Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Aureus

24. 02. 2021
4
5
205
Autor
PROZ

pohádkově pojatá autobiografická próza

vložila jsem své několik let se neustále vracející emoce, a s nimi spojenou imaginaci, do které se mi trasformovala (vnímám jiskrz všechny smysly), do v čase plynoucího literárního útvaru

(třeba mi pomůže hnout se z té bezčasé imaginace, která ve mě visí)

Každé ráno vyrážela stáda divokých koní za pastvou.
Každé ráno budila se šakalice spráskaná jak pes.

Od sametové koňské huby stoupaly v chladném vzduchu obláčky páry.
Šakalice s bolestí kontrolovala, zda jí nechybí žádná z končetin.

Pláň, kterou si stádo vybralo za místo pastvy obepínal namodralý obzor. Ze všech koutů, kam se dalo přes koňskou masu dohlédnout, se ozývalo spokojené odfrkování. Tu a tam všeobecný klid narušilo řehtání některého z mladších hřebců.
Do šakalí nory vklouzly první paprsky slunce. Tak akorát, aby si stihla vylízat z ran smetí, které zaschlo v krvavých strupech. Nekňučela bolestí, neměla to ve zvyku. A stejně by jí Velký Manitů nevyslyšel. Byl to Bůh dvounožců, co mu bylo po nějakém prašivém čtyřnožci


5 názorů

Incognit
02. 03. 2021
Dát tip

Taky mi tahle minipovídka unikla.  Moc děkuji "annie" za upozornění. Doufám, že bude pokračování, protože i šakalice jistě mají svého Šakamanitua, který je provede světem lichokopytníků a rudokožců k zajímavým přípěhům.

Dávám i tip. 


PROZ
01. 03. 2021
Dát tip

Taky moc děkuji za návštěvu. Je fajn vidět, že psát i já mohu psát různě a bude se to někomu líbit.

a oběma děkuji za TIP!


PROZ
01. 03. 2021
Dát tip

Moc si vážím takové návštěvy. Popravdě je pro mě tohle "pohádkově"stylizované psaní dost nové. 


Alegna
01. 03. 2021
Dát tip

taky mi to uniklo, díky avízu od an. jsem si přečetla a jsem ráda***


annnie
01. 03. 2021
Dát tip

Jsem moc ráda, žes mi poslala komentář k mýmu dílu a tím mě upozornila na svou existenci. Protože tahle tvá minipovídka mi nějak unikla, nestíhám to číst všechno, a teď jsem ráda, že jsem dostala druhou šanci ji objevit. Moc se mi líbí! Vlastně by klidně, myslím, mohla stát takhle samostatně - ale pokud bude pokračování, ráda si ho přečtu. Zatím přeju den bez ran a tip, a.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru