Intermezzo

ok, díky za vysvětlení

Děkuji Vám za názor. V mém záměru bylo, aby čtenář přemýšlel a aby byl celý význam odkrýván obtížně, pomalu, postupně. Je samozřejmě otázka, kde je rovnováha mezi nejasností veršů a jejich zřejmostí pro nejlepší čtenářský pocit. To je úkol mě jako autora a musím na něm zapracovat. Uznávám, že poslední verše jsou již velmi zakryté (v kříži leží - překřížené nohy, které hravě cloní a střeží pramen živý - lůno). Poklona, která nezhanobí - odkaz na Mickiewicze: "Z poklon, jež muže nezhanobí neznám žádnou jinou, než tu před rodiči, Bohem, a nožkou milenčinou." Také je v mém záměru co nejvíce se, v rámci mezí, oddálit od současného jazyka.

dýchá z toho "staré" pojetí poezie, zřjmě tím libím dotekem atd.

k čtení básně je nutná pozornost a malé zastávky vyplněné přemýšlením, jak je to je, aby neutekl děj

nechci aby to vyznělo, že se mi to nelíbí celé, třeba verš s nahým rouchem je pěknej

zbylé dva verš poslední sloky jsou pro moji omezenost těžké - nevím, co je na cloně hravé stěží a pak - o jakou jde poklonu, která nezhanobí

nevyžádaná a nesměrodatná rada - jestli báseň víc nepřiblížit současnémumu vyjadřování