Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Svíčka

16. 02. 2021
4
5
317
Autor
Nagihan

Dnes jsem si zkoušel být mrtvý. Chvilku mi to celkem šlo. Ale pak jsem začal potřebovat čůrat.

V kráse slunce západu,
umírajícího padající víčka.
Táhlý tlukot srdce,
podoben houkání sýčka,
který vítá tmu.
V okamžiku rozkladu,
studem rdí se líčka.
Nebyl totiž více,
než ze slunce jen svíčka,
tak blízko snu.


5 názorů

Promiň, nějak divně to řádkuje, tu variantu na tvé verše jsem tam vložil normálně, napsané do sloupečku


Jenom nápad, netvrdím, že lepší naž tvé provedení. Spočívá v tom, jestli ještě trošku nezkrátit o nějaká slova. 

V západu slunce

padají víčka.

Táhlý tlukot srdce,podoben houkání sýčka,

Vítá tmu.V okamžiku rozkladu,studem rdí se líčka.

 

Nebyl totiž více,než ze slunce svíčka,Blízko snu.

Ale i když to necháš tak, nebude to špatně. I s prologem je to jasně tip! Moc hezké prolnutí vniřního "umírání" s obrazy zvenku - západ slunce, sýček ...


Alegna
17. 02. 2021
Dát tip

ráda jsem si přečetla, dobré***


Dagmaram
16. 02. 2021
Dát tip

prolog dobrý. A báseň taky :-)


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru