Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 453 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Lístek z památníku
datum / id05.02.2021 / 516779Vytisknout |
autoregil
kategorieVolné veršeDalší dílo autora
zobrazeno1363x
počet tipů34
v oblíbených5x
do výběru zařadilZbora, Gora, atkij,
Prolog

 


 

Lístek z památníku

Vím, čas je svině,

říká jí po letech namísto pozdravu.

Neví, kde byla, co dělala

jinde a s jinými. Ale teď před ní stojí

jak keř, co už dohořel:

pahýlek zběsilých zjevení,

co už jen zbytkově doutná.




Čas je fakt svině,

říká jí foťákem namísto řečnění. Ostří ji na oko.

V pozadí výjevu tušení

sídliště: obytné tabulky Excelu;

v přízemí náhledy kastlíků; a ve vstupních dveřích…

– Co je tam? – Co se tam dovnitř/ven dokola provléká? –

Ve vstupních dveřích je suma

                             sumárum v posledku za tmy už nula.

Z foťáku-nástroje stává se přívěsek.




Všichni jsme stejní a jinak jsme stejně

                            jiní. Nic nového! odpoví ostrá jen naoko.

Je ticho k prasknutí. Na dně kávy hlídá spánek

utržená hlava psa.

Balkón, na němž levitují,

otevírá rozsvícené dioráma útesu. Stromy, lampy – lilijice!

Měsíc v novu: trnoploutvá ryba. To vidí beze slov oba.




Jako děcko jsem se převažoval, svěří se. A pokračuje…

S mozkovnou obří jak vápnitá konkrece – Říkali mi Hlavonožec

z Podskalí. Kost jen jedna – sépiová, přísavky mi zakrněly

někdy kolem puberty. Snad proto rozumím jazykům sněhu,

chlístancům bláta;

a vůbec! všem měkkýšům. (Všímá si, že neposlouchá.)




O místnost později: zlehka se přisává k ventilu prsu.

Svině-čas neběží – pozvolna vrství. Dokud těla nevypere úsvit

a nepřidá do vláken aviváž. Je nahá

jak slovo, co se vzápětí stejně

                              zapomíná

pro nové zpaměti stejné. Po kůži tancují prasátka

odražená náhodnými zdroji. Je ráno, den druhý,

a svině-čas vyvádí mláďata.








Názory čtenářů (Skrýt smazané)

18.02.2021 17:48:54dát kritice tipSmetiprach

Rád jsem četl...

16.02.2021 11:19:29dát kritice tipRajmund

Líbí se mi forma. Téma vedoucí k dialogu je pro mne už někde za obzorem:-)

12.02.2021 16:59:52dát kritice tipIncognit

Mám rád ty tušené příběhy za momentkami vněmů. TYaky mne docela příjemně překvapilo, kolik lidí dočetlo i docela dlouhou a ne prvoplánovou báseň. Naplňuje mne to optimizmem. Děkuji a dávám tip.

11.02.2021 15:28:35dát kritice tipDior

jo

10.02.2021 20:06:081 tipů dát kritice tipSafián

Diore, dnes se básním říká texty, podobně jako sochám objekty. Možná je to proto, že autoři cítí, že textům nebo objektům ve srovnání s básněmi nebo sochami něco chybí. Dokonce jeden úspěšný autor objektů kdesi prohlásil, že jeho snem je udělat v životě alespoň jednu sochu.  Je těžké vysvětlit, co jsem měl na mysli. Vezmi třeba takový Máj. Budeš-li ho chtít (nebo Máchovy sonety) nechat v sobě zaznít opravdu komlexně (ať už nahlas nebo potichu), musíš zvolit odpovídající tempo. Jinak ti unikne přinejmenším jeho hudební stránka ( to je snad dlouhodobě nejvýznamnější věc). A je jisté, že básníci se vzájemně neinpirují jen obsahem, ale i rytmy a způsobem rýmování. Vrátím -li se tedy ke zdejšímu textu, je podle mně nutné k jeho plnému uchopení zvolit pomalé tempo. při rychlejším (netrpělivém) čtení se projeví, že text rozhodně není dramatický a jeho interpretace, podobně jako u hudebních skladeb, může svádět k retuším. Pro mne to rozhodně není charakteristika, která by se hodila ke každému textu. Možná je tvoje chápání důsledkem dnešního sploštěného vnímání. My dnes mezi sebou nesrovnáváme srovnatelné (sonet se sonetem, ukolébavku s ukolébavkou atd.), ale vytváříme si jakýsi svévolný mišmaš. V tom se ale žádného konce nedobereš.

10.02.2021 16:51:09dát kritice tipDior

Teda, Safiáne, sombréro dolů! Tos řek skutečně moc pěkně... ale cos to vlastně řek? Že autor zvolil tempo andante či co a čtenáři by na něj neměli spěchat... no, upřímně, myslím, že takový "argument" by se hodil v podstatě k jakémukoli textu...

Tím však nechci znevažovat výše uvedený příspěvek, který jsem tuším otipoval a svým – pravda, podivínským – způsobem i pochválil. ;~)

10.02.2021 11:37:351 tipů dát kritice tipSafián

Poezie na rozdíl od hudby neurčuje tempo. Básník je může určit jen nepřímo. Řekl bych, že  tady je předznamenání "zvolna" součástí onoho vyboxovaného prostoru, o kterém se výše zmiňuje Bříza. Abychom na sebe nechali působit všechny ingredience, které nám autor namíchal, nesmíme pospíchat. Spěch totiž slévá odstiny a netrpělivost vede k pocitu nadbytku slov. Inspirativní báseň.

09.02.2021 21:25:40dát kritice tipJosephina

bez lásky nihilismus? dirty slova se mi v poezii líbí jen u pár lidí jako byl Magor a tak

07.02.2021 19:46:17dát kritice tipper_zay

hmmm ... T

06.02.2021 15:48:151 tipů dát kritice tipDior

...chtěl jsem možná hlavně říct, abychom se nebrali tak moc vážně... jakože naše básně jsou o něčem, resp. že někoho spasí... ne, jenom si hrajeme... všichni... o ničem jiném tenhle svět není... někdo si třeba i hrát přestane a začne věřit, že je nějakým způsobem důležitý, ale je potom akorát srandovní. Ahoj! ;~) 

06.02.2021 15:31:41dát kritice tipegil

Nevím. A ani si to nemyslím.

06.02.2021 15:18:34dát kritice tipDior

Jako ostřílený autor jistě víš, že subjekt-čtenář je povětšinou debil... ;~)

06.02.2021 11:31:451 tipů dát kritice tipegil

Diore, a jak subjekt přistupuje k - jak Ty říkáš - setkání po letech? A je skutečně text jen o tom? Musí být texty a priori k něčemu či o něčem? Samotného by mě to zajímalo (subjekt v textu není lyrický/ autorský mluvčí). Jak vypadá poezie, která je o něčem, potažmo o všem? Jedna kamarádka-knihovnice mi vyprávěla, jak do knihovny přišla jedna paní s otázkou

- "Máte takovou tu knihu, jak v ní je prej - všechno...?"

- Vy myslíte... bibli?

06.02.2021 10:28:18dát kritice tipDior

Rozhodně velmi umné švitoření (téměř) o ničem, pokud tedy subjekt takto přistupuje k setkání po letech (a na jednu noc)... ale na druhou stranu: co může být fatálnějšího? 

06.02.2021 00:18:294 tipů dát kritice tipSilene

Napadlo mě, že přesně do poloviny třetí sloky, než se text zvrtne (míněno, kam pravděpodobně pluje) k jasným paleontologickým indiciím a nějaké té naší obligátní mezilidské soukromé vichřici, dá se sledovat celý výjev (na mm: půlvýjev) setkání jeho a jí v časovém odstupu od někdejších společných prožitků a ono setkání kdesi na nudném, civilním soudobém (tedy pravděpodobně panelovém) sídlišti vnímat i jako setkání jí a jeho, fungujícího v archeologickém oboru. Všechny ty rekvizity krásně pasují, význam sídliště se posouvá a depozita muzejního typu (kastlíky, zpracování nálezů), motiv oka je super, chybí snad jen očko ke všem těm rozlomeným venuším, knoflíkům, korálkům nášivkových aplikací, v nichž se coby laik do smrti nezvládnu zorientovat. (Třeba by se mohlo nalézat v nedostatečně pečlivě přebraném popelu.)

Že úplně vidím zaujetí, s nímž v prstech plátěné rukavice opatrně přidržuje figurku nevyčíslitelné hodnoty, blabla, neodpoutatelný od vlastního zaujetí, výkladu.

No, nejlíp prostě, když ona je venuší. Ne živou bytostí. 

Jasně, že má svébytná paralelní interpretace k té druhé, ale bavilo mě to tak!, když jsem si možnosti všimla.

05.02.2021 23:12:382 tipů dát kritice tipZbora
redaktor poezie

Tyhle okamžiky, dříve tak fatálně běžné se s postupem času stávají výsadou něčeho krajně nevšeního (aspoň tak to vnímám) a skoro dobrodružného (dobrodružného tak, že není od věci o tom napsat báseň), něčeho, co nás vrací zpátky - je to pořád dobrý, ale už to jaksi není úplně ono. Výmluvně zachyceno. 

05.02.2021 22:39:592 tipů dát kritice tipBříza

- Egil ! 

vždycky se mi líbilo, jak si slovy vyboxuješ prostor a pak pak v něm spočineš až se začnou jevit obrazy...

Lilijice ! :)))

ke komentářům bez komentáře

05.02.2021 12:29:05dát kritice tipblacksabbath

Ty-jo, tak to si ukládám do oblíbených....není to jen na jedno přečtení....aaa moc se mi líbí závěr.........*/*************

05.02.2021 11:20:00dát kritice tipjakometafora

Tipuji za první část - dvě strofy, i když ta první už je všeříkající poezie. Ale chápu tu potřebu oblékat ji do různých kabátů, pohrát si jak dítě s bezhraniční fantazií.  Láska na třetí čtení. 

05.02.2021 10:51:31dát kritice tipR. L.

Goro, tyhle řeči můžeš vést jenom tady, rozumíš tomu, jak parník na horách a lezeš všem do zadku. To je celé. 

05.02.2021 10:51:23dát kritice tipR. L.

Goro, tyhle řeči můžeš vést jenom tady, rozumíš tomu, jak parník na horách a lezeš všem do zadku. To je celé. 

05.02.2021 10:17:532 tipů dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Jsem ráda, když vidím, jak se to MÁ dělat:-)

Pěkné /jako u tebe vždy/...

Hlavonožec z Podskalí zvlášť...

05.02.2021 09:52:23dát kritice tipR. L.

Jsem rád, když vidím, jak se to nemá dělat. Hnus jako vždy.

05.02.2021 09:46:131 tipů dát kritice tipMajaks

Docela fajn, misty skoro tak dobre jako moje poezie.



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2021, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor