Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 455 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Koňské toužení
datum / id17.03.2021 / 518378Vytisknout |
autorThea v tramvaji
kategoriePovídkyDalší dílo autora
zobrazeno527x
počet tipů28
v oblíbených2x
Prolog

Fakt! Nekecám :)

Koňské toužení

Koňské toužení

Vždycky jsem chtěla koně. Nezáleželo na barvě ani velikosti, ale důležité bylo, aby se na něm dalo jezdit. Pokaždé, když se mne doma ptali, co chci na narozeniny nebo od Ježíška, řekla jsem to jediné podstatné, po čem má dětská duše toužila: “koňa!”

Udržovala jsem v sobě naději a živila ji sněním o tom, co všechno s mým koněm budeme podnikat! Sušila jsem mu seno i když ta malá kopečka by na zimu nestačila ani králíkovi. Vyklidila jsem mu kóji ve starém chlévě. Co na tom, že v ni bylo místo tak maximálně na jednu malou hubenou kozu. Nejdůležitější bylo, že jsem se snažila! A chtěla jsem ukázat všem v našem domě, že bych se o svého “koňa” dokázala postarat.

Zdálo se mi plno koňských snů... Jeden byl obvzlášť krásný. Do Kujav přijel Vinnetou! U sámožky seskočil ze svého Ilčiho a podal mi otěže se slovy: “Na! Podrž mi koňa.”
Vinnetou zmizel v obchodě a já stála uprostřed vesnice a držela a držela, dokud jsem se neprobudila.

Byly i jiné situace, kdy už jsem si myslela, že se mi můj sen naprosto jistě za pár okamžiků splní! Děda byl dopoledne ve městě. Když se vrátil, řekl mi, že do obchodu přivezli koně a on že si stoupnul do fronty a čekal. Jenže než na něj přišela řada, koně došli.
“Nééé! Dědoooo! Proč jsi nebyl rychlejší? A to už neměli ani jednoho jediného? Klidně nějakého chudáčka... dědooooo!?!”
A děda řekl, že neměli a že třeba příště bude mít víc štěstí.

Ale žádné příště už nebylo a já vyrostla bez koně. Z mého přání se stal celorodinný vtip, který se použije pokaždé, když se někdo někoho zeptá na preferovaný dárek k narozeninám. 

Letos jsem od Ježíška dostala tajemnou věc, kterou jsem si musela v domě sama najít. Ostatní mi říkali pouze “přihořívá” a “samá voda”.  Vzpomněla jsem si naprosto živě na pocity z dětství, kdy jsem přesně o tomto okamžiku snila! Chodím po domě a když se blížím ke dveřím chléva, děda říká “přihořívá”. 

Ale zpět do současnosti. Dvacátého čtvrtého prosince jsem celá vzrušená obcházela kouty naši bytové jednotky a vylezla i na schodiště! Přesně tak, jak by to udělala malá Theuška. Prožila jsem si své dětské drama! A pak, se to stalo. Poodhrnula jsem závěs, kde to podle rodiny nejvíc hořelo. A tam, v naprostém tichu a klidu stál Vinnetou, který mi s laskavým výrazem ve tváři podával elektrickou kytaru.

Děkuji Ježišku! Však ty to víš, že koňa, narozdíl od páté kytary, bych už doma neměla kam dát :)




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

19.03.2021 21:47:41dát kritice tipannnie

Moc pěkný. A happy end! Nemůžu se dočkat, až tě jednou uslyším hrát!!! Tip a.

19.03.2021 20:03:05dát kritice tipEvženie Brambůrková

Je krásné mít takové přání. A že ti vydrželo dlouho :-)))

18.03.2021 18:11:07dát kritice tipMajaks

Takove pekne nic. Udeluji pet hvezdicek. 

18.03.2021 17:43:11dát kritice tipThea v tramvaji
redaktor poezie

Kočkodane největší prd... teda sranda je, že jsem tu elektriku musela reklamovat, tak teď zase hladím Furcha :) 

18.03.2021 16:48:341 tipů dát kritice tipKočkodan

 

Thea nemá hřebce, klisny,

 

tak jim na hřbet zřídka vleze,

 

kytary si ale syslí,

 

hladí Fendra, Ibaneze...

 

 

 

Když hraješ na kytaru, tak jsi mi o další chlup sympatičtější. (pětiakordový smajlík)

18.03.2021 09:51:47dát kritice tipThea v tramvaji
redaktor poezie

STvN - děkuji za hodnocení :) Přesně o to jsem se snažila. Občas je ta hranice tenká :)

17.03.2021 21:44:331 tipů dát kritice tipSavage Flame

Ja bych chtel "koňa", co umi hrat na elektrickou kytaru. A ze jsem skromnej, tak mi ho ani nemusi privezt Vinnetou... :) Super poctenicko... Dekuji. ;) S.F.

17.03.2021 20:48:10dát kritice tippedvo

Moc pěkné, i s tím prologem.

17.03.2021 19:46:38dát kritice tipPhilogyny

Pobavilo, u nás podobný scénář, touhy...mladší syn kytaru, starší bubny...teď hraje manžel vnučce na kytaru a bubny... mlčí...   :) 

17.03.2021 18:37:06dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Já jsem se se živým koněm "tváří v tvář" setkala jen jednou a byla z toho otřesná alergie. Takže ani přivelké přání by to nešlo. Ale dovedu si představit, jak dítě po něčem takovém touží a v podstatě si přeje nemožné. Moc hezky napsáno.

17.03.2021 18:32:011 tipů dát kritice tipatkij

Thea je muzikantka, tak to je parádní kombinace. Pěkně jsi to napsala. 

V mnoha směrech jsi svým nadáním  a nejen určitě "na koni", i když ne na tom čtyřnohém(a o dvounohém taky není řeč, aby bylo jasno:)

17.03.2021 18:13:20dát kritice tipblacksabbath

To je krásné napsání!!!!!..............*/*****************************

17.03.2021 17:40:46dát kritice tipStvN

Tohle je fajn vyprávění. Líbí se mi, že jsi zachytila dětský svět s jistou dávkou dospělácké citlivosti, takže nemám dojem přecitlivělosti, pouze takového příjemného sentimentu. Good. 

17.03.2021 17:34:47dát kritice tipThea v tramvaji
redaktor poezie

Děkuji milí čtenáři :) Mne ta kytara opravdu potěšila! I když se to třeba při těch počtech nezdá...

Květoni to se máš!!!

17.03.2021 15:28:25dát kritice tipvesuvanka

Moc hezky napsané :-))), TIP

17.03.2021 15:14:523 tipů dát kritice tipDiona

pro Theu bez problémů

udělal kájtru z totemu

tak ho její rytmy chytly,

zrobil i buben z Hatatitly  ,-)

 

pardon, ale nic nebojte, už byla prošlá...ee pošlá

 

 

17.03.2021 14:56:322 tipů dát kritice tipKvětoň Zahájský

Skvělé vyprávění. 

Já jsem koňa taky nikdy nedostal, ale kytar už mám šest. A navíc ještě kontrabas.

17.03.2021 14:35:39dát kritice tipstromeček

Plné vůně života a snění. Moc hezky napsané. Tip.

17.03.2021 14:31:47dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Hezké vyprávění, Theo... koňa jsi nedostala, ale třeba jednou:-), nakonec - ani Vinnetou není marný:-)

Můj sen byly kolečkové brusle - a dopadnul stejně:-((

17.03.2021 14:30:522 tipů dát kritice tipProsecký

Buď ráda, že máš tyu kytaru. Podívám se, jestli tě najdu na Youtube.com..

Mě koně doprovázejí prakticky celý život, ačkoli jsme nikdy žádného nechtěl. Když dědovi vzali statek, stal se zěmědělským dělníkem na státním statku a jezdil s "koňma". Jednou mě vezl tajemnou cestou přes hory, aby si ukradnul vlastní králíkárnu. Čeští chalupáři zrovna nebyli doma.

Pak jezdil můj bratr a teď (skoro už dvacet let) jezdí manželka. Jak říkám, ke koním nemám žádný vztah a přeju jim, aby je lidi nechali pást a neotravovali je tím, že si na ně budou sedat! 

 

17.03.2021 13:59:44dát kritice tipJá Lucie píšu...

Theo, konečně nějaká povídka! Hezky se četla, super detaily a pěkně popsané situace. Naprosto živě jsem viděla malou Theušku, její sny a touhy... Pátou kytaru by nechtěl nikdo :)

17.03.2021 13:59:26dát kritice tipK3

Na vesnici se tyhle sny už dají plnit.

17.03.2021 13:46:56dát kritice tipThea v tramvaji
redaktor poezie

Díky moc :) Jamardi úplně ti rozumím! Já nakonec na "koňovi" jezdila v pozdní pubertě a měla jsem teda veliký respekt! 

17.03.2021 13:38:05dát kritice tipJamardi

To je hezké :)

Po koňovi touží hodně dětí. Já ne, já byla bázlivka. K naší školní jídelně jezdili dva koně pro zbytky od oběda a měla jsem možnost si je prohlížet. A zdáli se mně strašně velcí a napadalo mně, že by mně mohli šlápnout na nohu, protože jsem viděla, jak přešlapují :)

17.03.2021 13:36:51dát kritice tipAlegna

a kně měl uvázaného pod balkónem :-), dostalas mě, díky za vyvolaný úsměv***

17.03.2021 13:23:13dát kritice tipNami 99

Hezky napsané, toužebně prožité velké přání.



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2021, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor