Krevety

(24.2.2021, pátek poledne)

(Účastníci debaty – Ing. Martinovský, František Martinovský, t.č. v septimě na gymnáziu. Na stole stojí miniaturní vázička s jednou sněženkou, dále 3D pero, několik plastových úlomků materiálu pro 3D pero, malý notebook Dell a nakousnutý krajíc chleba.)

Ing. Martinovský stojí u kuchyňské linky: „Franto, dáš si taky krevety? Tedy, budu dělat rizoto s krevetami.“

František Martinovský: „Fuj!“ Otevírá mrazák a bere si zmražené rybí filé. „Je tady snad moře? Není! Má se jíst jen to, co tady máme. Takže nevím, proč bych měl jíst krevety.“

Ing. Martinovský: „Franto, ale to rybí filé je taky z ryb z moře.“

František Martinovský: „To nevadí.“

Ing. Martinovský chvíli kouká na syna: „Hm, podivná argumentace. Takže ty krevety…?“

František Martinovský: „Ne. Má se jíst jen to, co je odsud.“

Ing. Martinovský: „Ty jsi jak babička od Boženy Němcové. Ta určitě taky nejedla nic z moře. A u moře ani nikdy nebyla. Dnes je už trochu jiná doba.“

František Martinovský s úsměvem: „No, to říkáš ty? Ty který tady má tyhle váhy?“ a ukáže na staré dvoumiskové litinové kuchyňské váhy, které stojí na kuchyňské lince.

Dvojice pak dál pokračuje v přípravě svého jídla. Venku je teplo, ale jak už to tak v našich zeměpisných šířkách bývá, zima se ještě vrátí.