On-line

"Ciporo, miláčku, kam jsi mi dala ten svitek?" zeptal se Mojžíš.
"Jaký svitek?" odpověděla otázkou jeho žena, "byl tu jeden štos svitků a ten si vzal tvůj bratr Áron."
"To je v pořádku," řekl Mojžíš, "s Áronem jsme byli domluveni, že až dokončím kodifikaci Zákona, že ji vezme a finalizuje. Já myslím svitek od doktora."
"Tys byl u doktora, Moše?" divila se Cipora, "kvůli čemu?"
"To víš, jen pořád samá mana a křepelky," povzdychnul Mojžíš, "dostal jsem zažívací problémy. Taky ze stressu: pořád komunikovat s Ním nahoře na Sinaji - víš co mi naposled řekl?"
"Copak?" byla Cipora zvědavá.
"Že se pohádal se Svým ženským aspektem a rozbilo se jim při té hádce nádobí v kuchyni: a tak prý vznikl tento svět a my Židi to máme opravovat zevnitř. Ale zamluvili jsme ten svitek od doktora..."
"No..." zrudla Cipora, "on se tu jeden svitek tak nějak válel bokem, tak jsem ho dala k těm ostatním."
"Válel? Byl tam jen normálně položený! Kamže jsi ho dala? Vždyť tam byla moje dieta! Co jíst smím, co nesmím, v jakých kombinacích...  a teď si to odnesl Áron. Víš co to znamená?"
"N... ne." vykoktala Cipora.
"Že se tou mojí šetřící dietou budou řídit všichni Židi, po věky věků," vzdychnul Mojžíš.
"No nic," ukončila rozhovor Cipora, "aspoň budou zdraví."