Rozpadám se v hvězdný prach
stříbřitým třpytem pokrývám tvé dlaně
jako lekníny vodu
abys mohl zase rozkvést

Z proláklin dna moře
vyhřezá srdceryvný zpěv padlých sirén
probodává mě zevnitř
když kráčím po mokrém písku

Kéž bych dokázala přeletět
daleko za ocelový oceán
ledový, nehybný
mrtvolně tichý

Do země měkce úrodné, zelené
obalené zlatým pylem
ulehla bych jako semínko jabloně do hlíny
a vyklíčila