Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Šmerkust

01. 04. 2021
9
22
434

Hody, hody, doprovody,
já jsem malý zajíček.
Dejte něco na zahřátí
nebo pytel vajíček.
 
     Vzpomněl jsem si tuhle, když na mne, v pravidelném hledání čehosi, vypadla ze skříně bužírková mrskačka, jak jsem s touto upravenou verzí říkanky vyrazil kdysi provětrat pomlázku do terénu s naším prtětem. Od té doby už samozřejmě odtekla spousta vody. Obcházeli jsme tehdy známé, všelijaké příbuzné, sourozence a rodiče. Bylo mu tak šest možná sedm let. Přesně to nevím, ale už mluvil. Přišlo mi to rozverně veselé a roztomilé z úst malého „zajíčka“. Jen jsem nedomyslel důsledek téhle rýmovačky. Když dáte totiž někomu na výběr, okamžitě si vybere variantu stranící dítěti. Zatímco mrněti se úspěšně plnila igelitka vejci, čokoládou a žvýkačkou, mě soužila vlezlá zima. A tak jsme po pár návštěvách, za nedalekým kontejnerem na komunální odpad, slovíčko „nebo“  zaměnili za výstižnější „k tomu“. Více tak říkačka korespondovala se vzniklou situaci a mohla docela slušně uspokojit oba koledníky.
     Dítě se zdálo inteligentní a po třetím zopakování a dvou pohlavcích už to uměl bezchybně a na původní verzi úplně zapomněl. Dál už se to odvíjelo daleko veselejším směrem. Synátor pomalu tašku ani neunesl a já měl v těle prapodivnou směs výhřevného paliva. Na konečné, u babičky a dědečka, jsme za mrskání dostali ještě řízek se salátem a bylo nám dobře po tělíčkách oběma.
     Ovšem pokud si vzpomenu na své dětství, tak mě Velikonoce nijak netankovaly. Spíš jsem se ke koledující bandě přidával jen proto, abych nevypadal, že se snad, nedej Bože, straním pionýrského kolektivu. Chodili jsme od bytu k bytu a tloukli jsme do děvčátek v sukýnkách a barevných punčocháčích, co se do nich vešlo. Děvčata  z toho byla celá „nadšená“ a na nás se mezi futry (ne)nuceně usmívala s maminkou a „pistolí“ za zády.  No a já jsem si celou dobu připadal tak nějak divně. Asi jako žebrající sadista.
     To v pubertě, to už byla jiná. Tam už byl v mrskání i nádech dlouho očekávané erotiky. Děvčátka vyrostla z pletených punčocháčů do veselých mini sukének a když se rozkošně bránila, mohla nám,  čas od času, nabídnou i nějakou tu příjemnou podívanou. Mnohdy člověku prošel i nějaký ten letmý dotykový vjem.
     Teď už na to kašlu. Nebaví mě to. Zase. Smradi už chodí sami a řízky od rodičů nám donesou až do postele. Tam je vůbec o velikonočním pondělku ze všeho nejlíp.
     S polednem pak přichází kamarád „doktor“ se svým veselým „Hody, hody, dost už bylo vody, nejsem žádnej zajíček, nalejte mi rumíček“, který u nás každoročně svou pouť po rodinách končí. Většinou ztěžka usedne do jednoho z křesel, postěžuje si na lidi, že už nekupují pořádnou kořalku a dá si kafe a rum. Pak tady pravidelně zapomíná mrskačku neboli žílu, když ho jdu jako správný hostitel doprovodit až k němu domů. Dám si u něj kafe, rum a pak odcházím a on mě jde doprovodit. To mu ovšem jeho žena pravidelně zatrhne, neboť bychom se byli schopni takhle doprovázet ještě po celé hodiny. 
     I když to by bylo na těch svátcích asi to nejlepší. Prostě, pohybem ke zdraví.


22 názorů

8hanka
před 8 měsíci
Dát tip

Veľkú noc som nikdy nemala rada a moji synovia to  podedili, nechodili na šibačku, pre nás to boli sviatky rodinnej pohody a dobrého jedla, mňa tešilo, že sme spolu a mám pokoj:)

Za mlada som sa radšej zamykala, skončiť vo Váhu som fakt nechcela , u nás boli niekedy dosť divoké polievačky, najmä keď polievači boli štedro poliati  zvnútra...

ale tvoje spomienky ma pobavili, to vieš, človeka poteší cudzie nešťastie...:)


Pokud bránice dostala zabrat, pak není lepší informace v dnešním dni. Díky Stromku.


stromeček
17. 04. 2021
Dát tip

Krásný vypravěčský tah přímo na bránici. Jen houšť a větší kapky.......:-)


Jsi milá. U takových kritik si vrním blahem. Pokud tě to psychicky nějak nepoznamená, tak za další nákuk do doupěte budu vděčnej. 


Janina6
16. 04. 2021
Dát tip

Jé, to je pěkné! Přečetla jsem to sice vzhledem ke vzdálenosti Velikonoc docela pozdě, ale ráda :-) Líbí se mi, že se vyjadřuješ "pěkně česky" a šikovně a taky jsi vtipný. "Žebrající sadista" je super :-) Jdu se kouknout na něco dalšího do tvého povídkového doupěte.


StvN
10. 04. 2021
Dát tip

Něžné pohlaví si potrpí spíš na tu poesii :)


StvN, ono je to jedno. Pokud je pomláska výstavní, poezie není prioritní. Škoda, že ani "vyšperkovaná" žíla nebývá něžným pohlavím (a ne jen pohlavím) zcela doceněna. :o)) 


StvN
04. 04. 2021
Dát tip

Tvůj přístup mi poslouží jako dobrá inspirace, pomlázku vždycky upletu perfektní, ale s poezií mám vždycky trochu problém. 


No doufám, že to úplně nezmizí. Mně by to sice nevadilo, ale děcka by si to ještě chvíli užívat měla. Díky za návštěvu. :o)


Díky, Karle, za věrnost a stálou přízeň. Velikonoce už prostě nejsou, co bývaly. Vždycky vyvstávala velká otázka, co s pytlem vajec. Kdyby slepice věděly...


Zdravím Tě, Kočkodánku. Pokud je báseň z Tvé tvorby, pak smekám. Fakt jsem se zasmál. Zmrskat se umím, i když mi už dnes bývá druhý den dost blbě. Kde jsou ty doby, kdy nám byla ráno jen velká žízeň. Jak říkal "doktor" (skutečným povoláním psychiatr) "Těším se na to, až vystřízlivým, jak se zase vožeru." To už je ale mnoho let zpátky. No a věř, že perpetum mobile by fungovalo. To si piš. Dokud by nedošel rum, popřípadě kafe. Chechtající se smajlík.


Andělka1
01. 04. 2021
Dát tip

Hezké shrnutí. Možná to též definitivně zmizí...


Lerak12
01. 04. 2021
Dát tip

Rád jsem si od tebe opět přečetl, Oskare. Ten tvůj vypravěčský um, je stále poplatný* Já už si také Velikonoce spíše užívám ve vzpomínkách. Jak si dílkem připoměl, bylo pro mě příjemnou záležitostí. Díky. 


Kočkodan
01. 04. 2021
Dát tip

 

Ať má dívka v hubě předkus

 

či chrup krásné perličky,

 

když po roce přijde šmerkus,

 

zmizí ihned výraz tupý,

 

z hrdélka se ozve „jupí!“

 

září ksichtík celičký.

 

 

 

Oskare, ty se v dospělosti zřejmě dokážeš zmrskat i sám, bez ohledu na kalendář.

 

Nejdřív jsem se lekl, že přišel v poledne doktor kvůli tvé detoxikaci.

 

A poslední poznámka – to vyprovázení vskutku zavánělo jakýmsi lidským perpetuem mobile. (mrkací smajlík)


Oskar Koblížek
01. 04. 2021
Dát tip Gora

Ahoj, Goro. Zdravím Tě po delší době. Jsem rád, že u mě věrně zůstáváš. :-) ...a moc mě těší, že jsi rozveselena. Musím říct, že i já se rozesmál a to přímo nahlas. Děti byly, v určitých situacích, vskutku požehnáním. ;-) Měj se nádherně a užij si Velikonoce, jak jen to půjde. 


Gora
01. 04. 2021
Dát tip

Rozveselilo mne totéž, co Aru... celé je to milé vzpomínkové vyprávění, Oskare.


Oskar Koblížek
01. 04. 2021
Dát tip Aru

Vždycky jsem se tomu jen smál, ale poslední dobou, zvláště ráno, mě pohled děsí!


Aru
01. 04. 2021
Dát tip

zrcadla jsou vůbec nebezpečná, vždycky tam vykoukne nějaké strašidlo :D


"Zajíčku" děkuji. Dnes už mi omrzliny odpadly a tak mi to taky přijde vtipné. Zvláštní je, že ač jsou děti dávno dospělé, stále mají o Velikonocích protekci. ;-) Já dostanu "haprťáka" a oni k němu ještě stovku. .... Svět je tak nespravedlivý! :o))


Oskar Koblížek
01. 04. 2021
Dát tip Aru

Řeknu Ti, že dodnes, když vezmu mrskačku do ruky, tak se tak cítím. Ani kolem zrcadla radšinechodím, abych se na sebe nedíval. Mám strach,co by na mě vykouklo za výraz :o)) Díky za návštěvu.


Tak tohle se mi líbí. Velice vtipné.


Aru
01. 04. 2021
Dát tip 8hanka

"žebrající sadista" zní báječně :D


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru