Plášť života

Život je baňka alchymie

strakaté skvrny na plášti

fleky co těžko někdo smyje

cákance z lásky i ze zášti.

S jarem se ztrácí bílá sněhu

hliněné stezky rvou nevinnost

ve změti cílů, v zběsilém běhu 

počátek s koncem snoubí se v most.

Ohňostroj kapek letního veselí

bujaré tance jak varu stopy

dříve než z květů vůně se oddělí

přebírat klasy a vázat snopy.

Lněné nitky tvář svou již pozbyly

blízkému kdysi staly se odrazem

knoflíčky šichtu se slávou skončily

mozaiky barev života důkazem.

Bílá se vrací v pramíncích vlasů

vody v baňce pomalu ubývá.

Děravý háv jež změnil svou krásu

bez pána tiše zemi dál obývá.