Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

COPAK

15. 03. 2021
0
0
97
Autor
Rendlík 1

To ticho slyším ho.
Těžce dýchá jen tak
bliká. Tiká, vzlyká jen
pomaloučku. V hloučku
pitomců, najde se i cvok.
Ještě krok, dej ruku na
ten ponk.

Tohle kladivo se mi
hodilo. Udeřil jsem
do té ruky, zvuk už
to tuší. Bude řvát, moc,
až se ztiší, přijdou myši.
Budou ho sveřepě, efektivně
žrát. Vždyť je to jenom člověk,
ten největší nepřítel světa, sketa

Blábol řekl, pak si kleknul.
Pistoli přiložil zespoda k bradě
a vystřelil. Mozek se jen tak
smutně rozestoupil. Už nic
nevymyslí. Zbylo jen pár desítek
kilo masa. Žrádlo pro čuníka, pak si
toho vepře opepří a sežerou. Možná
se i ožerou, budou chlastat potom se
i trapně chvástat. Ráno tupé žízeň po
opici, dá si utopence. V řekách jich je
dosti, dle libosti.

 

 

 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru