Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Trochu jiné odpoledne

30. 12. 2020
2
5
330
Autor
lapezka

 

Trochu jiné odpoledne

V Boha jsem nikdy nevěřil, přesto jsem ho tenkrát ve vesmíru cítil. Bylo to zvláštní. Byl jsem vyslán na poslední výpravu. Stalo se to před dvaceti lety. Selhala nám technika a já viděl před sebou smrt. Myslel jsem, že právě tady v nekonečném hvězdném prachu vydechne naše posádka naposledy. Naštěstí mechanik David nás v poslední vteřině zachránil a my se mohli bezpečně vrátit na zem.

Od té doby mám špatné spaní. Probouzím se ve zpoceném pyžamu a lapám po dechu. Stále se mi zdá, že jsem ve vesmíru a že se dusím. Vybavuji si ty hrozné okamžiky, které jsme na palubě prožívali.

„Problémy neexistují, jsou jen v tvé hlavě.“ Opakoval mi David pořád dokola.

Byli jsme uzamčeni v soudní síni. Nejde o to, že by jsme něco provedli, ale žiji na Floridě a dnes nás navštívil ze severu mohutný orkán. Podle předpovědi měl nastat až večer. Nestačil jsem odjet za rodinou. Zaskočil nás s Davidem ve městě. Tato síň je nejbezpečnější místo v téhle čtvrti. Musíme tu přečkat. Mám orosené čelo, těžce se mi dýchá. Cítím stejné nebezpečí jako na vesmírné lodi.

Z okna vidíme jak si příroda krutě zahrává. Po ulici létají kusy plechových střech starých garáží. Odpadkové koše s odpadky doslova vyskakují vysoko do vzduchu. Chlápka v modrým svetru napadlo zatáhnout žaluzie. Propadli jsme se do tmy. Proud pochopitelně vypadl. Tak tu sedím vedle nejlepšího kamaráda Davida s dalšími asi dvěstě vyděšenými lidmi. Společně se chvějeme úzkostí a mlčíme. Jsem si jist, že tedˇ většina z nich myslí na Boha. Nejde o nás, ale o naše rodiny. Nejistota, že nevíme jestli jsou v bezpečí. Vidím to na celou noc. Moderní dveře jsou na elektrický proud, nemáme šanci se z místnosti dostat ani na WC. Jsou nezničitelné. Pomalu zavírám oči. Problémy neexistují opakuji si v duchu a poprvé v životě se začínám modlit.


5 názorů

kyubnot
31. 12. 2020
Dát tip

ano, možná jen mi nepřijde jasný ten bůh, jestli je na stejné významové úrovni jako "říkal že je to v mé hlavě", nebo jestli je to záchrana - pokud je to záchrana a zároveň naschvál mimotextová, pak a jenom pak bych to i zavrhl. V ostatních případech beru, ale jak říkám, při tom případu mého zavržení by to znamenal obávám se kýč. 

Líbí se mi "doslova vyskakují" a místo jako pořád dokola se popírající, to je dobré.


Jamardi
31. 12. 2020
Dát tip

Tady je vidět, že sdělení, zda problém existuje nebo neexistuje nesouvisí s tím, jestli ho řešíme nebo neřešíme. V těchto případech říkají "neexistuje" a řeší. (David popřel existenci problému a opravil pokaženou techniku. Vyprávějící se snaží popřít problém a začíná se modlit.)


Gora
30. 12. 2020
Dát tip

Bez té vesmírné lodi by se mi zážitek s orkánem celkem líbil, i když tohle je spíš náčrt budoucího textu... rozepsat jej víc, mohla  vzniknout napínavá povídka.

Tato věta i náhlé přemítání "o Bohu"mi přijde jako klišé: „Problémy neexistují, jsou jen v tvé hlavě.“ Opakoval mi David pořád dokola.


K3
30. 12. 2020
Dát tip

Mohly by se podle toho napsat možná dvě povídky. Tohle je jen velmi stručný výtah.


Andělka1
30. 12. 2020
Dát tip

Krásně popsané. 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru