Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Tematický den: PŘÁL BYCH SI TO LEDOVÉ TEPLO

20. 02. 2021
21
46
1020

Únorový Tematický den: Ledových dotyků! 

PŘÁL BYCH SI TO LEDOVÉ TEPLO

Jsem voda. Jsem zmrzlá kra vody. Jsem jen obyčejná kostka chemické sloučeniny vodíku a kyslíku. Jsem led. Přesně ten, který si já i vy představujeme. Mám rozměry třeba tři na tři centimetry, co já vím… Jak to mám asi vědět, když jsem se jaktěživ nikdy neviděl. Ani jsem nikdy neroztál. 

Třeba se mnou i pracuješ. Tedy pokud každé ráno stojíš s mobilní vozíkem Kofi-Kofi u vchodu Hlavního nádraží a snažíš se připravit něco povzbuzujícího pro každodenní zástup netrpělivých a zuřivých lidí. Jsou takoví, protože ještě nepozřeli kofeinový nápoj a ty od nich slýcháš: ‚‚Stihnete to připravit dřív, než přijede šalina?” Ty nic neřekneš a klidně přidáš nás, vodové kostky, do zrecyklovatelného kelímku a přihodíš do něj plastovou slámku a na oplátku odpovíš: ‚‚Chtěl jste cappuccino? Tak tady máte ledovou kávu!” A máš klidný den. Určitě jsou i miliony dalších jiných profesí, se kterou máme tu čest se setkat. Ne vy, mohutné postavy z masa a kostí, ale my, které tady tyto divné hmoty v sobě nemáme.

Jelikož neobsahuji ani žádné sacharidy, mohou mě i ženy po porodu, které si dávají tu snahu zhubnout. Nemám v sobě ani bílkoviny, vlákninu a ani malinko železa, což mi přijde škoda. Vápníku a hořčíku mám trošku, ale není to žádná sláva. Ale tak co už...

Vrátím se zpátky ke mně. Možná vás zajímá, kolik mi je asi let? Je mi asi deset minut. Nevím, jak vypadám, ale předpokládám, že nijak hezký nebudu. Přece jenom jsem led, teda ne tak docela, jelikož nejsem ještě úplně celý zmrzlý. Takový budu až tak za šedesát minut. Světlo vidím jen, když proklouzne z otevřených zažloutlých dveří od mrazáku.

Asi víte, že my nemáme ruce, nohy ani nehty. Máme jen mazlavé strany, kterým říkáme “mazláky”. Těmi se dotýkám modrého tvořítka na led. Je starý a popraskaný. Asi ten kdo mě tvořil, nemá na nové nebo tomu už vážně nerozumím… 

Vy, obyčejní lidé si myslíte, že led nemůže být ledový a nemůže mu být zima. Ale není to vůbec tak. Já, i když žiji deset minut, tak už mě zebou mazláky. A to zažít nechcete! Vím, máte severní pól a tam je prý také zima, ale holt nežijete v mrazáku. Je pravda, že já můžu žít i v únoru na Zanzibaru, kde je v tuto chvíli teplo. Abych přežil tak potřebuji zimu.

Být ledem je těžké. Žijete tak maximálně jeden den, než si vás někdo přihodí jako další ingredienci do koktejlu a pak vás někdo rozkřoupá místo toho, aby vás nechal volně rozpustit. Rozkřoupání nesnáším! Nemáte žádné přátele. Já teda alespoň ne, protože jsem tu ve tvořítku na led sám. Nevím ani jak jsem se narodil, ale to mám podezření, že neví žádný člověk. Nevidím ani únorový sníh, sněhuláky, namrzlé chodníky…

I já kostka ledu už toužím po jednom velkém přání. A to už teď! A to žiji sotva malinkou chviličku. Chtěl bych pocítit teplo ledových dotyků. Já vím, je to trošku komplikované, ale ten nesplněný dotyk vždy bude ledový, protože jsem led. Zároveň ale ucítím i teplo druhého mazláku a to je můj obrovský, podle mě nesplnitelný, sen. Tak moc bych si přál na někoho sáhnout mým mazlákem. Dotknout se jen tak rožkem nějaké další zmrzlé vody. Všichni lidé mají právo, se něčeho dotknout. Teda není to určitě sepsané v nějaké ústavě, ale právo na to mají. A co my? Na nás se zase zapomnělo. Proto každá kostka musí mít svá přání. Já ho nikomu ani nemohu říct. To je vážně hrůza. Co je to za život?

Trošku tady v mrazáku fouká, nevím přesně odkud. Kapou na mě studené kapky. Vlastně by se to dalo považovat také za splněný sen, ale toto není to ledové teplo, jaké bych chtěl. Je to jen půlka přání a to se nepočítá. Kdybych to takto chtěl, tak nemusím mít sny. Žádné, jelikož tady na mě kape nonstop.

Najednou jsem se celý zatřásl, ne zimou, ne sám od sebe. Někdo se mnou pohnul. A přidělal těsně ke mně druhé tvořítko! Viděl jsem spásu. Světlo. Třeba na konci tunelu. Cítím trošku tepla ze vzduchu, který prošel dveřmi. A tak jsem tu naráz nebyl sám. Byly tu se mnou i další sloučeniny. ‚‚To není možné! Můj sen! Vždyť to je on!” říkal jsem si. Je jich tu spousta. Není z nich zatím led. Jsou zatím spíš jen roztátá voda, která se tvaruje do kostiček. Mně to nevadí, protože jsou tu.

Jeden z mých mazláků se pomalu, samozřejmě chtěně, dotýká nejdřív druhého tvořítka a teď už i dalšího počátečního mazláku. Kdo má asi tak se mnou tu čest, nevím. Ale mně to nevadí. Jsem šťastný. Je to nepředstavitelný pocit. Toto jsem si přál celý svůj krátký život. Je tu sice už zase tma, chlad ale zároveň i teplo ledových dotyků. A to je ono! Díky Bože všech skupenství vod, že Tě mám. Že si mi splnil…

Je hloupé, že dosáhnu pouze na jeden další mazlák, ale mně to nevadí, Nemůžu mít všechno, že?

Rochním se blahem… Však vy víte v jakém. Ani jsem si nevšiml, že už nejsem v mém příbytku. Necítím pach kuřecích prsou a ani mraženého hrášku. Jsem někde, kde na mě svítí… Nerozumím tomu. Vždyť já se koupu ve vlastním těle, ve vodě, v H2O. Už necítím žádné další mazláky. Nic…

Pomalu se rozpouštím… Ale mé srdce se pořád rochní blahem a hlavně teplem, které jsem měl možnost zkusit pomocí ledových dotyků.

Děkuji, že jsi mi splnil sen! 

Pšik! To je zima...


46 názorů

Luboši...

díky, že si na mazláky narazil,

a na páráky a klektáky mě upozornil.

Můj záměr byl však pouze hrát si s nimi na roztomilost a vtipnost,

tak, jak umí má schopnost :)


Kočkodan
27. 02. 2021
Dát tip

 

Narazil jsem na mazláky

 

a stal se fandou naráz taky,

 

jen si myslím, starej moula -

 

trochu zní jak zuby kňoura.* ;-)

 

 

 

(* páráky a klektáky)


Terezo, jsem ráda, že se Ti mé dílo líbilo :) To já děkuji Tobě za tip a žes měla chuť, si něco takového přečíst! 

Po větru posílám jedno ledové teplo... :)


Karle, díky za koment a tip!

Je třeba nebát se :) Děkuji za Tvá slova! Beru si je k srdci...


Tej
23. 02. 2021
Dát tip

Narazila jsem na tvé dílko až teď a musím říct, že je to moooc nápadité! Vžít se do pocitů ledové kostky, to není každý den!!!:) díky za to


K3
23. 02. 2021
Dát tip

O čem všem se nedá psát. Tady oceňuji hlavně tu odvahu, pustit se do něčeho tak neobvyklého. Je to risk, samozřejmě, ale riskovat se vyplácí. Zajímavé je to spíš tou neobvyklostí. Ale i tady je znát jak dobře ti to jde. Zřejmě jsi hodně talentovaná. V tom případě je potřeba stát pevně při zemi a nenechat se odradit případnými neuspěchy v pozdější době.


Jani, děkuji, že jsi četla a dala mému dílu tip! Jsem moc ráda za Tvá slova. Mě samotnou mazlák dostal :)


Romane, děkuji za přečtení, tip a Tvou všeříkající kritiku :)


vesuvanka
23. 02. 2021
Dát tip

Zajímavý nápad, pěkně zpracovaný - mazlák mě dostal :-))), TIP


..:)


Annnie, díky že jsi ke mně zavítala a že jsi mému dílu dala sedmnáctý tip! Jsem ráda, že se Ti má povídka líbila. Děkuji i za ocenění komentu! To nic nebylo...

Ano, mohla být kratší, ale už je jaké je :) Mazláci jsou skvělí, vím :) Měj se! 


annnie
22. 02. 2021
Dát tip

Roztomilý, Lucie! Souhlasím, že mírné uležení a krácení by nebylo od věci, ale tip za mazláky, příběh i tvůj veleroztomilý koment (18.35)! Pá a.


Dagmaram, děkuji Ti moc za přečtení. Díky Tobě jsem dovršila šestnácti tipům!

Jsem ráda, že se Ti můj nápad zalíbil. Pohled ledové kostky je přeci také důležitý, samozřejmě jako každý jiný :)


Dagmaram
21. 02. 2021
Dát tip

Moc dobrý nápad Luci, tahleta perspektiva ledové kostky, tip 


Zajímavý postup jak uklidnit děti :)


Incognit
21. 02. 2021
Dát tip

Olafa znám, protože mám doma dvě zlobidla, kterým ho musím pouštět za odměnu, když snědí oběd (hodinu pak dají pokoj). 


Miroslave, ooo... to je tak milé! Tolik chvály si snad ani nezasloužím :) Děkuji.

Olaf je klasika, ale mazlák je prostě ještě neohraná novinka :)


Incognit
21. 02. 2021
Dát tip

Lucie, rádo se stalo. Taky nemívám zas tak moc tipů a co si je zaslouží, to si je zaslouží.

P.S.: Já myslím, že každý mazlák je lepší, než střeštěný Olaf!


Miroslave (Incognito), jeee moc děkuji, že jsi udělal rekord mých tipů! Třináct tipů jsem ještě nikdy neměla! A Ty jsi ten šťastná třináctý :)

Tvá zmíňka o ledovém království mě pobavila :D Že by můj mazlák byl lepší než Olaf? 

Pohádka o ginu a ledu je také dobrá!

To já děkuji, že jsi byl u mě nanávštěvě! 


Miroslave, děkuji za Tvou kritiku a beru ji v potaz. Vážím si, že jsi mou povídku četl!

Na konci příběhu je kostka ledu vytažená a sama se roztápí, ale ne v nějakém nápoji. To je tato věta: Vždyť já se koupu ve vlastním těle, ve vodě,...

Pak jí přejede mráz po mazláku a pšikne si :) To jsem tam dala jen na zpestření :) Jelikože, když jsem konec psala, tak jsem si sama já pšikla :)

Snad jsem Ti vše dovysvětlila. Děkuji za návštěvu!


Incognit
21. 02. 2021
Dát tip

Super ambasadorko všech vodních skupenství a zejména toho pevného! To je lepší než ledové království!  Škoda, že kostka neskončila v horké kávě, ze které by udělala kávu ledovou, nebo v mém oblíbeném ginu- pak by ji čekala ovšem dosti strastiplná cesta trakty, porcelánovými mísami a čističkami, přes Labe do oceánu, kde plují ovšem po ledových pláních její obrovské ledové archetypy... ale to je na jhinou pohádku. MOc děkuji a dávám tip.


Delfín
21. 02. 2021
Dát tip

Zajímavé! Jen se ztrácím v tom konci. Nedává my smysl to dvouvětí: Rochním se blahem...Však vy vite v jakém. Ta druhá věta by podle mne asi měla znít: Však vy víte jakým.

No a mate mne, že ta kostka ledu (?) je napřed vyndána a vložena do nápoje taje a pak je jí zas zima!


Hned jsem si odkaz otevřela a četla :) Wow! Nádhera! Už chápu tu možnou spojitost... Shodou okolností jméno Marek má pro mě takový "jiný, možná speciální" význam. Určitě je specifický. Takže Tvé dílo pro mě bylo ještě něco víc. Děkuji za poslání :)



Snažím se dělat věci, a to i psaní, naplno a jak nejlépe umím :) Proto si můžu říct, že jsem do toho dala tolik úsilí, kolik jsem měla a udělala jsem proto vše, co bylo možné. Kdybych chtěla, mohla bych psaním strávit i dva týdny. Ale protože se znám a mám i (bohužel) víc věcí, které musím udělat, tak tomu chci věnovat tak dlouho, dokud mě práce baví. Je to přece záliba :)

Jak už jsem řekla, "mouchy" mají všechna díla..., ale tím je dělají zajímavějšími, nemám pravdu?

Myslím si, že je jedno kolik nám je let. Ano, Ty máš mnohem větší zkušenosti a vidíš mnohem víc věcí než já. Ale takto prostě je...

Tak si mě navnadila, že se Tě prostě musím zeptat, promiň :) Jakou holku Ti připomínám? Určitě musí být taky tak trhle nadšená, jako já :)


Marcela.K.
20. 02. 2021
Dát tip

Výzvy jsou dobré. Nakonec i ve škole je přece každé zadání slohové práce takovou podobnou výzvou a ty ses jí chopila na jedničku. Jenže je vidět, že to je psáno podobně, jako školní slohová práce. Zazvonilo a ty jsi ji odevzdala. Pak můžeš být s prací spokojena. Já nejsem učitelka a s psaním to mám trochu jinak. Představ si, že už bych mohla být tvojí babičkou a přesto se svým psaním často spokojena nejsem. Čím to asi je?

Tvé nadšení pro psaní se mi líbí. Připomínáš mi jednu holku... Bože, to už je let ;-)


Jarmilo, děkuji za tip a popsání mé fatazie... Je zajímavé si číst Tvou kritiku! Jsem ráda, že jsi četla :) 


Ráda Tě tu vidím, Renato! Jsem ráda, že jsi zavítala :) 

Děkuji moc za kritiku a tip! Moc si toho cením...

Wow! Ty jsi přirovnala mé použité pojmenování k mrtvé milenky cit. To je úžasné! Úplně se červenám :) Skoro bych si ani nevšimla, že jsem použila oxymóron.


Jamardi
20. 02. 2021
Dát tip

Tvoje fantazie mě něco připomíná - vševědoucnost na čem záleží a na čem ne je někdy nelidská. Ráda jsem si to přečetla.


Marcelo, Tebe jsem u mě ještě neviděla! Děkuji za návštěvu :) Jsem poctěna, že jsem měla tu čest! Snad mě budeš navštěvovat častěji a ráda. Moc ráda Tě u mě uvidím :)

Doopravdy nedělám za sebe mladší. Když je ti přece 15 let, tak bys ze sebe dělala raději strarší, ne? :) Ale to vážně nepotřebuji! Takže abychom se pochopily, můj věk je pravdivý :)

Jsem ráda, že jsi četla, a že se Ti má povídka líbila. Každé dílo má své "nedostatky" a to i to mé... Tvé připomínky beru na vědomí. Musím ale říct, že já jsem se svou prací spokojená :) 

Mazlák se mi taky moc líbí :) Nechápu, jak jsem na to přišla! Ale jsem z toho sama nadšená! 

Já tematický den beru spíše jen jako takovou výzvu. Jen si prostě zkusit psát na nějaké dané téma. Přijde mi to zajímavé, protože je to téma, které s sebou nese tolik možností, jak ho pojmout. A já ho pojala takto! 

Děkuji za kritiku i tip!


bixley
20. 02. 2021
Dát tip

Hezky pojatá personifikace, líbí se mi hlavně oxymóron teplo ledových dotyků. To je skoro mrtvé milenky cit!


Ireno, mazláci jsou super! Musím se přiznat, že horkou jehlou to trošku bylo :) Ale snad jen malinko :) Díky za přečtení a tip, Goro! Moc si toho vážím...

Ráda jsem se zapojila do soutěže!


Marcela.K.
20. 02. 2021
Dát tip

Lucie, píšeš dobře, pokud tedy nelžeš a neděláš ze sebe mladší, než jsi. Ale něco bych přesto vytkla. Fajn nápad, jen zbytečně roztažený. Někdy méně znamená více( to si někam zapiš).

Ten text je ale nápaditý a mazlák mě rozesmál. Jelikož je to blbinka, asi už se k tomu nevrátíš, ale pro příště - někdy je fajn si nápad nechat uležet a vrátit se. Samozřejmě to nejde u tématického dne pokud to píšeš na "počkání". Tak *


Promiň, zkomolila jsem Ti jméno, Majaksi.


Majsi, děkuji :)


Gora
20. 02. 2021
Dát tip

Nápadů je tu dost, možná až příliš... jako by šito horkou jehlou - ale mazláky pobavily...

Díky za účast v soutěži.


Savage Flame, to já děkuji Tobě! Jak za přečtení, tip i kritiku, která mě zahřála u srdíčka :)


Vyborne  a napadite. Dekuji. ;) S.F.


Pavle, nedivím se :) Díky za tip!


stromeček
20. 02. 2021
Dát tip

Až se mi z toho orosily mazláky.......:)


Já Lucie píšu...
20. 02. 2021
Dát tip blacksabbath, Alegna

Ivi, děkuji! Byl to takový spontánní nápad... Tak jsem ráda, že se líbil :)


blacksabbath
20. 02. 2021
Dát tip LGarra

Dobrý nápad...."Jsem voda....jsem led"...... Díky Bože všech skupenství vod, že Tě mám..........*/******


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru