cestou

ok

Já dávám bod, u mě je umění všechno, co autenticky rozhýbá pocity - stačí, že třeba jen autorovi. Forma je vedlejší, ačkoliv elegance vlastní řemeslnému umu má hodně co do sebe. Čím víc člověk píše, tím je lepší, pokud dává jen trochu pozor!

Děkuji, dalo by se říct i asociace, ale určitě to není snaha o něco literárně-konkrétního. Pro mě to jsou pocity a obrazy, taková koláž abstraktních dojmů bez důrazu na celistvost nebo jednotné sdělení.

celkové sdělení je vcelku odhadnutelné, v průběhu býsně není poznat co k čemu patří - např. jestli zlomené křídlo hvízdá, nebo samota co nezahřeje zlomené křídlo

Pak mi nesedí horký asfalt, kde vyprahlý drozd hyne, ale sloka začíná pěšinou a cestou, kde se náhle objevuje rozpálený asfalt a vyprahlé horko bez korun stromů.

Avšak poté se mluví o zelených obzorech a sychrabých jitrech. 

Z těchto důvodů se mi dílo jeví rozhárané, s vnitřním nesouladem.

Zdravím. Mohu se zeptat jak vzniká takovéto dílo? Paracujete s asociacemi? Je to krásné, něco podbného se mi nikdy nepodařilo napsat. Já umím jen ty rýmovačky ;)