Miluji...

... no, samozřejmě jsem chtěl napsat místo plást slovo plést. Co už...

Já mám při hraní na piano stejné potíže. Když hraji něco z klasicismu, říkají přátelé, že se to nedá poslouchat. Básnický rytmus se v základní poloze dá naučit poměrně snadno. Vzhledem k tomu, že je v češtině přízvuk na první slabice, stačí důslednost v tomto směru v rámci zvoleného metra. 

Většinou by mě vadily verše, které začínají slovy Neb, Kdos

Přiznám se, že tady mě to vadí méně, skoro vůbec a to proto, že jsou v básni nějaké kvality a i slovo - bloudičkami, které dává básni starý kolorit.

Přemýšlím nad celou vazbou básně, připadá mi nepevná. Několik obrazů ve dvouverších, které spolu nějak moc logicky nekorespondují. Proto mi to přijde napsané na prvním místě jako hra slov a obrazů. Méně jako sdělení.

Co se ryrmu týče, přijde mi, že ve snaze o vylepšení jsi umisťovala sem tam nějaká slůvka navíc, třeba: I spiklencem je ranní Slunce - ono I na začátku, které je zbytečné, ale trošku verš rytmicky zlepší.

Hele, moje pocity, postřehy a gusto, nemají váhu objektivní pravdy. Jako celek není báseň žádný propadák, a jsem přesvědčen, že se bude spoustě čtenářů líbit, tak jak je.

Díky za názor, s rytmikou mám ustavičně problém... Nemám pro ni moc cit, což je tedy hlavně viditelné pokud se snažím hrát na nějaký hudební nástroj. Otázka zní, dá se nějak natrénovat? Nebo fakt, že mi chybí dostatečný cit pro rytmus prostě nezměním?

Interpunkci rozhodně poupravím... 

Nebudu komentovat, jen věcně k tomu závěru:

"Kdo nedá pozor na krahujce,

ochutná trpce lesa lest?"

Kdyby šlo o medvěda nebo vlka, tak jistě ano.

Chtělo by to ještě trochu zapracovat ve všech směrech. Např. pěkné, protože pravdivé, první dvouverší, je, ač rytmicky dobré, shozeno velmi šroubovanou dikcí 2. verše. Druhé a třetí dvouverší je jen hrou slov. Proč ne, ale potřebují nějaký poetický drápek.  Vidět lovícího krahujce je velmi dramatické. Ale  jak zapadá jeho lv do básně?