Slabost

Dobré ráno, jak se máš? Řekni mi co uděláš,

když tma na tebe dýchne mráz,

když duše uprostřed tvého těla,

vzpomínkou zcela se rozechvěla,

když něco co v tobě umírá,

si v posledních záchvěvech křeče,

vzalo svou daň.

Ten plamínek, který umírá,

mé tělo v pokoře a vkleče,

nahoru otočenou dlaň.

Ne mě Bože,

jí teď dej svou lásku, naději a něhu,

do ouška tiše jí pošeptej,

že čekat ji budu na druhém břehu...