V tmách

jsme jen dvě mihotajíci světla

které jako vlny

tříští se o sebe

A na truc osudu

splývají

spolu s davem 

pouličních dam

seřazených podél hlavní třídy

přímo v centru

našeho vymyšleného světa

Tohle nemůže vyjít!

Praštíš opilecky do stolu

Z převalených lahví 

vytékají poslední zbytky temna

padají

jak vodopády přes okraj 

našeho útesu 

a naráží do mé ruky 

odkud 

se větví do pramínků

 co utíkaj nejsnazší cestou 

ke konci stolu

Nejdřív tu udělaj louži

pak pomalu přepadnou

a polijí mi 

koleno

Máš pravdu

Tohle nemůže vyjít