Pořád jsem tady

Asi se zblázním z tempa,

které společně máme, 

rychlost jednoho šneka za půl roku

Dříve jsem byla plná nápadů, energie, 

ale už není důvod

Skoro vždycky, když se bojím, jsem smutná, pochybuji...

stojíš mimo

Chováš se, jako bych neexistovala

Já tu bolest nedokážu odehnat sama,

o pomoc už neprosím, vzdala jsem to

A tak mě obklopuje temnota.

Nechci v ní být sama, ztrácím se, neznám cestu, tápu, nevidím, pochybuji

Ty mě však neslyšíš

Jsi ve svém světě, zavřený ve své virtuální realitě

Mě ta temnota pohltí, prosím, nedopusť nic takového