Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 450 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

SLIMÁK
datum / id25.03.2021 / 518706Vytisknout |
autorRendlík 1
kategorieVolné veršeDalší dílo autora
zobrazeno13x
počet tipů0
v oblíbených0x
SLIMÁK

Uprostřed kolony snů.
Rozprostřený tajný smích.
Nebo spíše škleb, mně vytváří.
Řinčím zbraněmi, proti apatii.
Chci se protlouci svou, vlastní lží.

Lžu i kradu, jen už nevím co.
Slova padají my z hlavy, do
zahrady. Asi zapomnění někdy
slastnému, jindy jen se neslyším.
Zasel vítr, sklidil bouři lid se bouří.
Tou se brodil než se stal součástí.
Rozkrojen, použitelný, jen na součástky.

Hlava v louži, své vlastní krve.
Propusť mně už, prosím sundej
pouta úzkosti. Zachraň co je
zbylé. Probuď rosu nechť mne
políbí. Zříkám se svého těla.
Prodám střeva, játra už napadena.

Stěhuji do krabice zcela dřevěné.
Nepovím ne, ani ano, na rozpacích
v louži souložím. Ze smrtí se západem
slunce, kdy už kurva bude. Slunce
směje se my. Zakrývám si tvář, ten
jediný ksicht, jež mám. Uhněten poslán
na ten neboží svět. Tak se potuluji, tajně
doufám někdy couvám, jindy plivu krev.  

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

K tomuto dílu není zatím žádný komentář.

Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2021, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor