Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 451 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Dalmatská pohoda končícího léta roku 2002 - 2
datum / id04.05.2021 / 520173Vytisknout |
autorzeleda
kategoriePróza na pokračováníDalší dílo autora
témaLiteratura faktu
zobrazeno88x
počet tipů10
v oblíbených0x
Prolog

Pokračování naší raně podzimní dalmatské siesty.



Baška Voda, nábřeží se sochou sv. Nikoly. Ten ochraňuje všechny plavce, vyplouvající na moře a žehná jejich šťastnému návratu.

Dalmatská pohoda končícího léta roku 2002 - 2

Baška voda

Spíme skoro do deseti, a doháníme tak manko z minulé noci, kterou jsme strávili v autě. Sháním dědu, který mi včera slíbil, že se na naše klepající auto podívá jeho syn, který má nedaleko autodílnu. Mají to v rodině dobře zařízené.

Eva leží a cpe se léky, které jsem zakoupil v místní lékárně. Já se zatím loudám městem, obdivují palmovou promenádu a zápasím s chorvatskou gramatikou. Po skoro půlročním studiu chorvatštiny mluvím, a to je hlavní. A místní tuto snahu vnímají velmi pozitivně. Odpoledne jedeme s majitelem domu do autodílny. Nikolaj se na auto znalecky podíval, občas někam píchl šroubovákem, pak si ten šroubovák strčil násadou do ucha a zatím, co túruji motor, poslouchá klepání. Žádné vadné ložisko, ani přední náprava to  není. Padá mi kámen ze srdce, když mi říká, tak trochu s povýšeneckým nadhledem odborníka nad laikem, že je ulomený držák vzduchového filtru a že mi ho zítra svaří.

Večerní korzo je plné lidí. Zjišťuji po šesti letech, že voda je skutečně pořád slaná a taky špinavá, od ostrých oblázků bolí nohy a při kapučínu pak v poklidu sleduji, jak poslední sluníčko zapadá v mlžném oparu za ostrov Brač. Inu, pohoda.

*

Kavárničky na pláži jsou zcela prázdné a otrávení číšníci pomalu balí. Kavárny na korze jsou však plné. Život tu kypí proudem a odevšad zní čeština. Zdá se mi, že všichni Češi na Jadranu si dali dostaveníčko právě v Baška Vodě. Člověk si tu připadá jako na Václaváku. Jenomže na Václaváku tak krásně nešumí moře, mírně vzdouvané západním vánkem, a nejsou tam palmy, obtížené dozrálými žlutými hrozny plodů. V naprosto prázdné kavárně hraje a zpívá jakýsi mladík se slečnou místní unylé slaďáky, má příjemný hlas a marně vábí okolostojící diváky k posezení, a hlavně ke konzumaci velmi drahého pití a jídla. Nikdo si nesedá, snad z obavy, že po nich bude někdo chtít vstupné. A tak stojí a poslouchají a mladík neúnavně zpívá s jakousi divnou kytarou. Zbytečné je snad připomínat, že diváci jsou, podle řeči, většinou Češi. Inu, také se k nim počítám, protože jsem preventivně nechal větší peníze doma.

Večerní Baška

Na plážové lavičce náležitě vychutnávám sladoled za 3 kuny, moře šplouchá a je to lepší, než poslouchat Vangelise. A v dáli na moři se už ve tmě ztrácejí obrysy ostrova Brač.

Procházet se sám je ale otrava. Vždy. A zvláště tady. Člověk má při procházce různé pocity, ale těžko se s nimi bude svěřovat kolemjdoucím. Bylo by to trochu divné.

Na korze jsem narazil na mladíka, který si rozložil na židli kufr s kazetami a cédéčky. Přivábil mne k němu chorvatský slaďák, linoucí se z jeho rádia. Domlouvám se s ním na zítřek, aby mi připravil nějaké lidové nahrávky. Za kazetu chce 25 kun. To jsem ochoten zaplatit.

Prošel jsem korzo sem a tam, ale chuť na pivo mě přešla při pohledu na ceník. Staromák je proti tomu láce. Mířím domů.  Eva je v posteli a kašle. Doufám jen, že neprokašle celou dovolenou. A tak gin s tonikem popíjím sám.

*

Moře je kříšťálově čisté, v hloubce několika metrů jsou vidět oblázky na dně a slunce pálí a postarší obézní Češky využívají toho, že nejsou doma a opalují se na pláži nahoře bez. Je mi, jako bych se opaloval na nudi ve Lhotě, a marně hledám na pláži nějakého Chorvata. Baška Voda je zkrátka české město. I ta barmanka na pláži se snaží mluvit česky. Barmani vůbec se snaží dokázat, že umí také cizí jazyky, a zkoušejí to na mne německy i česky, já se však tvrdohlavě držím své kostrbaté chorvatštiny a nedávám jim šanci. Drobní obchodníci se zde skutečně snaží. Každou chvíli některý z nich projde kolem a nabízí domácí koblihy, nebo olej na opalování, pár chorvatských cikánek nabízí krásně vyšívané ubrusy a občas k pláži přirazí člun s nabídkou čerstvého ovoce.

Jeden postarší obtloustlý děda nabízí své podomácku vyráběné opalovací oleje s neodolatelným půvabem a ohlašuje se již z dálky děsným kraválem. Poté, co mu neodolaly některé z již zmíněných postarších dam, děda zamíří ke kavárně na pláži a jde svůj skromný výdělek prolít hrdlem. Dámy se zatím natírají jeho sajrajtem a všichni jsou spokojeni.

Voda je, i přes druhou polovinu září, jako kafe, sluníčko praží a vlny, běžící k pláži, pohupují s plavci, slaná voda nadnáší a člověk nemusí dělat vůbec nic, jen se unášet tou pohodou.

Eva je na tom trochu lépe, cpe se léky, pije litry prsního čaje a nemá žádnou chuť na gin, což musím u ní kvalifikovat jako podezřelé počínání.

K večeru se pokouším dostat nějakou cestou na Biokovo. Lezu po stráni, cesta ale po chvíli mizí a objevuje se pichlavá macchie, která mne obklopuje čím dál tím více. Už je mi jasné, že z výletu do hor nic nebude. Je však třeba se dostat z té pichlavé spleti zpět do civilizace. Když jsem doklopýtal přes kameny a prodral se přes skoro neproniknutelné houští zpět na silnici nad městem, nohy jsem měl odřené do krve a hradba skal se zdá být zcela nedostupná.

Západ slunce se dnes obzvláště podařil. Skoro jsem měl chuť na pláži zatleskat nad tím zvlášť podařeným výjevem. Rudý kotouč se pomalu snášel za ostrov Brač a do moře až k pláži vrhal dlouhý, rudý odraz.

V noci kupodivu dobře spím, nebudí mne ani chrchlání, ani chrápání. Eva se zřejmě uzdravuje.

Druhý den jsem opět na pláži. Koupání je fantastické. Postarší dámy, chodící sem každý den, se snaží navazovat komunikaci s místními mladíky a usilovně se snaží zpestřit si dovolenou. Co kdyby nějaký z nich zabral! A popíjejí přitom Laško pivo. Zlákalo mne to též, a tak zjišťuji, že Laško pivo trochu voní chmelem a že je to o dost lepší než se napít mořské vody.




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

05.05.2021 20:08:57dát kritice tipzeleda

Co se mi v Chorvatsku hrubě nelíbílo, to byly zavřené památky přes dobu siesty. Do porečského muzea jsem se třeba dostal po dvou pokusech až v sedm večer. To samé kostely, ty byly většinou zavřené permanentně. Otevřené byly jen ty nejznámější památky. V Řecku a Itálii to bylo zcela jiné. 

05.05.2021 18:15:06dát kritice tipČudla

Dobré /*

05.05.2021 16:40:02dát kritice tiprevírník

Líbí se mi ta pohoda, která z celého vzpomínání vyzařuje. Ono není divu, v takovém prostředí. Taky jsem tam kdysi pár chvil pobýval a teď se mi cosi z těch dob tak trochu vrátilo. Tvou zásluhou, Honzo.

05.05.2021 16:16:091 tipů dát kritice tipKvětoň Zahájský

Hezká připomínka jednoho léta, kdy jsme byli v Bašce se ženou stopem. Nahoře, nad poslední zastávkou autobusu prodávala jedna stará paní domácí nasolené a v oleji nakládané girice (malé rybičky). Vždycky mě zajímalo, na co jsou ty velké kameninové nádoby, které jsou naaranžované před každou plážovou hospodou, a teprve u té paní ve sklepě jsem viděl, že vlastně slouží k nasolování těch rybek.

05.05.2021 15:51:22dát kritice tipblacksabbath

já si pocestovala s tebou....suprově.....těším se na další....dofám, že nás zase vezmeš s sebou...:-)))))))

05.05.2021 15:08:37dát kritice tipzeleda

Black - nikdy není pozdě. Trochu zdraví, trochu pěněz a odvaha. jenže nesmí lítat v luftě ten blbý virus. 

05.05.2021 14:07:56dát kritice tipblacksabbath

a to mi každej říká, že nikam necestuju.....hle....kde já diky tobě...byla....*/*****

05.05.2021 13:42:24dát kritice tipzeleda

Filipe, já měl takevej blbej nápad, učit se řeči zemí, kam jedu. Anglicky a německy jsem uměl slušně ještě ze školy. Se španělštinou to bylo horší, ale s pomocí slovníku jsem to zvládal. nejlíp mi šla chorvatština, hlavně, když u té rozmluvy byla lahev rakije. To ti pak jde samo. No a ruštinu, to je daň osmiletému učení ve škole. 

Jano a Lucko, díky za návštěvu, rád vás tu vidím!

05.05.2021 09:32:231 tipů dát kritice tipvesuvanka

Honzo, moc dobře se mně četlo a navodilo atmosféru. Měla jsem pocit, jako bych tam byla. Obzvláště se mně líbí popis západů slunce, doplněný pěknými fotkami. Těším se na pokračování :-))), TIP

05.05.2021 09:13:35dát kritice tipZajíc Březňák

Za půl roku se naučit chorvatsky mluvit, to je dobré. Já se učím anglicky a německy skoro celý svůj život, ale domluvit se nedovedu.

Vangelis je fajn.

Chorvatsko je jistě milá země, jednou jsem četl "Dějiny Chrovatska," jež vyšly v edici "dějiny států"Nakladatelství Lidové noviny, ještě je tu někde mám. 

05.05.2021 07:59:00dát kritice tipJá Lucie píšu...

Inu, pohoda :) Díky za oddechové počteníčko!

To znám, občas se divíme, kolik Čechů všude je. Oni jsou snad vážně i na pláži... 

Krásné západy slunce a super gif na konci :)



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2021, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor