Stavím se i u tebe, Muamarku.

Velmi tu všem děkuji za návštěvu a ještě více za zajímavé postřehy.

 Co se týče "dud", nejsou tam samoúčelně. Asi jste si všichni všimli, že hudební nástroje tu mají jiný význam (basa, trumpeta...). "Dudy" mají znázorňovat to, co na svobodě oceňují ti, kdo o ní pějí, tedy vnady. Ale že těmto pěvcům už nejde o její mozek.

 Zda může být člověk někdy svobodný? Domnívám se, že vnitřně ano.

 Dílo už mám na své zdi.

 Mějte se krásně :-)))

Morticie, škoda... zas příští kvartál, pokud budeme živi/zdrávi... díky za zájem!

Dudy mi tam taky moc nesedí...dala bych třeba dluhy, to by se i k obsahu hodilo. Škoda, že jsem tu dlouho nebyla a už nemohu hlasovat.

Posoutěžní podoteky Redakce poezie:

Vázaný verš a to velmi vytříbený, všechny čtyři sloky dodržují zvolené schéma abab a ani rytmus nikde nevybočuje. Forma není v podstatě na úkor obsahu. Jen v posledním verši třetí sloky mě poněkud ruší slovo dudy. Příliš mi nedává smysl, trochu mi přijde, že je tam hlavně kvůli rýmu. Ale celkově lze říct - dobrá práce.

Jedna z básní, která se profiltrovala do mého užšího výběru a nakonec získala i hlas. Autorský styl je mi povědomý. Sázím si na Muamarka, ovšem mohu se i mýlit:)) Ne vždy je mi blízká sociální poezie, zde tak trochu připomínající havlíčkovskou. Přesto vyzdvihnu, že se v řadě ostatních textů vymyká, forma je zručně zvládnutá. Místy pro mě až moc "velkohubé", přivítala bych jemnější ironii i společenský apel, ale to už je otázka čtenářských potřeb a vkusu.  

Ještě se vrátím, prozatím tip. 

Stane se vůbec někdy člověk svobodným?

škoda závěru, mohl jsem to uhádnout

HLAS

To by mohl být dobrý námět pro povídku.