Pěkný... :-) Nečekala bych, že si troufneš to tak přesně pojmenovat :-)

a že na jakejkoliv přesah seru :-)

Krásná báseň, v níž nacházím především geologii, která je pro mě poetická. Už dříve jsi na můj dotaz, zda nejsi geoložka, odpověděla, že ne. Mně je jasné, že geologie Tě zajímá: 

plus nějakej starej lom kterej už neexistuje – jako kulisa

(ve skutečnosti tam pořád je; šest etáží – před pár dny ověřeno v terénu)

Zajimavy.

Tak hlavne, ze to funguje.

Libi se mi thufur, pripomnel mi Thufira.

Skvělý. Já vlastně na poezii miluju, že v ní můžu hledat sebe i autora. A ty přímočaré mě moc netankujou. :-)

Mnohé novotvary jsou kryptoodborné, Safiáne. Ano, nezpoetičtí-li slova tvé vlastní spění ke smrti, nechť se po nich slehne...co vlastně? No přece mysl, kurwa!!

Člowěk má milowat ci dělá!!

Vynikající poetické kamenivo prototypově ideální.

Geniální báseň :))

Svatá poslední šestice. Hrom do čepice, ta má šťávu

nieje kameň ako kameň resp.človek ako človek

Mám kamaráda geologa, spával s truhlou plnou kamenů... i radioaktivních, jak posléze zjistil... že kameny jsou i ženy? 

Vzdálená, paní kolegyně, jak já Vám rozumím. Vona taková superpozice  vápence se zlomenou kulisou, kde se vmísí tři mísy s dramatickou náloží a antickou tragédyjí ergo ještě s působivýma termitama, mno, tak to v kvantovém světě jest opravdu velmi hluboký zářez.  Osobně na přesah seru tak zvysoka hluboce, že jsem raději ještě nic nenapsala a spoléhám na zdejší tvůrce bych se mohla kochati. Máte u mě tip, neb jste mě svou Ideální dásní ee básní převelice pobavila.

*

Nevím, jak dnes, ale před 100lety považovala kritika básnění o básnění za fujtajbl. Možná právě proto je Holan tak pěstoval. Možná jej, jako mnohé jiné za 2000 let, přitahoval Horatius. Toho dnes (někde jsem četl, nevím už kde)  tak docela nepovažujeme za básníka. Mnohé jeho výtvory prý patří do jiné škatulky a svedl by je kdejaký pan Vomáčka. Já osobně se raději přidržím Horatia a Holana, než soudobého pana profesora.

Tvá báseň, i když samozřejmě nemůže pokrýt celou rozlohu poezie, je plná podnětů. Třeba konstatování, že poezii si vytvoří čtenář, i když je zde míněno ironicky, je nespornou pravdou. Bohudík i bohužel.  Její dvojsečnost a dopad by vyžadovaly samostatnou úvahu. Nebo použití cizích, často odborných slov. Prospívají nebo jsou zbytečným balastem?Pomáhají navodit dojem současnosti? Znám třeba dramatický popis infarktu, jehož působivost zcela utlumila. Ale vím také, že podobné postupy ocenily literární časopisy. Z hlediska srozumitelnosti báseň nezmiňuje tzv. metaforické básnictví a jeho prostředky. Sice na první pohled málo srozumitelné, ale docela přesně přeložitelné do lidštiny. Asi by stálo zato se k těmto otázkám vrátit v koplexnější úvaze. Tip.

Bezpochyby originální! TIP! Nejlepší z Tvých slov: poezii ať si vytvoří čtenář. To mě dostalo :)

(jsem tu kdysi zkoušel psát básně v programovacích jazycích, ale moc se to neujalo)

Napadá mě, jestli jsi geolog? Dověděl jsem se, že také, že ser má přesah? Dávám tip za inovativnost Nenudilo.

Originální, rozhodně. Tip.

Jak já to vidím, je to úplně v pořádku a prověřené, tedy co percepce se týče. Viz Jiří Kolář, viz Jiří Trávníček, Poezie poslední možnosti. Míním, že zanedbaným českým slovem je výchoz. 

(V brzké době doplním, co jsem si doplnila z Omylem.)

Zářez by mohl být také hutní. Každopádně tenhle je boží. Nunatak a thufur zní jako konejšení a odplivování.

dobrej nápad. Tvoje poezie opravdu připomíná hledání pod kameny. Čtenář hledá s tebou a v tom je možná ten (nezamýšlený) přesah. Tip

na písanie o písaní mám slabosť