Skleník

 Stál uprostřed skleníku v galoších po své babičce a kapičky potu mu vyskakovaly na čele. Podíval se nahoru, kde přes zamlženou skleněnou desku pronikaly paprsky červeného slunce. Víc toho nešlo vidět. Všechny skleněné tabulky, které tvořily střechu jeho polopropustné svatyně byli víceméně zašpiněny nebo jejich struktura vytvářela z modré oblohy krychličky malých oblaků plující na kvádrech skleněných desek. Chtělo se mu plakat. Srdce mu bilo na poplach a to stál uprostřed oázy klidu tvořenou exotickými květinami, které sbíral již několik let, a o které se staral často lépe než o sebe sama. O svou duši, o své tělo, svou hlavu, o sebe jako komplexní bytost, kterou pohrdal a litoval a sám věděl, že tyto myšlenky jsou tak plytké a nepřípustné, že vytvořil pohled na sebe sama pro ostatní zcela jiný a neutrální a v tomto pohledu ztrácel přehled o skutečných pocitech a názorových představách a tím se dostával do spirály klamu a lži. A takto by se dalo pokračovat dále, protože lež a klam prezentována okolí jako čistá pravda se tímto transformovala do nosnice informace, nikoliv vlastního pocitu.

   Obklopen květinami si utřel zvlhlé oči a nasál specifický vlhký vzduch do svých nozder. Zavřel oči a přes oční víčka vnímal dopadající teplo, ve kterém cítil náznak smíření. Ten pocit si chtěl uchovat navždy. Ten pocit přicházel vždy jen s tím prvním zavření očí a prvním nádechem a postupně slábnul s každým výdechem a vklouznutím neuvěřitelného mraveniště informací a pocitů na mysl. Představoval si tak poslední okamžiky, kdy s každým výdechem se bude v pocitu smíření propadat dál a hlouběji a paprsky tepla budou vycházet z nitra jeho těla a ozařovat celý prostor kolem takovou září, až bude kolem jenom čisto a bílo a v té čistotě již pláč a lítost přestanou existovat, stejně jako čas a úsměv a se stane přirozeným a vlastním jako znak odpočinku a věčnosti.

   Otevřel zpátky oči a sklopil je směrem dolů. Vše kolem zdálo se být o něco chladnější a tmavší než před pár sekundami. Stál na ušlapané cestičce a nikdy z ní nesešel. Ale ztratil se.