Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Hvězdy

29. 03. 2021
0
6
254
Autor
Láskyplná

Sedíme v obloze.

Křehké denní světlo
rozpoutalo příběhy mraků.
Jejich životy pomohly
nočním hvězdám.

Rozzářil nebe.

Nikdy nebyly sluncem
a jednou provždy
pomalu zhasly.


6 názorů

Jan Barban
30. 03. 2021
Dát tip

Tomu tedy vůbec nerozumím. Asi se nehodím pro úřad čtenáře. Třeba to je karmou. S tou si taky nevím rady. A dada už by mě nenapadlo vůbec. Ale máš pravdu. A´t si každý poradí sám.


Láskyplná
29. 03. 2021
Dát tip

Dobrý večer pane Voříšek,

dílko je čistě dadaistického původu, tudž se bojím, že tu je absence nějaké hlubší myšlenky. Spíš jde o popsání niternějšího popisu.

Nemohu tedy s jistotou říci, kdo rozzářil nebe, zda-li to byl Měsíc, mrak či někdo, kdo seděl v obloze..

Hvězdy nikdy nebyly sluncem a jejich pohasínání má signalizovat příchod dne. 

To je čistě můj osobní pocit o této básni, každý si to může vyložit jinak :)

 


Dílo mi přijde rozporuplné.

napřed světlo rozpoutá v mracích příběhy (chápu, různé tvary mraků evokují obrázky). Poté životy mraků pomohly nočním hvězdám. Jak, v čem?, mraky spíš hvězdy zahalují.

Pak tam někdo rozzářil nebe. Měsíc?

Nikdy nebyly sluncem - kdo? hvězdy? proč zhasly provždy? konec světa?


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru