Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 450 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

O čem psát? Přece o slovu!
datum / id31.03.2021 / 518956Vytisknout |
autorzeleda
kategorieFejetonyDalší dílo autora
témaLiteratura faktu
zobrazeno105x
počet tipů8
v oblíbených1x
Prolog

Na počátku bylo slovo. To slovo ale nebyl onen božský logos, jemuž někteří lidé připisují stvoření světa. To jen přítelkyně vstrčila prstík do Pravidel českého pravopisu a jedno slovo vyhmátla. Je zcela jedno jaké. A napsala o něm pěkný článek. A ani si neuvědomila, co tím mohla spustit. A zřejmě i spustila. A tak jsem, s odvráceným zrakem, do svých Pravidel také vložil prst. A našel slovo.


Přísahám, že si nevymýšlím a že nejde o žádný podvod. Ten prst nebyl vložen cíleně. Byl vložen zcela náhodně. Ale něco vyššího asi zapracovalo. Můj prst spočinul na slově „NIL“. Nedlouho předtím jsem totiž tím samým prstem jezdil po mapě starověkého Egypta, hledaje na řece Nil název sídelního města faraona Psammetika I. z 26. dynastie. Je to pro mne moc zajímavé jméno v souvislosti s historickou publikací o Předním východě, kterou právě píši.


Nil. Řeka života. Pochopitelně se mi při tomto slově vybaví nejdříve naše nádherná pětidenní cesta luxusní turistickou lodí po této řece v roce 2011. Nil, který se mi svým, až magickým, kouzlem navěky zapsal do duše. Proto mne můj náhodný výběr až šokoval. Tak tedy něco málo o této majestátní řece.



 Typický obraz krajiny podél Nilu


* * *

O čem psát? Přece o slovu!

Žhnoucí slunce, proti modré obloze vzhůru se tyčící koruny datlových palem a v dáli na obzoru nekonečná skalnatopísčitá poušť. To je malebný obraz krajiny podél Nilu. Pozorný cestovatel, hovící si pohodlně v křesle na horní palubě přiměřeně luxusní nilské lodi, může občas pozorovat i malá stádečka skotu či oslíků, pasoucích se při pobřežních mělčinách a občas i pár felláhů v dlouhých galábijích, pachtících se na svých skrovných políčkách, či odpočívajících ve stínu datlovníků na břehu této majestátní řeky. Dávná minulost se zde bezprostředně prolíná s přítomností. Háje datlových palem se na obou březích střídají s políčky kukuřice, cukrové třtiny, nízkých banánovníků či bambusu, s tisíciletými chrámy a žlutočervenošedou barvou skal Arabské pouště. Skrovné příbytky felláhů a rybářů z nepálených cihel, většinou bez střechy, nebo jen lehce pokryté rákosem či palmovými listy, při břehu ženy, peroucí prádlo, a houf dětí, dovádějících v pobřežní mělčině. Stejný obrázek jako před staletími. Poklidnou hladinu řeky občas rozčeří tradiční felúky s  šikmými stožáry nebo výletní loď, jedoucí opačným směrem.

Asuán, felúky na Nilu

Západ slunce v Luxoru

Čluny, čekající na zákazníky na cestu do chrámu Philae

Kemet – Černá zem. Tak nazývali staří Egypťané ten úzký pruh úrodné země kolem Nilu, táhnoucí se v délce zhruba 1500 kilometrů celou zemí od jihu až ke svému vyústění do Středozemního moře. To ostatní byl  Dešret – červená zem, obávané území smrti, kde vládl nemilosrdný Sutech, bůh chaosu a bouře.

Crocodilo, jedna z asi tří set velkých osobních nilských lodí

Perfektní egyptská obsluha

Nil. Řeka, která se jako dlouhý had vine polovinou Afriky od Viktoriina jezera v Tanzanii, přes Ugandu, Súdán a Egypt. Nedaleko súdánského Chartúmu přibírá vody Modrého Nilu, pramenícího v etiopském jezeře Tana, poté se noří do oblasti velké arabské pouště, aby se na konci své, více než šestitisícové, pouti rozvinula jako květ lotosu do úrodné delty při pobřeží Středozemního moře. Šest tisíc šest set sedmdesát kilometrů života. To platilo zejména ve starověku, kdy byli obyvatelé, žijící v jeho údolí, na jeho životadárné síle zcela závislí. Pravidelné záplavové cykly po jarních monzunových deštích v etiopských horách přinášely od nepaměti do nilského údolí úrodné bahno a právě na něm se zrodila egyptská civilizace. Ne nadarmo nazval starořecký dějepisec Herodotos Egypt „darem Nilu“. Staří Egypťané nazývali tuto řeku prostým názvem – iteru. Iteru znamená velkou řeku. A taky život. Nebylo určitě těžké poznat, o jakou řeku vlastně jde. V Egyptě žádná jiná řeka totiž není.

Ranní pohoda na lodi po nočním příjezdu vlakem z Káhiry do Luxoru

Chrám Abu Simbel, horní Egypt, na břehu Násirova moře

Obyvatelstvo, které se s měnícím se klimatem postupně usídlovalo čím dál tím blíže toku řeky, si vytvářelo svá sídla především na severu v oblasti říční delty a poté v jižní části země přibližně mezi dnešním Asuánem a Thébami. Díky této dualitní povaze osídlení se obě mocenská centra – horní a dolní Egypt -  vyvíjela odděleně. Proces sjednocení země se udál relativně velmi rychle. Během pár generací. Na přelomu třetího a čtvrtého tisíciletí už existuje jednotný egyptský stát, zahrnující velké území od prvního asuánského kataraktu až po Středozemní moře. Ústředním článkem tohoto vývoje byl Nil. Životodárná řeka, líně plynoucí tímto úrodným pásem země. Kolébka lidské kultury a civilizace s pozůstatky dávných dob, rozesetých podél jejích břehů.

Noční přistání v Asuánu

Noční prohlídka chrámu bohů Amona, Mut a Chonsua v Luxoru

Dvě časové roviny se zde prolínají. Dnešek, s  narůstajícími problémy arabského světa, a dávná minulost záhadné, mysteriózní civilizace. Dvě časové roviny, mezi nimiž není bohužel žádný most.

* * * 

 

 

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

12.04.2021 15:25:591 tipů dát kritice tip✩✩ lastgasp

JIstě je volba slova náhodná, ale zde vítaná. O takové cestě mohu jen snít. Je mnoho věcí proč se již musím spokojit jen s přečtením a podíváním na krásné fotky. Proto vřelé díky a přání, aby se další ti cestopisné texty dařily.

01.04.2021 17:04:44dát kritice tip✩✩✩✩✩ vesuvanka

Honzo, díky. Určitě přidej další reportáže z Tvých cest, budu se těšit. 

01.04.2021 17:00:41dát kritice tip Křivodržka

Rozhodně bych se nebál toho, že Písmák neunese cestopisný texty.

Hele, v takovejch dílech je toho vidět hodně, aspoň pro mě - předně, člověk nejede někam, aby se tam jen zbůhdarma válel. Na jednu, dvě, tři... x dalších návštěv je každej stát příliš velkej, aby se to dalo projet křížem krážem - a pak, každej člověk se zajímá vo něco kapku jinýho, každej to vnímá jinak, bude mit jiný zkušenosti a když je vochotnej se vo ně podělit a podat to čtivou formou, dělá z literárního servru solidní zdroj informací (mimo jiný, samo)... nota bene, i když se dostaneš na stejný lokality v různejch časech, může to mít diametrálně odlišnej nádech. I to je hrozně zajímavý sledovat.

 

01.04.2021 16:48:33dát kritice tipzeleda

Jano a Filipe, děkuji. Nevím, kolik cestopisných textů ještě Písmák stráví, ale moc zajímavý je zcela unikátní egyptský náboženský systém, úzce provázaný s reálným životem. Asi sem ještě něco dám.

01.04.2021 16:30:34dát kritice tip✩✩ Zajíc Březňák

Velice hezký text, stručný, ale vše důležité obsahuje.

Většinou v literárních textech nepřijímám fotografie jako přínosné, ale toto je text spíše publicistický a ty fotky jej pěkně dokreslují.

Hned bys člověka navnadil, aby se vydal na cesty, kdyby to šlo. Ovšem i ono zmiňované cestování prstem po mapě může být přínosné.

Nil je také jedna z nejdelších řek světa (Amazonka je snad delší).

Nemohl jsem si nepřipomenout četbu prvního dílu Pijoanových "Dějin umění," kde se autor věnuje starověkému Egyptu dosti podrobně.

Vskutku obtížně se hledá most mezi slavnou minulostí a problematickou přítomností, přesto důkladné studium nějaké souvislosti jistě najde.

01.04.2021 09:36:31dát kritice tip✩✩✩✩✩ vesuvanka

Stačí jedno kratičké slovo a vyvolá tolik slov, zavede nás nejen do současného, ale dokonce i starověkého Egypta kl životadárné řece Nil. Moc pěkně napsané, z díla vyzařuje Tvoje láska k této řece i celé zemi.  Z fotek mě obzvláště zaujaly: krajina podél Nilu, Asuán a felúky na Nilu, západ slunce v Luxoru a chrám Abu Simbel. Díky a TIP

31.03.2021 22:06:20dát kritice tip✩✩ Aru

e-knihy by byly skvělý, kdyby to vyšlo, dej vědět, určitě koupím ;)

31.03.2021 22:01:48dát kritice tipzeleda

Jardo, díky, zůstávám tvým vděčným čtenářem. 

31.03.2021 22:01:02dát kritice tipzeleda

Aru, můj egyptský cestopis vyšel už před několika lety a je rozebraný. Ale, jak jsem už zmínil v předchozím komentáři, na mých webovkách je krom ostatních článků z našich cest i pět článků právě z naší egyprské cesty. Uvažuji ale, že nechám udělat z mých předchozích cestopisů ještě e-knihy. Díky za tip a koment. 

31.03.2021 21:54:22dát kritice tip✩✩✩ revírník

Hezky, stručně a srozumitelně jsi nám přiblížil základ všeho, co kdy v Egyptě vzniklo a po tisíciletí trvalo. 

31.03.2021 21:52:52dát kritice tip✩✩ Aru

hej, super, minulost Egypta mě zajímala vždycky, ale bohužel jsem skoro všechno zapomněl. dej vědět, az dopíšeš knížku, měl bych zájem ;)

31.03.2021 21:52:37dát kritice tipzeleda

Renáto, díky. Je velmi těžké popsat atmosféru této plavby. Absolvovali jsme ji ve velmi zjitřené době ostrých střetů mezi Kopty a muslimy, zasahovala armáda a byla fůra mrtvých. Z oněch 300 velkých nilských lodí jezdilo pouze 45 a egyptské rodiny, závislé na turizmu, měly hlad. Pozitivum cesty bylo v tom, že turistů bylo málo a tak jsme si mohli pořádně prohlédnout poloprázdné chrámy. O této naší egyptské cestě mám pár článků na svých webovkách - oknodosveta.webnode.cz .

31.03.2021 21:00:16dát kritice tip✩✩✩ bixley
redaktor prózy

Je pozoruhodné, žes padl v pravidlech pravopisu na toto slovo. Ale díky tomu jsem se o Nilu dověděla spoustu zajímavých věcí. A fotky jsou úžasné!



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2021, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor