vzduch voní ránem
první paprsky
derou se hájem
na tůňce odlesky

všechno kolem voní
potůček bublá
vzpomněl jsem si na ni
jak byla cudná

tenkrát, byl jsem tak mladý
styděla se a bylo jaro ve vzduchu
na louce jsme spolu stáli
co teď, o tom ani potuchu

jaro, lásky čas
jaro a jarní chvění
jejích očí jas
jaro, co dnes nám život změní

jarní vánek
spojuje nas oba
lučních květů stánek
na louce jen my dva

byla okouzlující
jako tohle jaro
mládím vonící
něco nám vzalo

polibky a sladká slova
sluníčko, ptačí pípání
hlazení, stále znova
líbání a líbání a líbání

měla modré šaty
jako nebe nad námi
na čele proužek zlatý
byli jsme tak krásně sami

cítil jsem jeji chvění
slyšel jejího vzdechu
já díval se na ní
a už leželi jsme v mechu

nejdřív blůzičku
potom sukýnku
já rozvil tu růžičku
budem mít vzpomínku

vzpomínku na tu dívku
jakpak jí volají
já říkal jí kvítku
snil o ní potají

tak to bylo mé jaro
asi to nejkrásnější
tehdy po prvé se to stalo
jaro mé nejmilejší