasátko?

 

Iva se nemohla dočkat večera. Pořád se vyptávala, kdy už přiletí Ježíšek. A že by na něj raději čekala na statku s kuřetem Pampeliškou.

Proč ne, měli to kousek, a tak táta odvedl Ivu „do služby“. Domek rodičů byl postaven hned nad jejich uličkou v polovině velikého kopce. Babi se točila u sporáku a pobrukovala „Hajdom hajdom tydlidom“ na hudbu z rádia.

„Co tady voní, babi?“

„To je františek, a vedle na talířku hromádka purpury.“

„František?“ Ivě připadalo divné, že černá homolka má lidské jméno. Babi dnes chvátala, aby vše bylo jaksepatří připraveno na sváteční večeři.

„Ivuško, natáhni gumáky, bundu a přeběhni dvůr, čeká na tebe děda. S nadílkou!“ „Dědo, dědo, ty už máš pro mě dáreček od Jéžíška?“ přiběhla do dílny jako velká voda. Vzal ji do náručí, aby si tu nadílku mohla pěkně z výšky prohlédnout. „Podívej, co je v nůši, princezno.“ Tak říkal Ivě, když měl zvlášť dobrou náladu. Ukázal proutěný koš s klasy kukuřice, starými rohlíky a jablky.

„Každý správný hospodář podaruje na Štědrý den nejdřív svá zvířata. Tak to dělal i můj otec i děda.“ Iva obhlížela zvířecí pochoutky.

„Tak co, myslíš, jsi taky správná hospodyně?“

„Ano!“

„A pořádně oblečená jsi? Nevidím čepici. Zdá se mi, že půjdu bez tebe.“ Rychle nasadila kulicha s obrovskou bambulí. „Jablka, rohlíky a kukuřici vysypeme dobytku.“

Děda, který nesl na zádech těžkou nůši, musel princeznu stále dohánět. Konečně vystoupali na vrchol kopce. Položil nadílku na zem.

„Můžu si vzít tvrdý rohlík? Maminka nám k obědu dala jen polívku. Jinak neuvidíme zlaté prasátko!“

„Rozmysli si, jestli to chceš pokazit, když jsi vydržela doteď. Za hodinku budete mít doma bohatou večeři.“ Děda se s uspokojením díval, jak Iva svraštila čelo a položila pečivo zpátky.

Pávík důležitě pochodoval dlouhatánskýma nohama sem a tam po své voliéře. Nakláněl hlavu s korunkou a sledoval, jak mu Iva sype obilí. Hned se pustil do pšenice. A pak už se házelo zvědavým bílým a flekatým horským kozám a dvěma plachým ovečkám pečivo, padaná jablíčka a kukuřice. Iva dohlížela, aby se dostalo všem.

„Princezno, půjdeme do chléva, prasnice s mladými už jsou zalezlé. Drž se u mne. Když mají selátka, chodí s nimi spát dřív a jsou opatrnější než jindy!“

Rozkoukávali se jen za svitu baterky. Chundelky Tonička i Janička, které Iva dobře znala, ležely na slámě. Mezi sebou měly tentokrát naskládaných sedm mrňavých selátek, jak se patří na mámy - prasnice. Děda na ně vlídně promluvil, aby ho poznaly. Vysypal jídlo do koryta. Tonička radostně zachrochtala a přetočila se z boku na nohy neuvěřitelnou rychlostí. Vybrala si z vánoční nadílky jablko a hned je chroupala.

„Vidíš, Ivo, jak zvířatům chutná. To znamená, že jsou zdráva. Tak hezký Štědrý večer vám všem!“ popřál dědeček a Iva jim zamávala.

„Ještě spolu odneseme něco dobrého zvěři do krmelce.“

Popadl vidle a z půdy naložil voňavé seno. Když naplnili krmelec, Iva rozsypala ze sáčku kaštany, které s bráškou sbírali na podzim.

Venku už se šeřilo. Honem na statek! Babička uvařila čaj, aby se zahřáli. Drželi teplé hrnky ve zmrzlých rukách a vyprávěli, kde všude byli. „Zbývá jen sebrat vejce a zavřít slepice,“ řekl dědeček.

„Můžu s tebou?“ hrnula se Iva na dvorek. Kuře, které na jaře zachránila před kocourem, dlouho neviděla. Začala totiž chodit do školky.

„Tady máš baterku, uvnitř bude tma. Potichu, ať slepice nevylekáš.“ Hned si všimla bělostného, načepýřeného kohoutího peří. To je kokrháč Budík! A kdo je to namačkaný na Budíka? Něco píplo, a znovu!

„Pampeliško, Pampeliško,“ poznala Iva kuře. Pípnutím dala najevo, že si na kamarádku pamatuje. Děda s Ivou přistoupili blíž a pohladili Pampelišku po pírkách. Kohout Budík rozčileně zakroutil hlavou, až mu rudý hřebínek na hlavě přepadával. Nelíbilo se mu, že někdo hladí slípku z jeho hejna!

„Hezky se vyspěte,“ popřál děda slepicím, a boudu zavřeli na pořádnou závoru.

„Pampeliška nám vyrostla, spřátelila se s ostatními,“ vysvětloval děda cestou do domu. „Před pár dny snesla první malé vajíčko, schoval jsem je pro tebe.“

Než všechno obešli a jako správní hospodáři rozdali nadílku, byla úplná tma.

„Pampeliška už spinká. Je noc," řekla Iva.

Držela se dědy za ruku. Cestou z kopce viděli zářit lampy, přizdobené modrým světlem ve tvaru sněhových vloček. Ve druhé ruce si nesla malinké vejce, vypadalo jako křepelčí, ale věděla, že je od Pampelišky.

 

 

 

 

 

 


49 názorů

Gora
05. 01. 2021
Dát tip

Jardo, jsem potěšena, že se ti ukázka líbí, a cením si tvého názoru. Politiku bych do toho nemíchala, už proto, že je to pro děti:-), díky!


Oldjerry
05. 01. 2021
Dát tip

Je úžasné úspornýmí prostředky vyjádřit tak mnoho. To je romantika obyčejného života, ještě snad obvyklého před dvěma světovými a mnoha menšími  válkami, revolucemi a převraty, které existují jen proto, že nenažranci chtějí ještě víc a prostí lidé nemají už nic. Vztah k přírodě, ke zvířatům, k sobě navzájem  - i mimo rodinu je to, co dělá život dobrým.


lastgasp
29. 12. 2020
Dát tip Gora

Díky. To je určitě potěší. Malá má tři, ale rozumu na šest. Teď dostala pod stromeček bratříčka Adámka a kupodivu nežárlí, naopak se chce o něho starat.


Gora
28. 12. 2020
Dát tip

Přemku, to je pro mne vyznamenání!!! Já ti pošlu několik dílů, které jsou již "načisto" napsány, moc by mne zajímalo, zda se budou malé líbit!

Děkuju.


lastgasp
28. 12. 2020
Dát tip

K té široké chvále přiidávám přání, aby se kniha líbila a děti byly spokojené alespoň jako vučka, které jsem milé povídání předal prostřednictvím maminky. Ctíš tradice skvěle. 


lastgasp
28. 12. 2020
Dát tip

K té široké chvále přiidávám přání, aby se kniha líbila a děti byly spokojené alespoň jako vučka, které jsem milé povídání předal prostřednictvím maminky. Ctíš tradice skvěle. 


a2a2a
26. 12. 2020
Dát tip Gora

Ano, jestliže je to součást širšího díla, kde už jsou popsány různé epizody, pak to jistě už není třeba.


Gora
26. 12. 2020
Dát tip

Jirko, děkuju za povzbuzení a rady. 

Tenhle díl je o dost delší než ty, které již jsou napsány, a tomu, kdo by je znal, pak stačí zmínka /zachráněné kuře, psi, kteří za bouřky našli útočiště u prasnic apod./, nechtěla jsem závěrečný díl ještě prodlužovat...

U každého mám nějaké /snad/ vtipné dvojverší, které uvozuje obsah, a představím-li si u textu pěkné obrázky, snad by ten / v podstatě skutečný/ příběh mohl obstát...

Díky vám všem za nápady, něco jistě použiju...


Gora
26. 12. 2020
Dát tip

Dášo, díky, no, to nemůžeš jistě vědět, že v předchozích částech humor je, ale díky ti za zájem a důvěru:-))


a2a2a
26. 12. 2020
Dát tip

Dagmaran, s tou hantýrkou to není až tak nutné, ačkoliv by možná text oživila, ale také, nesmíme zapomínat, že je určen dětem, možná na sebe strhla pozornost, přičemž určující by mělo být navození dětských pohledů a otázek ve vztahu ke světu domácích zvířatek. Máš však pravdu v tom, že špetka takové mluvy by prospěla určitě. Já bych spíše text, který je jinak dobře napsán, na jednom nebo dvou místech probloubil nějakou historkou v podání dědy či Ivy, např. jak Iva zachraňovala kuřátko před kocourem, nebo co taková prasnice dovede, když ji někdo sáhne na selátko.  Ale chválím text jako užitečný exkurz jak do světa domácích zvířat, tak do vánočních tradic. A nejen to, chválím i naznačený vztah hospodáře - dědy ke zvířátkům, např. jak je oslovuje, apod.


Dagmaram
26. 12. 2020
Dát tip

Goro,  jasně, že máš v předešlých dílech humor. Tady je takový jemňoučký :-)


Gora
26. 12. 2020
Dát tip

Dášo, neboj... vtipné momenty jsou snad v již napsaných dílech, zde možná v tom, že Iva očekávala nadílku a byla pro zvířata, ne pro ni... možná i Budík už názvem a františek také, nic třeskutého, spíš vánočně vyladěno.

Jinak s tou dědovou hantýrkou je to dobrý nápad... díky ti!


Dagmaram
26. 12. 2020
Dát tip

pěkné čtení a doufám, že nedostanu za uši, když podotknu,

že by tomu slušel nějaký vtipný moment.

A děda by mohl mluvit nějakou svojí hantýrkou.

Obojí ale umíš, takže tu asi šlo o takové "uhlazené" povídání.


Gora
26. 12. 2020
Dát tip

Děkuj, Z.E. - ty časy my máme pořád:-)


Je to milé, ..., zastavující, a do minulých časů odvádějící :)

Hezké Vánoce přeji:)


Gora
26. 12. 2020
Dát tip

Láďo, děkuji!


Nami 99
26. 12. 2020
Dát tip

Moc hezké.


Gora
26. 12. 2020
Dát tip

Di, děkuju:-)


Gora
26. 12. 2020
Dát tip

Díky, Jiři, za milé slovo...


Gora
26. 12. 2020
Dát tip

Jardo, potěšilo, děkuju!


Gora
26. 12. 2020
Dát tip

Radovane, děkuju /i za sz/...


Gora
26. 12. 2020
Dát tip

Hanko, tobě také!! A děkuji, je to tak s tím klidem a během života kolem zvířat...


Diana
26. 12. 2020
Dát tip

Hezké čtení :-)


srozumeni
26. 12. 2020
Dát tip

Jako bych tam byla, jak je to živě napsané...***


revírník
26. 12. 2020
Dát tip

Moc hezké vánoční povídání pro děti. Jejich jazykem.


má to atmošku, to se pozná na tom, že jde (na vesnici) o běžné činnosti, ale i tak čtenáře baví, představuje si a vzpomíná


8hanka
25. 12. 2020
Dát tip

krásna predvianočná atmosféra, pripomenula si mi detstvo na dedine, teplo a vône chlievika vôbec nie nepríjemné, nebo plné hviezd, ticho, žiadne ohňostroje...ďakujem, prajem príjemný zvyšok Vianoc a všetko dobré v novom roku, najmä pevné zdravie všetkým


Gora
25. 12. 2020
Dát tip

Díky, supíku:-))


supizmus
25. 12. 2020
Dát tip

Být tak o 31 let mladší, tak nadšením proskočím strop. Takto jen stručne sdělím, že je to moc fajn a příjemně se to četlo. Díky za to!


Gora
25. 12. 2020
Dát tip

Evži, děkuju.


Gora
25. 12. 2020
Dát tip

Karle, děkuju, i mé první knihy byly o zvířatech, ta úplně první s názvem Koťata... s ilustracemi p. Zmatlíkové. Proto si říkám, že by se snad příběhy Ivy a zvířat mohly líbit, třeba mým vnoučatům...


Gora
25. 12. 2020
Dát tip blacksabbath

Luboši, oni si vystačí i bez televize, dík:-)


Gora
25. 12. 2020
Dát tip

KK, ano, Budík byl velmi slyšet snad v každou celou:-) i v noci.


Gora
25. 12. 2020
Dát tip

Jani, díky ti!


Gora
25. 12. 2020
Dát tip

Al, děkuju ti, jsem ráda, že se povídání líbí.


Nemáme sice tolik zvířátek jako ty, ale také jsme na ně nezapomněli. :-)


K3
25. 12. 2020
Dát tip

Vzpomínám na dětství; taková vyprávění o dětech a zvířatech z hospodářství se mi vždy líbila. Pro ně vhodným způsobem psané. Kohout Budík, kuře Pampeliška, prasátka Tonička a Janička. Trefné názvy, pro děti jako dělané.


Norsko 1
25. 12. 2020
Dát tip

Zviřátka a Petrovští, kočkodane. Všude samá zvířata, nic proti nim. Ale kde jsou ti Petrovští


Kočkodan
25. 12. 2020
Dát tip

 

Irčo, jsem šokován, že kurové u sebe nemají elektrický proud, tím pádem nejspíš tedy ani televizi. Divím se, že to snáší.


Kohout Budík ma rozosmial. Príhodné meno. 


vesuvanka
25. 12. 2020
Dát tip

Moc hezké a milé, bude se líbit nejen dětem :-))) TIP


Alegna
25. 12. 2020
Dát tip

milé povídání .... ano, podělit vše živé, tak to má být :)*


Gora
25. 12. 2020
Dát tip

Květoni, díky, potěšilo:-)


Gora
25. 12. 2020
Dát tip

Renato, děkuju.


Na dobrou noc skvělé.


bixley
25. 12. 2020
Dát tip

Z vlastní zkušenosti vím, že děti vydrží poslouchat, když se jim čte. A tenhle příběh je určitě zaujme. Je tam spousta zvířátek a je to ze života. Takové opravdické. :-)


Gora
25. 12. 2020
Dát tip

Norsko, mám tady dětské knihy /pro opravdu malé děti/ a příběhy jsou mnohastránkové... moje vnoučata u nich přesto vydrží, no, tak nevím... 


Norsko 1
25. 12. 2020
Dát tip

Strašně dlouhý. Jako tvé dětství


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru