Study sudiček

„Tady nemůžeme nic zkazit,“ říkají sudičky svorně nad zacuchanými nitěmi kolovrátku, co už má to nejlepší za sebou.
„My nejsme nikdy ty, co něco kazí.“
„Jenom to tak může vypadat.“
„Nedá se urvat rukáv, co neexistuje.“
„Za všechno si můžou oni.“
„Chtějí být strůjci svého osudu.“
„Rozeberou hodinky a pak neví, co dál.“

„Udělal jsem si v pátek první drink týdne a než jsem se nadál, tak jsem ho převrhl,“ volal mi doktor M.
„To je určitě znamení,“ řekl jsem.
„No proto ti volám.“
„Měl by jsi si dělat pití do větších, stabilnějších nádob.“
„Já věděl proč ti zavolat,“ řekl doktor M spokojeně.
„Osud se nedá obelhat.“
„Přesně to jsem si myslel.“

Ve válce bejvala tuze důležitá osoba trubač, aby všichni věděli co mají dělat.
    Co by udělal s takovou armádou Louis Amstrong?
    Vždy bylo divné posílat do války umělce.
Ale i jiný lidi, co nechtěli.
Zase ten osud?
Zkusil jsem si to přebrat pro vlastní klid.
Zůstal jsem zašněrovaný jako psi při koitu.

PS.
    Z čeho jiného vařit než z vody?