Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 451 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Sofiina můra
datum / id23.02.2021 / 517525Vytisknout |
autorannnie
kategorieVolné veršeDalší dílo autora
zobrazeno510x
počet tipů17
v oblíbených2x
Prolog

Varuju vás. Tohle je maso. Tohle je jiná annnie a tentokrát nežertuje. Really sorry.

Sofiina můra

 

Sofiina můra                                                                                                        Matylda, 20.9. 2010 ráno

 

I.

Sofie spí.

Přilétá můra.

Sofie žije: Jsem malá.

                Hraju si s bratrem.

 

                Nedám ti panenku!

                Vrať mi ji!

 

                Žanetka letí z okna na dvůr.

                Skláním se nad ní:

                má rozbitou hlavičku.

                Moc ji to bolí.Pláče.

                Jsi zlý!

 

                Přichází matka: cos to provedla!?!

 

                Pláču.

                Moc mě to bolí.

 

Sofie se probouzí. Pláče.

 

II.

Můra krouží nad zavřenými víčky.

Sofie žije: Jsem malá.

                Sedím na kufru. Mám v ruce Žanetku.

                Matka bere bratra za ruku a říká: Pojď,Sofie.

                Pojď, Žanetko! Pojedeme vlakem!

 

                Je tu tolik lidí.

                Slunce praží. Mám žízeň. Žanetka taky.

                Na co tu čekáme?

 

                Slunce zašlo. Je mi zima.

                Žanetka pláče.

 

                Přijíždí vlak. Jedeme do lázní.

                Je nás moc.

                Nejsou tu sedátka.

                Nejsou tu okénka.

                Stojím a nemůžu dýchat. Nade mnou těžká peřina lidí.

                Žanetka má hlad. Nemám jí co dát.

 

                Jedeme dlouho.

                Sedím mamince na nohou.

                Sundala si střevíce, aby mě netlačily její přezky.

                Bratra má v náručí.

                Ošklivě to tu páchne.

                Lidé se modlí. Pláčou. Hádají se.

                Žanetku bolí bříško.

 

                 Vlak stojí. Čekáme. Kde to asi jsme?

                 Čekáme dlouho.

                 Dveře jsou stále zavřené.

                 Žanetka má strach.

 

                 Jedeme dál.

                 Pan K. spí ve stoje.

                 Eliška M. se počůrala. Fuj.

 

                 Jedeme.

                 Za stěnou vagónu je noc,

                 vidím to dírou po suku.

                 Žanetka se pokakala. Taková velká!

                 Moc se stydí.

                 Maminka říká: Jinak to nejde. Neplač.

 

                  Vlak stojí.

                  Dveře jsou zavřené.

                  Na co čekáme?

                  Pan K. v noci umřel.

                  Žanetka blinká.

 

                   Dveře se otvírají.

                   Jsou tu cizí pánové. Zlobí se na nás.

                   Tlačím se ze dveří.

                   Studený vzduch mi omyje tvář.

                   Maminka nese kufr. Na ruce má bratra.

                   Jdu vedle ní. Nesu Žanetku.

 

                    Stojíme ve frontě.

                    Kufr nám vzali.

                    Jsme na řadě:

                    Před námi krásný pán. Je vážný.

                    Ukazuje na Žanetku: Pryč.

 

                     Nedám tě, Žanetko! Mami!!!

 

                      Žanetka letí na zem.

                      Má rozbitou hlavičku. Umřela.

 

 

III.

Další noc. Další můra.

Sofie žije: Stojíme ve frontě.

                Kufr nám vzali.

                Jsme na řadě.

                Před námi krásný pán.

                Má krásné šaty a jezdecké boty.

                Kde má koně?

 

 

                Pán ukáže na mě: Pryč!

                Maminka se třese. Bratr pláče.

 

                Mami!!!

 

 

IV.

Jindy. Můra je tu znovu.

Sofie žije: Stojíme ve frontě.

                Kufr nám vzali.

                Jsme na řadě.

                Princ na bílém koni se neusmívá.

                Říká mamince: Vyber si!

                Maminka klečí.

                Kůň zčernal. Princ má zlé oči.

 

                Nenechávej mě tu!

                Mami!!!

 

 

V.

Odbíjí půlnoc. Můra sedí na polštáři.

Sofie žije: Jsem matka.

                Na ruce syn. Vedle dcera.

                Stojíme ve frontě: Pomoz nám, Bože!

                Jsme na řadě.

                Krásná tvář – zlé oči:

                Vyber si!

 

                Udělám cokoli: Zabij mě

                                         Vem si mě

                                         Budu ti sloužit,

                                          jen mi je nech!

 

                                          Bože!!!

 

 

VI.

K ránu. Můra sedí Sofii na zádech.

Sofie žije: Stojím na trhu. Mám červenou sukni.

                Přijíždí náklaďák.

                Řidič je fešák. Blonďák.

                Otvírá dveře, máchne bičem:

                Ven!

 

                 Krávy jsou neklidné.

                 Dívají se na mě obrovskýma očima.

                 Fešák se usměje: Vyber si!

 

                  Támhleto telátko... Je ještě malé.

 

                  Fešák mrkne: jdeme do vozu.

 

                   Ne...

                   Dlaň zakrývá ústa.

                   Ruce odkrývají prsa. Břicho. Nekřič!

 

                   Krávy bučí. Cítí smrt.

                   Fešák zčernal. Úsměv je pryč. Účtujeme:

                   Chceš to tele?

                   Nebuď hloupá, vem si radši krávu.

                   Má spoustu mlíka.

 

                    Kráva bučí. Telátko volá: Mami!!!

 

                     Pojď domů, Stračeno.

 

                      BŮŮŮ!!!

 

 

VII.

Vlak jede nocí. Můra sedí Sofii na hlavě.

Sofie žije: Mouchy nám sedají kolem očí.

                Je tu těsno. Musíme stát.

                Vlak brzdí. Narážíme do stěny.

                Na mě narážejí další.

 

                 Máme odřené boky.

                 Pokopané nohy.

                 Máme žízeň.

                 Mouchy otravují.

                 Není místo ani na to, abych se ohnala ocasem.

 

                  Vlak jede. Máme strach.

                  Malá chce pít.

                  Je tu horko. Nedá se dýchat.

 

                  Vlak zastaví.

                  Člověk máchá bičem: Ven!

                  Ukazuje: Vlevo – vpravo. Maso – mléko.

                  Vlevo. Vlevo. Vpravo. Maso. Maso. Mléko.

                  Malá vlevo. Maso.

                  Ty vpravo. Mléko.

 

 

                    Malá křičí: Mami!!!

 

                    BŮŮŮ!!!

 

Zavři oči, Sofie.

 

 

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

28.02.2021 06:37:24dát kritice tipannnie

Penumbro, díky! Světlou neděli přeje a.

26.02.2021 23:47:09dát kritice tipPenumbra

slušná noční můra! tip

26.02.2021 12:46:281 tipů dát kritice tipMorticia Adams

To by bylo jistě velice zajímavé.

24.02.2021 16:52:03dát kritice tipannnie

Mortície, moc děkuju. My dvě tedy opravdu hodně souzníme... To je příjemný. Těším se, že tě jednou poznám trojrozměrnou... Zatím pá a.

24.02.2021 16:50:30dát kritice tipannnie

Goro, díky. Hezkej den a.

24.02.2021 16:49:531 tipů dát kritice tipannnie

Nojo, black... Vlastně ji mám i já, a to jsem to sama napsala... Dík moc a.

23.02.2021 21:12:09dát kritice tipMorticia Adams

Je to hooodně drsné a hooodně reálné! Nepředstavitelné.. Mrazivý *

V případě zvířat se toho lze zříci a neúčastnit. 

23.02.2021 20:06:42dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Za nasazení básnických prostředků pro dobrou věc tip...

23.02.2021 18:45:221 tipů dát kritice tipblacksabbath

mám....husí kůži...............................................................................*/********************

23.02.2021 18:19:22dát kritice tipDiona

a proč ne, Annie :-) ... i husí kůže čtenářů může autora naplnit radostí ...z toho, jak sugestivně a přiléhavě to napsal 

23.02.2021 18:08:38dát kritice tipannnie

Ó, Diono... Teď nevím, zda odpověď "To jsem ráda" je úplně vhodná... Moc díky. Přeju noc bez můr a.

23.02.2021 18:06:06dát kritice tipannnie

Milá atkij, díky. A obzvlášť díky za opakované čtení. Zatím přeju čas bez můr a.

23.02.2021 18:04:58dát kritice tipDiona

Mám husí kůži až...*Tip

23.02.2021 17:59:241 tipů dát kritice tipatkij
redaktor poezie

Opravdu maso. Občas nečtu názvy, takže si ve středu říkám: cože? Sofiina volba? A ona můra. Ano, je třeba číst názvy. Strohý styl je dynamický. Výborné napsaný Zuzanin dech od J. Katalpy se mi taky připomněl. 

Ale čtenář má být v současnosti, nebo ne?

Zatím jsem spíš překvapená, ale přečtu ještě víckrát. Za tu jinakost a obsáhlý "materiál" tip. 

23.02.2021 15:14:58dát kritice tipannnie

Dievča z lesa, moc děkuju. Těším se na ďalšie stretnutie tuná či v lese... Pá a.

23.02.2021 15:13:45dát kritice tipannnie

LGarro, ráda tě tu vidím. Vysvětlovat Sofii... No, prostě jsme každej jinej a tak každej potřebujeme číst jiný texty. Což je, koneckonců, pro Písmákov ta nejlepší zpráva :) :) :) Díky ta návštěvu i tip, měj se krásně a.

23.02.2021 12:14:12dát kritice tipdievča z lesa

nočná mora, ktorá je na svete skutočná ... dobre napísané

23.02.2021 12:06:39dát kritice tipLGarra

Snažila jsem se před týdnem komusi vysvětlit  Sophii... A teď si uvědomuju, jak marné, je cokoli vysvětlovat.

23.02.2021 12:05:13dát kritice tipannnie

Milá Marcelko, k první části tvýho komentu (11.26) už jsem tu toho popsala dost výše. Ale k tý druhý části: zajímavá otázka. Nu, kdo ví, zda Stvořitel nevymodeloval jednotnej typ trávicí soustavy třeba proto, aby ji mohl použít stejně tak u Eskymáka jako třeba u Inda, stejně v pravěku jako v době postmoderní. Člověče, ber si za potravu to, co ti dávám - a to, co strávíš (tělem i duší)... Nebo taky aby nám ponechal svobodu volby...

Je to ovšem jen moje domněnka. Neosobuju si právo odpovídat za Něj...

Krásnej den a dík za další odkaz, pá a.

23.02.2021 11:54:36dát kritice tipannnie

Ach, Savagei... Moc děkuju. Šetři slovama, využij je radši na svý básně. VELMI si vážím toho, cos mi napsal. Krásnej den a.

23.02.2021 11:52:36dát kritice tipannnie

Milá Alegno, díky moc za účast. Těm můrám se omlouvám taky - ostatně je taky mám ráda a moc se líběj. Přeju dny i noci plný motýlů, ať už denních či nočních... Pá a.

23.02.2021 11:49:32dát kritice tipSavage Flame

Kdyby to slo, pribylo by tu ted minimalne tisic tipu... Tohle jsem vazne necekal a vzhledem k tomu popisu vsech tech poloh hruzy se az branim rict, ze je to krasne napsane. Ma to tolik paralel a presahu, az mam z toho husi kuzi. Napada me snad jen jedine, co alespon zcasti vyjadri muj dojem. Smekam..uz z prosteho uzasu, na soustrast, na protest, jako dukaz souciteni... Smekam a klanim se autorce... Savage Flame

23.02.2021 11:41:24dát kritice tipAlegna

uf, takové "můry" nikomu nepřeju a vlastně omlouvám se můrám, mám je ráda ...... člověk se dokáže hovat děsivě k člověku, natož ke zvířeti, věřím, že lidstvo alespoň v pochopení utrpení pokročilo vpřed

23.02.2021 11:26:32dát kritice tipMarcela.K.

Milá annie,  nevím. Sice jsem se často chovala jako tele, ale přesto do hlavy zvířete nevidím. 

Vyrůstala jsem v době, kdy bylo poměrně časté mít i na malém městě na zahradě kurník a králikárnu. Soused měl dokonce prase v chlívku i kozy... Zvířata patřila k našemu dětství a myslím si, že s námi mívala i veselý život. Králíci měli jména a vyskakovali mi z kočárku pro panenky, pásli se v kleci, kterou bylo nutné na zahradě popotahovat, muselo se jim vykydat, podestlat, nakrmit je...měli jsme to tak nějak podobně jako píše Incognit. 

Myslím si, že kdyby Bůh chtěl, abychom byli býložravci, zařídil by nám složitější trávicí soustavu. Navíc mám jednu tragickou zkušenost s vegetariánstvím a "zdravou výživou"z rodiny... vše se děje pro "něco"... vždyť víš.

Tady máš "moje maso" :-) Králíky už nechováme i když můj muž byl v učení u souseda. https://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=283473

 

23.02.2021 11:10:47dát kritice tipannnie

Zeanddrichu, zajímavej zážitek! U filmu to možná nemuselo bejt tak silný, ale když si představím divadlo: musí to bejt dost peklo, hrát v něčem takovým... Díky za koment i za tip, přeju den jak z pěknýho filmu a.

23.02.2021 11:02:21dát kritice tipannnie

Theo, díky! Popravdě, bez pathosu to asi tak úplně není, ale tentokrát se za něj Anna nečervená. :) Díky, žes neodklonila trasu!!! Den bez masa :) přeje a.

23.02.2021 10:46:521 tipů dát kritice tipannnie

Milý Incognite, já tvou zpověď nepotřebuju :)

Nicméně k tomu, cos napsal: Anna nepovažuje za tu nejhorší věc samu smrt toho zvířete. Děsí ji však, jak s ním nakládáme za jeho života. Neboť, percentuelně vzato, s láskou chovaných a opečovávaných hospodářských zvířat dnes asi není zrovna většina...

Ovšem oproti situaci před deseti lety, kdy jsem to psala, jsem též mírně posunuta. Utrpení zvířete, stejně jako člověka, beru prostě jako součást karmy. A jako součást svýho momentálního karmickýho úkolu beru nepopulární a nepohodlnou povinnost se k tomu vyjářit... S přátelským pozdravením a.

23.02.2021 10:37:131 tipů dát kritice tipZeanddrich E.

Já jsem si před pár lety alespoň částečně ..prožil podobné, když stál jsem v jedné ..vedlejší roličce před bloďatým, modookým fešákem ve švihácké   ..un.iformě v  ..Osvětimi (při filmové adaptaci Lustigovy novely) 

((...)).

23.02.2021 10:36:491 tipů dát kritice tipannnie

Milá Lucie, samozřejmě, že není nutný znát S.volbu. A taky ať si to čte každej po svým!!! Naopak, leckdy se v tom třeba dočte i víc, než jsem tam napsala...

23.02.2021 10:34:36dát kritice tipannnie

Milá Marcelko, to chápu a také jsem s takovými reakcemi počítala. Samozřejmě, že z pohledu člověka je to srovnání moc. Ale co myslíš, jak to vypadá z pohledu krávy? A jejího telátka, odstavenýho a odehnanýho od ní? Myslíš, že to cítí jinak než bezbranný dítě, přicházející o svou lidskou matku / matka, která předčasně ztrácí svý dítě?

Znovu opakuju: neodsuzuju jinej pohled na věc. Jen mě příliš nepotěší ta naše lidská naprostá alibistická sebejistota. Mně - ani třeba svatýho Františka...

 

23.02.2021 10:32:10dát kritice tipJá Lucie píšu...

Aleši, už si googlím :) Minimálně si přečtu anotaci :)

23.02.2021 10:30:46dát kritice tipZeanddrich E.

.. .

23.02.2021 10:30:03dát kritice tipaleš-novák

Lucie: to Sophiinu volbu (autor William Styron) si přečti, určitě tě zaujme...

23.02.2021 10:25:12dát kritice tipJá Lucie píšu...

Aleši: jojo, jasný, chápu :)

23.02.2021 10:23:24dát kritice tipaleš-novák

Lucie: je třeba číst i mezi řádky...:o)

23.02.2021 10:23:06dát kritice tipThea v tramvaji

To je teda maso. Ale je dobře, že o tom píšeš. Myslím že i bez patosu, věcně. Ach jo... 

Incognit - to mne také fascinuje. Příběhy našich předků a poučení, že nikdo z nás nic neví...  Co se stane.

23.02.2021 10:20:581 tipů dát kritice tipIncognit

No já jsem z vesnice- my jsme zcvířátka měli rádi, ne jen do doby než jsme je zabili a snědli a i dlouho poté. Prasátka mívala jména a klobásky je mívaly po nich a nezdálo se mi to ani nepřirozené, ani drastické ani kruté. Třeba klobásky z Josefa si pamatuji dodnes a to už bude pěkných 40 let... Maso se jménem vždy chutnalo nejlépe. Taky jsme vždy za života těch tvorečků pamatovali na to, že z nich jednou budou žebírka a slaninka, které budeme jíst, takže jsme se k nim chovali jako sami k sobě, vlastně byla naší součástí už za života... Teda já trochu trápil kozu, protože jsem se na ni pokoušel jezdit, neboť koně jsme neměli (pod vlivem westernů) a taky jsem nejspíše trápil psa (ale zdá se, že mu to dělávalo radost), kterého jsem v zimě zapřahal (dle návodu od Jacka Londona) do dětských saní...  

23.02.2021 10:20:42dát kritice tipJá Lucie píšu...

Aleši, ke komentáři 09:40:20. 

Nepřímá výzva k vegetariánství?! To jsi mě dost pobavil :D Natolik, že jsem Ti musela napsat :) 

23.02.2021 10:18:17dát kritice tipJá Lucie píšu...

Annnie, Sofiinu volbu jsem nečetla ani neviděla. Mám proto možný pohled jen z Tvé básně :) Snad to nevadí... Z Tvé básně jsem dokázala vytěžit hodně!

"Zavři oči, Sofie." jde brát dvěma způsoby. Nebo tak to alespoň já vnímám :) Buď, že umře anebo, že usne. Oboje moc pozitivní není..., protože se hned znovu zamyslím, o čem jsem právě četla. Jak říkáš, prostě maso!

Plác L.

23.02.2021 10:16:31dát kritice tipMarcela.K.

I přes varování v prologu jsem četla...

Mám-li být upřímná, někdy se prostě něco nepovede. To srovnání je pro mě trochu moc.

Chápu, že jsi chtěla před deseti lety burcovat, přesto kdybych si měla vybrat mezi Meryl a Krávou, Meryl vyhraje.

 

23.02.2021 10:06:51dát kritice tipannnie

To Incognit:

Netroufám si Sofiinu volbu hodnotit, a sama jsem k ní měla určitý výhrady (a film jsem neviděla), ale na její obranu:

1. konkurovat autentickejm vzpomínkám na holocaust prostě možný není.

2. kniha byla psaná primárně pro americkýho čtenáře (a ne nutně totálního intoše), kterej (podobně jako možná autor) neměl tuhle zkušenost předanou s mateřským mlíkem jako my tady v Evropě...

a 3. právě autentický vzpomínky dokazujou, že možný bylo cokoli a variací, jak s touhle příšernou limitující životní zkušeností její aktéři naložili, je nespočet.

Jsem ráda, že nepopíráš hrůzy války a snad ani (ač masožravec) hrůzy živejch tvorů, který masakrujeme my lidi (mně nevyjímaje!). Když už se tedy vymezuješ ty, tak: já nečekám, že se lidstvo po přečtení mýho textu přes noc stane býložravým :) Ale co bych ráda: abychom si to v sobě zrevidovali a přiznali. A místo rychlejch odpovědí (to není cíleno na tebe!) si pokládali pomalý otázky...

Příběh tvejch prarodičů přímo vyzývá ke ztvárnění. Můžu se těšit??? Brzy si přečteme na písmáku???

23.02.2021 09:50:31dát kritice tipannnie

Aleši,

já bych to formulovala mírně jinak: výzva k vyšší citlivosti a poodstoupení od antropocentrickýho divadelního kukátka k dalekohledu božský bytosti... Ale ano, přiznávám: velmi si vážím každýho, kdo je ochoten a schopen se vzdát něčeho chutnýho, aniž by musel. Nicméně v žádným případě to neznamená, že odsuzuju ty ostatní nebo si jich nevážím. Sama jsem pořádně umaštěná od másla, co mi teče po hlavě dolů :) Otázku vegetariánství (popř. veganství) považuju prostě za otázku vývoje...

23.02.2021 09:47:33dát kritice tipIncognit

Faktem je, že tu knížku jsem nesnášel a považoval za nesmírně přeceňovanou- a film se mi líbil ještě méně. Nemám moc rád takové ty psychohrátky z druhé ruky (a je set sakra vidět co píše zasažený, a co si vymýšlí takový například Styron). To srovnání s krávou to mírně odpatetizovává, protože jako masožravci mi transport krav nevadí a představa Meryl Streep v roli krávy mne vysloveně baví. (aby nedošlo k mýlce, nejsem žádný popírač hrůz války -neznal jsem babičku ani dědečka z máminy strany protože oba zahynuli za války- o tom také napíši povídku, protože to byli evidentně takoví obyčejní, úplně tuctoví lidé, bez politické příslušnosti, ani bohatí, ani chudí, ani přehnaně intelektuální ani hloupí a přece po nich zůstala jen jedna fotografie, kterou před válkou dedeček poslal svému kamarádovi co zůstal v Americe a k nám se dostala až po mnoha letech oklikou. Je ze srpnového odpoledne 1937- dědeček ve vestičce s motýlkem a Babička v světlých šatech a pleteném svetříku se opírají o zánovní vůz Škoda Populár). Na druhé straně je napsáno: "Tak u nás je už také dobře. Zařídil jsem si u nádraží takový vesnický konzum se smíšeným zbožím a polnosti nás také slušně živí- i zánovní automobil jsem si mohl dovolit, ještě pár let a budeme za vodou - Fotografováno v neděli 15. srpna 1937".  No a za pár let už nebyl ani ten konzum ani ten automobil, ani ti lidé, co na té fotografii vypadají, že je ani ve snu nenapadá, že by se jim mohlo něco stát...)

23.02.2021 09:40:20dát kritice tipaleš-novák

to, co jsem se při čtení jen domníval, se potvrdilo tvým komentářem 09:37:20 ...

je to nepřímá výzva k vegetariánství...

23.02.2021 09:37:20dát kritice tipannnie

Milá Lucie, moc díky. Předpokládám, že Sofiinu volbu znáš - je to od ní ovšem pouze volně odraženo.

Na konci výzvu "Zavři oči" ovšem, bohužel, nemyslím vůbec jako uklidnění. Upozorňuju tím na to, že to, co tu předkládám jako sen, je syrová realita... Tahle báseň je mezi mejma věcma výjimečná právě v tom, že uklidňující a relativizující prvky neobsahuje... Prostě maso.

Jsem moc ráda, žes to četla. Protože náhled dospělejch tím, to jsem si jistá, nijak neovlivním. Ale u tebe - kdo ví? - to může bejt střípek do mozaiky tvýho rozhodování. A když ne, tak ne. Já nikomu jeho svobodu volby neberu - dokud teda on ji nebere někomu jinýmu :) :) :)

Přeju krásnej nemasitej den a plác a.

23.02.2021 09:23:03dát kritice tipJá Lucie píšu...

Annnie, tak toto jsem vážně nečekala! Bylo to teda vážně maso! Maso, které jsem po přečtení zapila mlékem. Hned bych se z této kombinace pokakala, jako Žanetka. Naštěstí jsem se uklidnila, že to byla jen noční můra. 

Bravurní popsání. Měla jsem husí kůži. Strašně moc jsem potřebovala vědět, jak to skončí! Jinak bych neusnula dnes já. Skvělá kombinace krávy. Ta tomu dodala bezpochyby další hrubost. Jak si poslední odstavce zakončila citoslovcem BŮŮŮ! Wow! To mně vážně spadla brada... 

Na to jaké to bylo maso, tak si to celkem mile zakončila slovy: Zavři oči, Sofie. To se mi líbilo! Trošku milých slov, zde chybělo. Ale sama chápu proč. Vnitře to tak čtenáře uklidnilo a možná i malinko znervóznilo, když jsi zrekapituloval, to co právě četl.

Přidávám se k zálibě výměny mluvčího! Fakt super práce! Toto bych nedokázala, možná je to tím, že nepíšu poezii :) TIP!

P.S. Dům Matylda mě také zajímá...

23.02.2021 08:05:29dát kritice tipannnie

Uf... Říkala jsem si: Prosecký - ten mi zas dá... Tak dobrý. Dík. Vlastně mi šlo primárně o tu krávu, jinak už je to profláknutý dost.

Matylda je můj dům. Je k tomu dojemnej příběh, kterej jednou napíšu.

23.02.2021 08:02:32dát kritice tipProsecký

Dobrá variace. Nejvíce se mi líbí výměna mluvčího až po krávu. Ano, tak se cítí kráva ...

Co znamená ta Matylda u nadpisu? 

23.02.2021 07:56:53dát kritice tipannnie

Ach, Andělko... k andělským bytostem holt tahle můra přilétá... Daň za citlivost... Díky. Přeju dny i noci bez můr a.

23.02.2021 07:48:22dát kritice tipAndělka1

Ne, ne, má noční mpůra...tu knihu jsem četla celou noc, vím přesně kdy a kde...



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2021, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor