v hale před porodním sálem

v ústech zvláštní suché sliny

krátí si chvíli ve hře na hrdiny

když vidí text pronesený králem:

"znáš svoji budoucnost, fotříku?"

ptá se dobře obrněný avatar

z dálky zvuky nějakého povyku

věci kolem poztrácely tvar

hned napadá ho pár odpovědí

dívky pozoruje už jen z povzdálí

jeho penis teď častěji zahálí

i představivost dostala hranice

chlastá víc než rozeschlý pařez

do pečeně dělá za zářezem zářez

až příliš často vrže lednice

"králi, nebude to nejhorší

dnes projde maso, zítra jogurty

to zabolí, ale ztráty nejsou značné

tuším, že brzy nový život začne..."

ve světle této myšlenky procitá

vedle teplé rameno už nemačká

cizí hlas odněkud nese sdělení:

"tatínku, máte synáčka!"