Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Děčínské ulice

20. 01. 2021
6
3
247
Autor
Besuhoff

 

Už zase zdá se mi o tobě každou noc

a v hlase prozradí mě nezkrocené chvění.

Chtít bolí, nechtít tě bolí moc!

Cokoli dal bych utéci rozednění.

        

Utéci snům o tichu kroků na tvé kůži,

na dlažbě chodníků i na asfaltu cest,

o tichu léčícím další z mých smaragdových bouří,

jen ve tvých ulicích pomalu opouští mě stesk.

 

Jen ve tvých ulicích, jak v tepnách seveřanky,

jež touží dokázat, že ví, jak spasit svět,

ve dne mě opouštíš a v noci chladíš spánky,

nad ránem slunce, když začne vycházet.

 

Nad ránem slunce je příslib nekonečna,

a řeka na sever mou bolest odnese,

tak dlouho čekal jsem, až zavede mě cesta,

do ulic naděje, do ulic geneze.

 

Jak dlouho čekal jsem, tak dlouho čekáš ty,

mé město uvyklé mě po svých cestách vést,

nejspíš už nebudu, jak dělával jsem dřív,

ti více vyprávět příběhy cizích měst.

 


3 názory

Luzz
20. 01. 2021
Dát tip

jako vyznání městu, ke kterýmu máš zřejmě dost osobní vztah, se mi to docela líbí.

 


elína m.
20. 01. 2021
Dát tip Besuhoff

Besuhoffe,

nevím, do jaké míry jsi vzdělaný v teorii vázaného verše a jestli si uvědomuješ, že se pokoušíš psát alexandrínem. Možná to děláš jen neuvědoměle. Poku by šlo skutečně o alexandrín, první sloka tvé básně by mohla vypadat třeba takto :

 

Už zase zdá se mi o tobě každou noc.

Vím - v hlase prozradí mě nezkrocené chvění

a zmatek ve slovech... Zas mám jich v ústech moc,

jako by končil půst po dlouhém hladovění.

 

Pokud by ses chtěl naučit alexandrínem psát, pomůžu ti.

Shodou okolností jsem právě dnes zveřejnila sonet psaný alexandrínem "V předvečer".  Tip dávám za zajímavá místa v básni a za vnitřní rýmy.


Malebné, zajímavé příměry, rozhodně neotřelé. Já jsem sice více příznivcem kratších (méněslovných) veršů, ale to je jen mé gusto, kterému rozhodně nedávám punc - jediný a správný. 

Mně by např. 2. sloka napadla takto (zase netvrdím, že tak by to bylo lepší, pouze jiné):

Utéci snům o krocích na tvé kůži,

na dlažbě chodníků, asfaltu cest

o tichu léčícím další z mých bouří,

a ve tvých uličkách opustit stesk

Jsem si vědom, že takhle by přišla sloka o dvě ticha a smaragdovou bouři.

Každopádně se mi báseň líbí.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru