Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 449 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Mirissa
datum / id27.03.2021 / 518654Vytisknout |
autorKvětoň Zahájský
kategorieFejetonyDalší dílo autora
témaHumorné
zobrazeno99x
počet tipů14
v oblíbených0x
Mirissa

 

Po jedenácti dnech strávených aktivní turistikou nastal nejvyšší čas pobýt chvíli na jednom místě a oddávat se zahálce. Nejlépe na pláži. Našim cílem je věhlasná baťůžkářská vesnice Mirissa, pročež měníme příjemně suché a teplotně snesitelné podnebí centrální vysočiny za horké, vlhké a lepkavé klima pobřeží Indického oceánu. Dopravní chaos je i na místní poměry obzvlášť hustý a navzdory překvapivě kvalitní vozovce průměrná rychlost nepřekračuje dvacítku. Můžeme se proto z okna dosyta vynadívat na pitoreskní, jen několik desítek metrů širokou pláž v místě, kde se moře zakouslo do skalnaté pevniny a vytvořilo tak spolu s čistě modrým nebem a zlatým pískem úžasnou kulisu pro neobyčejné čapí rybáře, sedící na vysokých tyčích v moři.

 

Ano, jedná se o věhlasnou atrakci, která na návštěvníky dotírá ze všech stánků se suvenýry, ať už v podobě kreseb nebo sošek. V této části Srí Lanky se totiž tradičně rybaří nevídanou metodou, která zajisté oblaží srdce každého ochránce přírody. Unikátní je v tom, že rybolovci původní model (kup návnadu, obětuj celý den rybaření, chyť rybu, prodej rybu, polovinu peněz dej rodině, za druhou kup návnadu) důmyslně upgradovali na variantu, ze které jsou ryby zcela vynechány. A tak v mělkých zátokách posedávají chlápci na kůlech zaražených do mořského dna nedaleko břehu, houpají nohama, poslouchají hudbu ze svých smartphonů, znuděně pokuřují a čekají, až přijedou turisté se svými kamerami, fotoaparáty a peněženkami. Pak tito profesionální exhibicionisté začnou pózovat a pitvořit se, turisté je horlivě fotí, nadšeně výskají, načež je štědře obdarovávají bankovkami. Příjmy z turistiky jsou vysoké a především bezpracné. Ti nejfotogeničtější pseudorybáři prý vydělají až tisíc rupií denně. Tolik ryb by nikdy nechytili, ani kdyby to uměli.

 

Smutně zjišťuji, že pokud foťák nemá stěrače, tak první den z fotek nic nebude. Vlhkost vzduchu dosahuje přibližně devadesáti devíti procent a setrvale mokré zůstává i propocené prádlo. Jestli se nám podaří někde zmoknout, do odjezdu domů už neuschneme. Jak se blížíme k cíli, silnice je lemována množstvím malých vesniček nalepených jedna na druhé, až vytváří dojem jednoho táhlého města. V každé, opravdu v každé z nich stojí nejméně jeden obchod nejslavnějšího Čecha – Tomáše Bati. Ne, Jardu Jágra tady nikdo nezná. Srílanská obuvnictví se od těch českých liší pouze sortimentem. A cenami. Seženete zde boty už za 49,90 Kč, pochopitelně výhradně na léto.

 

Jedeme několik kilometrů po nábřeží, aniž bychom přes hustou řadu smutně prázdných hotelových resortů zahlédli moře, až na předměstí Mirissy, které je z pohledu Evropana bludištěm staveb v nejrůznějším stádiu rozpadu a oprav. Ulice ve městech nejsou značeny a tak je nutné číst reklamy na prodejnách, na nichž bývá uvedena i adresa provozovny, nebo sledovat výrazné a neměnné orientační body. Zatáčíme kolem babky prodávající kokosy, která slouží jako orientační bod i místním tuk-tukářům, a noříme se do jedné z postranních uliček, na jejímž konci nás čeká hotel Villa Atulya at Ocean's edge.

 

Jsme tady jediní hosté. V pokoji je klimatizace, ventilátor, lednice, televize, vana, sprcha, toaleta, postele, skříně a komáři. Všude je takový klid, že i komáři musí útočit zákeřně ze zálohy, bez varovného zabzučení, jinak by pošli hladem. Dokonce i pro nás je obtížné obstarat jídlo. Musíme personálu nahlásit, na co dobrého máme apetit, pak počkat, až seženou kuchaře, suroviny a nádobí. Mezi tím však ochotně vylezou na palmu pro kokosový ořech, na jaký si ukážeme a pro který bychom si klidně mohli vyšplhat sami, ale ta podívaná za těch pár korun stojí. Mimoto víme, jak dopadl Keith Richards, že.

Po udržované zahrádce se volně procházejí varani a veverky. Indický oceán máme dvacet metrů od dveří. Bazén pouhých pět. Voda v něm je stejně horká, jako vzduch. Lehám si do ní jenom proto, že nadnáší a pod hladinou není poznat, jak se potím. Ach, jak je krásné pozorovat burácení oceánu z klidné vody bazénu a ze skořápky mladého kokosu usrkávat brčkem osvěžující slivovici.

 

Manažer hotelu nás nabádá, abychom rozhodně neplavali v moři sami. Zpětné proudy jsou prý zrádné a obří vlny nebezpečné. Jelikož si nejsme úplně jisti, že je příjemnější utopit se kolektivně, než individuálně, jdeme radši do města nakoupit nějaké pochoutky na večer. Tržnice přetéká množstvím známého i neznámého tropického ovoce. Lákavého, zralého a levného. Dopřáváme si vše, od ananasu, manga, přes papáju a vynikající sladké banány až k rambutanu, mangostanu, guavě, graviole a největšímu ovoci na světě – chlebovníku.

 

Po značném úsilí věnovaném smlouvání a přesvědčování kupujeme také krásný vodní meloun od neobyčejně nerudného a neochotného trhovce. Chvíli to vypadá, že nám jej z nějakého důvodu nechce prodat; snad k němu chová silný citový vztah nebo se domnívá, že nejsme hodni tak dokonalého plodu. Teprve až v hotelu zjišťujeme, že meloun řadu měsíců a snad i roků sloužil zelináři pouze jako dekorace, lákající do krámu zákazníky. Kafilerní odér, který se po rozkrojení valí z jeho útrob, dokonale prorostlých mnoha druhy hnilob a plísní, jasně signalizuje, že konzumace je vyloučena a nebohý meloun – manekýn končí na skládce. Seběhnuvší se varani, kteří na hnijících odpadcích běžně hodují, s odporem odvracejí hlavy. Pan hoteliér se nezlobí, naopak nám gratuluje a přináší drinky zdarma, protože ani on sám ještě neviděl varana zvracet.

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

07.04.2021 15:49:14dát kritice tip✩✩ lastgasp

Úžasné zážitky, naprosto pro suchozemce z centra Evropy nečekané a objevné. Bezva podané.

31.03.2021 23:42:47dát kritice tip✩✩✩ kouzelná_květinka

tiše závidím :-)

31.03.2021 18:47:381 tipů dát kritice tip✩✩✩✩ Květoň Zahájský

Díky, díky všem za příznivé ohlasy a omlouvám se za pozdní reakci. Právě teď sedím pod palmou na Maledivském otrově Dhigurah, popíjím šťávu z mladého kokosu a říkám si, že mi Babiš, Covid a smrt můžou svorně políbit ... Však víte co. Možná se rodí další cestopis.

27.03.2021 20:54:09dát kritice tip✩✩ annnie

No, počtvrté tu zmiňovat varana nebudu. Držím palce, ať nedopadneš jako Keith Richards :) Tip jako vždy a.

27.03.2021 12:41:00dát kritice tip kamiinek

Bezva čtení a zážitek :-))

27.03.2021 09:23:481 tipů dát kritice tip✩✩✩ per_zay

:) ... celé je to na knihu ... T

25.03.2021 09:06:22dát kritice tip✩✩✩✩ Evženie Brambůrková

Opět skvělé, ale ta poslední věta mě dostala.

24.03.2021 19:35:42dát kritice tip✩✩✩✩✩ vesuvanka

Květoni, moc dobře se mně četlo a představa zvracejícího varana mě rozesmála :-))). Těším se na další vyprávění, TIP

24.03.2021 18:49:48dát kritice tip✩✩✩ kouzelná_květinka

Boží, boží, boží :-) :-))

24.03.2021 16:56:53dát kritice tip✩✩✩✩✩ blacksabbath

Květoni....to je boží čtení...:-))))))))......*/*********************************

24.03.2021 11:01:04dát kritice tip✩✩✩✩ Kočkodan

 

Je to k onomu nebohému zvířeti možná poněkud necitlivé, ale blinkající varan mne velmi pobavil. (Snad ani nemusím dodávat, že mi ze tvých dílek nikdy na zvracení nebylo.)

24.03.2021 10:16:14dát kritice tip✩✩✩✩✩ Gora
redaktor poezie a prózy

Květoni, poslední odstavec mne rozesmál... to je něco s fešáckým melounem a varanem:-))

Výborné čtení.



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2021, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor