Blít, či neblít

Páchnoucí hniloba

mysl nám zatemnila,

vlastníme hlavy,

hlavičky plné výkalů,

obsah tlustých střev

zcela vyplnil prostor našich mozků,

možná nám kdosi řitě zalátal,

to co mělo by jít spodem ven,

náhle nahoru si šplhá,

krásně si to tam bobtná,

celé lidství smradem čpí

a to od hlavy až po paty,

až se mi chce z toho blít,

ani kořalka už nepomáhá,

tuny zapáchajících hoven

a nikdo neví, jak z toho ven.