Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

lavička

25. 04. 2021
12
17
461
Autor
Luzz

roky plánovali výlet tam

kde kdysi anektovali lavičku

ryli do ní věčné pravdy

koukali do korun dubů

a hledali popadané kuličky ochmetu v loňském listí

 

jenže pořád nebyla příležitost ani čas

jiná dobrodružství čekala

- doufali

že je posunou

nebo naopak vrátí

 

konečně dohodli přesnou hodinu

sbalili svačinu a pití

 

jenže jejich dubnovou lavičku někdo vyvrátil rozřezal spálil

pokud něco zbylo

shnilo to i s jejich vzkazy

 

zůstalo však místo

a žluté bobulky ochmetu

 

 


17 názorů

Dan TM
28. 04. 2021
Dát tip

To je silný! 


zvedavec
27. 04. 2021
Dát tip

aká podnetná báseň! 

zaujala ma aj diskusia

a báseň s diskusiou mi pripomenuli jedno náhle "osvietenie", keď osvietený povedal niečo takéto:

Celé roky si hovorím, že zatiaľ to "tak" stačí, je to len provizórium, a raz budem cestovať, oddychovať, zájdem niekam, čosi urobím ... a teraz vidím, že to "raz" - už bolo! A ja sa len chystám. 


Abakus
26. 04. 2021
Dát tip zvedavec

to ani nie, ale nápad s mosadtnou tabuľkou a s textom, ktorý si môže a NEMUSÍ každý okoloidúci a okolosediaci prečítať a tie nápisy  sú fajn. Niekedy je to venované kamarátovi, rodičovi...


Luzz
26. 04. 2021
Dát tip

abakus, odpusť nezodpovědným adolescentům ty lavičky (do stromů vážně neryli, tedy myslím, že to z textu nijak nevyplývá)... ale je hezké, jak ses postavil/a do role obhájce veřejného pořádku a vymezil/a se vůči vandalismu.


Abakus
26. 04. 2021
Dát tip zvedavec

Asi som jediná, komu vadí rytie do lavičiek a do stromov.

Páči sa mi, že v Mnichove si človek môže kúpiť lavičku a dať si na ňu tabuľku s  venovaním - s textom, aký človek chce a to je text, ktorý si celkom rada prečítam. Idúc posedávajúc...  


Luzz
25. 04. 2021
Dát tip

lastgasp, díky. mně tvoje zmínka o demolici vysočanského nádraží připomněla naprostou destrukci (ehm, pardon, přeměnu) brněnských periferií... a pak ještě další a další... záležitosti.

jdu hledat starý fotky. aspoň něco.


lastgasp
25. 04. 2021
Dát tip zvedavec

Opravdu není někdy po léta čas, ani pomyšlení vrátit se na místa, která znamenala začátky a zavzpomínat. Přijde to náhle, zábleskem, impulsem, nápadem, zprávou a je pozdě. Připomnělo mi to demolici Vysočanského nádraží s podchodem. Už to místo, kde jsem se narodil nenajdu. Tam nenajdu ani bobulky. Pozdě. 


Luzz
25. 04. 2021
Dát tip zvedavec

majaksi, ten svět, který znáš, musí být hrozně smutný. ale nezoufej, hned za rohem existuje jiný, krásný, zářivý, kde lavičky a vzkazy na nich sice hnijí, ale bobule ochmetu se dál lepí na podrážky.

atkij, ano, nostalgie je mrcha.

guy, díky.

 

 

 


guy
25. 04. 2021
Dát tip zvedavec

Zaplaťpánbů za ten dobrý rozmar a náhradu "jen" za "však".  Nejpesimičtější verze by byla, kdyby nezůstalo ani místo, ani bobulky  :)


atkij
25. 04. 2021
Dát tip

A to místo bude mít určitě stále svou specifickou energii. Stejně jako vzpomínky, řádky slov, i možné (ne)naplnění. Nostalgie občas válcuje, přesto nenechává emočně ploché. Ukončený příběh nebo seriál...


Luzz
25. 04. 2021
Dát tip

majaksi, teď znovu koukám na tvůj koment - a zdá se mi, že si ze mě zase děláš srandu.

protože není nic depresivnějšího než pohled na lavičku, která už neexistuje

čert vem duby i s ochmetem, ty stejně za pár let někdo pokácí

zbyde nakonec opravdu jen to místo; bod v prostoru definovaný zeměpisnými souřadnicemi.


Andělka1
25. 04. 2021
Dát tip

***


Litarts
25. 04. 2021
Dát tip zvedavec

Vidíte, věčné pravdy to nebyly.


Luzz
25. 04. 2021
Dát tip

původně mělo být v předposledním verši "jen". ale protože jsem dnes v dobrém rozmaru, vyměnila jsem to za "však".

 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru