Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 451 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Něco málo o mých, zatím vydaných knihách
datum / id17.04.2021 / 519559Vytisknout |
autorzeleda
kategorieFejetonyDalší dílo autora
témaLiteratura faktu
zobrazeno209x
počet tipů16
v oblíbených1x
do výběru zařadilsnake_01,
Prolog

Tento článek je trochu atypický. Chci vás v něm seznámit s několika knihami, které se mi do dnešního dne podařilo vydat a prezentovat veřejnosti. Do dnešního dne je jich devět.  Je jich vlastně deset, ale ta úplně první je spíš zkušební vydání pozdější knihy Návraty. 


Něco málo o mých, zatím vydaných knihách

Faktem je, že jsem začal psát velmi brzy, někdy v patnácti letech. Drtivá většina těchto textů je ale nepublikovatelná. Některé z nich jsem ovšem vybral a bez úprav vložil do první části své knihy „Návraty“. Prozaické texty se zde střídají s dobovými básněmi. V druhé části knihy je zachována forma první části, ale zde se jedná o pohled starého člověka zpátky, proti proudu času. Tato kniha vyšla v roce 2015.

 Rok před tím, tedy v r. 2014, mi vyšly tři cestopisné knihy. Tou první byla „Snítka olivy ze Země zaslíbené“. Čtenáře zavádí do Jordánska a Izraele, ale především do Jeruzaléma, svatého města křesťanů, Židů i muslimů a ukazuje, jak se třítisíciletá pohnutá historie promítá do současného života této země.

 

Druhým cestopisem je „Putování za faraony“. Je to putování nejen po nádherném Nilu, ale hlavně putování neuvěřitelnou egyptskou historií a hluboký historický ponor do staroegyptského mytologického systému. A neopomíjím zde ani současný egyptský život.

 

Třetím cestopisem je „Středomořský kaleidoskop“. Jsou to cestopisné postřehy a příběhy ze středomořských zemí, z cest, které jsme spolu se ženou absolvovali v uplynulých dvaceti letech. Tyto tři knihy nejsou jen klasickými cestopisy, ale vzhledem k mému celoživotnímu zájmu o historii je to kombinace cestopisu a historie. 

 

Po delší přestávce, vycházejí v roce 2020 další dvě knihy. Tou první je studentský román „Zrcadlo nesplněných přání“, jehož děj se odehrává v Plzni, počátkem šedesátých let minulého století. Děj se odehrává ve dvou časových rovinách. V té první je to příběh mladého muže, studenta, zápasícího se životem a se sebou samým a v druhé rovině reflexe starého muže, dívajícího se na sebe s odstupem více, než padesát let.

 

V pořadí šestou knihou, která vyšla na podzim toho roku, je výroční publikace litoměřického judistického klubu, který slaví 60 let své existence. Tuto knihu jsem psal na smlouvu. Kniha má název „60 let litoměřického juda“.

Nebylo to pro mne vůbec jednoduché. Je to oblast sportu, který byl pro mne do té doby zcela cizí. Od šéfa oddílu jsem dostal pouze velkou hromadu kronik s černobílými fotografiemi mizerné kvality, nějaké výstřižky z tehdejšího tisku a ústní informace, které jsem si nahrával na diktafon. Tak a snaž se!

Uvědomil jsem si přitom, že jsem svou literární tvorbu doposud roztáhl do až příliš široké tematické šíře. A toto bylo zase něco zcela jiného. Bral jsem to ale jako výzvu. Bylo mi jasné, že nelze pouze sepsat za sebou jdoucí turnaje a jejich výsledky. Bylo nutné zobrazit šedesátiletý život oddílu trochu hlouběji, zobrazit i životy lidí, jejich sportovní vývoj, postavení oddílu ve struktuře republikového juda, rodinné zázemí, zkrátka, dát této výroční publikaci, pokud možno, i literární formu. A pochopitelně, pro ty méně informované, v úvodu se zmínit i o historii československého juda.

Největším problémem byly fotografie, které jsem musel skenovat z kronik. V publikaci je jich více než 300. Většinou byly špatné kvality, poškrábané a neostré. Musel jsem je poměrně složitě upravovat a retušovat ve svých fotoeditorech, aby měly tiskovou kvalitu.

 Na jaře letošního roku vyšla sedmá, osmá a devátá kniha. Tou sedmou je kniha povídek „Milenci umírajícího času“, kam jsem zařadil i své čtyři pověsti, které už vyšly v r. 2015 ve společné publikaci klubu tvůrčího psaní Lipen, pod názvem Dneska jsem viděl psa.

 

Osmou knihou je kniha glos, fejetonů a literárních esejí „Kdo říká, že stáří je moudré?“. Její první část pojednává o zcela obyčejných záležitostech našeho života. Některé z těchto glos jsem už dříve prezentoval zde, na Písmáku. Druhá část knihy je malou vzpomínkou na některé významné spisovatele a básníky. Na Julia Slowackého, Jana Skácela, Karla Čapka, Julese Verna, Karla Hynka Máchu a další.

Konečně poslední, devátou knihou je souhrnný výběr básní, pod názvem Okno do zahrady. Básně jsem rozdělil do čtyř částí podle doby, ve které byly napsány. V první části jsou básně, které jsem napsal mezi patnáctým a osmnáctým rokem svého věku. V posledních dvou částech jsou básně současné.

 

V jednání je zatím poslední kniha, která by měla být vydána za finanční spoluúčasti města. Je to čtvrtý a zřejmě již poslední můj cestopis pod názvem „Střípky z domova i ze světa.“

Psaní je pro mne radost a také paradoxně i odpočinek. Při takovém soustředění člověk podvědomě zapomíná na neutěšenou současnou situaci a naplno se noří do jiného světa. Ať už je to svět historie, dalekých zemí, či svět našeho mládí.

Snad se ještě něco pozitivního urodí!

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

18.04.2021 12:12:20dát kritice tipKřivodržka

No právě. Těšim se tam jak malej kluk, a řikám si, že díky příbuznejm bych toho moh vidět i vo něco víc. Plus, a to bude přidanej bonus - protože mam strašně paškrtnou hubu - to bude jídlo v rodinným kruhu :-))

18.04.2021 12:06:11dát kritice tipKřivodržka

Jo, v tomhle směru jsou so bojový umění podobný, s tim souhlasim :-)

18.04.2021 10:39:51dát kritice tipzeleda

Přátelé, ještě jednou všem děkuji. 

Stando, dožínky zatím nebudou, připravené jsou další dvě knihy. Jednu by mělo sponzorovat město. 

Křivodržko, cestu do Izralele vřele doporučuji. Je nutné pochopit i současné problémy této země. Kořeny těchto problémů jsou v minulosti, staré více, než tři tisíce let. Ale když stojíš na OLivetské hoře, nebo na hoře Scopus a pod sebou vidíš biblická údolí, Chrámovou horu a celé to svaté město, zapomeneš i na xenofobii víry dole v ulicích.

Renáto, jak už jsem níže psal, poslední čtyři tituly jsou k dispozici. Na knihkupectví nyní spoléhat nemohu. 

Ještě jednou děkuji. 

18.04.2021 08:02:24dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Sdílím Tvůj názor na psaní, je to opravdu ponor do jiného světa. Je dobře, že jsi mohl všechno vydat, jak povídky, romántak cestopisy. Líbí se mi Tvé střídání pohledu na stejný zážitek za mlada a "za stara". A věřím, že kniha o judu musela být výzva. Ten román bych si taky ráda přečetla.

17.04.2021 17:52:47dát kritice tipKvětoň Zahájský

To je skvělé ohlédnutí za úrodnou tvorbou. Hlavně aby to nebyly dožínky. Chce to další plány.

17.04.2021 14:08:423 tipů dát kritice tipzeleda

Ještě pár slov k té publikaci o judu. Judo jsem sice nikdy nedělal, ale zhruba 5 let jsem závodně šermoval, než mne postihla  artróza. Šerm i judo jsou úpolové sporty a mají i stejnou psychologii boje. Nemyslím teď techniku, ta je pochopitelně rozdílná. Dělal jsem i trenérský kurz, kde nás to učili. Neútočit bezhlavě, ale sledovat protivníka a předvídat jeho pohyby. A v okamžiku, kdy se chystá útočit, tak vyrazit. Pokud to člověk ovládne, tak vítězí. To samé je v judu, potvrdil mi to jeho šéf, který má pátý dan. Použil jsem to i v publikaci. 

17.04.2021 12:16:32dát kritice tiprevírník

Sklizeň je to veliká. Tak ať se ti daří dál, dokud tě psaní bude bavit.

17.04.2021 11:07:34dát kritice tipKřivodržka

Připoměls mi, že se už několik let chystám do Izraele, páč mi tam žije kus rodiny :-)

A muj velkej obdiv za zu knihu vo judu, protože napsat něco takovýho, když ses tomu nikdy nevěnoval, to je fakt neni jednoduchá věc. 

17.04.2021 11:01:36dát kritice tipzeleda

Přátelé, všem děkuji za příjemné ohlasy. Mám sice smlouvu s knihkupeckým řetězcem Kosmas, ale v této době je to na nic.  K dispozici jsou poslední čtyři knihy, které mohu poslat na dobírku. Kdo bude mít zájem, zde je můj mail. zelenka12@seznam.cz

17.04.2021 10:25:55dát kritice tipvesuvanka

Honzo, gratuluji Ti k vydání knížek a přeji hodně čtenářů :-))). Některé cestopisy jsem četla na Tvých stránkách, moc se mně líbily, stejně tak Návraty a Zrcadlo nhesplněných přání. Také máš můj obdiv, že jsi dokázal napsat knihu o sportu, který je Ti cizí. 

 

17.04.2021 09:59:021 tipů dát kritice tipJanina6

Gratuluju k tolika knížkám, vypadají dobře :-) Zatím se mi bohužel na žádnou z nich nepodařilo najít odkaz v nějakém knihkupectví.

17.04.2021 09:29:061 tipů dát kritice tipJá Lucie píšu...

Honzo, judo je vážně překvápko! Máš velice širokou škálu psaní, což je úžasné! 

Tvým knihám přeji hodně spokojených čtenářů a ať má š z nich co největší radost!

P.S. Máš je k zakoupení? Někde, kde bych se na ně mohla podívat?

17.04.2021 08:56:151 tipů dát kritice tipZajíc Březňák

Zajímavé kousky, hezká prezentace.

17.04.2021 08:13:18dát kritice tipThea v tramvaji

To je teda veliká úroda! Přeji tvým knihám nadšené čtenáře :)

17.04.2021 08:03:43dát kritice tipsnake_01
korektor, redaktor poezie

Připojuji se ke Goře: nejvíce mě zaujaly cestopisy, navíc i já jsem vystudoval historii, takže historické kontexty jsou pro mě výhodou. 

Přeji knihám úspěch a nalezení mnoho čtenářů z Písmáku.

17.04.2021 07:54:161 tipů dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Kniha o judu mne překvapila, zeledo:-), tu bych nečekala... 

Respekt k tomu, v jak širokých mantinelech se tvá tvorba pohybuje. Tématicky mne krom cestopisů nejvíc zaujalo Zrcadlo nesplněných přání.

Obálky vypadají lákavě a snad i obsahem si čtenáři přišli na své. Blahopřeju.



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2021, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor