Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 452 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

IVA A KUŘE - 8. Iva a mangalice Tonička
datum / id09.05.2021 / 520325Vytisknout |
autorGora
kategoriePísmáci dětemDalší dílo autora
sbírkaIVA A KUŘE ,
zobrazeno217x
počet tipů17
v oblíbených0x
Prolog

ilustrace blacksabbath

IVA A KUŘE - 8. Iva a mangalice Tonička

 

Máme rádi zvířata,

nejenom ta chlupatá!

 

To takhle jednou v létě seděla Iva na lavičce nahoře, až na Zvířecím vršku a jedla čerstvé jahody. Natrhaly je společně s babi.

Ta teď pila kávu a přihlížela, jak vnučce chutná. Možná, že jahody nebyly tak veliké a rudé jako z obchodu, ale byly jejich a sbíraly je vlastníma rukama na slunném záhonu. Ty voněly!

Najednou skočil na stůl věčně rozježený kocour Kryšpín. Viděl, že se podává něco k jídlu. Zamňoukal, jako by ráno nedostal misku granulí.

„Jedeš, Kryšpíne,“ zahnala ho Iva. Věděla, kam zvířata nesmějí.

Stejně neodběhnul daleko, vztyčil huňatý ocas a otíral se jim o nohy, dokud ho babička nepohladila.

Jak tam tak všichni tři odpočívali, nadešel čas na vyprávěnku. O čem to bude tentokrát? O panenkách, skřítcích anebo o zvířátkách?

„O zvířátkách, babi,“ rozhodla Iva a dál ochutnávala jahůdky.

„Bylo jednou jedno prasátko,“ začala babička.

„A jmenovalo se Tonička!“ dopověděla vnučka. Ukázala na kudrnatou prasnici za plotem výběhu. Strkala čumák do mezery v plotu a funěla. Sledovala malinkýma očkama, co se na dvoře děje. Prasata jsou totiž moc chytrá zvířata.

„No a téhle Toničce přišlo líto, že se nemůže válet po ubruse jako Kryšpín,“ dostala babička nový nápad na pohádku a pozorovala, jak Ivušce blýsklo v očích.

„Babi, prase je špinavý, fuj,“ ohrnula nosík.

„Tonička si říkala, jak by bylo hezké, kdyby ji měli všichni tak rádi jako kocoura nebo psy! Slýchávala volat po dvorku samé Kryšpíne, sem a Kryšpíne, tam, a ji hospodář jen občas poplácal po zádech, když sypal do žlabu krmení. Přišlo jí to nespravedlivé, a tak nadzvedla rypákem dvířka a podhrabala se ven. S hlasitým chrochtáním se přihnala ke stolu, právě kdy u něj večeřela celá rodina!“

„Jů, babičko, to se přece nesmí!“ kulila Iva oči.

„Do čumáku popadla ubrus a celý ho stáhla na zem. Čekala, kdy ji hospodář podrbe pod bradou nebo pohladí kudrliny na hřbetě, které mají všechna prasátka z rodu maďarských mangalic. Ale ten se rozzlobil, popadl koště a hnal ji zpátky!

A toho dne chytrá Tonička pochopila, že když dva dělají totéž, není to ještě totéž.“

Zdálo se, že Ivě je prasete líto a začala natahovat moldánky. Vzala z ošatky tvrdý rohlík a honem ho nesla Toničce.

„Přece bys kvůli ní neplakala, Ivuško. My na statku přece víme, že všechna zvířata mají své místo, užitková i ta pro radost,“ podala vnučce kapesník babička, aby si otřela oči.

Iva i tak drbala přes plot mangalici Toničce její hrubé kudrny. Jen tak, aby to Toničce nebylo líto, že není kocour nebo pes.

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

10.05.2021 20:38:14dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Evži - děkuju moc.

10.05.2021 20:17:15dát kritice tipEvženie Brambůrková

To je hezký příběh.

10.05.2021 10:02:37dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

kvaji, díky, tenhle díl jsem psala narychlo, měla jsem PC v opravě... ještě pozměním!!

10.05.2021 10:01:00dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Hezky napsané. Jen jedna věta je divná, respektive umožňuje dvojí výklad: "Ta teď pila kávu a přihlížela, jak vnučce chutná." To je jako "muž s dřevěnou nohou jménem Smith" (z Mary Poppins).

09.05.2021 23:32:42dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Díky!

09.05.2021 23:02:45dát kritice tipzeleda

Goro, moc hezké. Tip!

09.05.2021 21:06:11dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Karle, dobrá, tohle spojení odstraním... asi je to moc "nóbl" řečeno... díky!

09.05.2021 20:58:20dát kritice tipK3

Nesedí mi předposlední odstavec. Ne že by to nebyla pravda, spíš tím podáním. Hodna naší lásky na mě působí trochu nepřirozeně, příliš lidsky.

09.05.2021 18:33:45dát kritice tipDiana

Ano, Luboš má pravdu!

09.05.2021 15:29:40dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Alegno, děkuju, určitě i za blacki...

09.05.2021 15:27:37dát kritice tipAlegna

opět pěkné.... oboje .....text i dosti složitá kresba

09.05.2021 15:14:12dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

dievča, děkuju za hezký komentář...

prasata jsem dřív brávala na procházku, dokud byla jen dvě - Tonička a Janička, a poslouchaly víc než psi...

09.05.2021 15:11:00dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Nami, díky ti:-)

09.05.2021 13:14:53dát kritice tipdievča z lesa

mangalička je zvedavá aj na obrázku ... a kocúrikovi mlsúnikovi to nedá ... HOP! a je na stole

09.05.2021 13:10:49dát kritice tipNami 99

Hezké vyprávění i malování.

09.05.2021 13:08:36dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Díky, Jamardi, za zastavení a názor... no, nevím, ale i děti z paneláku, pokud mají doma nějakého domácího mazlíčka, určitě dodržují nějaká pravidla... já mívala kočky dříve i doma a na stůl nesměly... byl by samý chlup...

09.05.2021 12:57:20dát kritice tipJamardi

Díky za seznámení s prasátkem z rodu mangalic. Kdyby jsem viděla obrázek bez poučení, myslela bych si, že je to prasátko převlečené za ovečku. Tak jsem teď chytřejší :)

Vyprávění je fajn. Také jsem měla babičku, která chovala zvířata. Se všemi mluvila a často jim nadávala. Ale nebylo to nic zlého, byl to její způsob. K té pohádce - vyprávěla bych ji dítěti ze statku, ale ne dítěti, které vidělo zvíře jen možná někdy zdálky. Ani by nepochopilo, že ten kocour na stůl taky nesmí. Je pravda, že na vesnici (kde chovají i užitková) jsou takto spravedliví.

09.05.2021 11:55:38dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Luboši, děkuju, máš jako vždy pravdu.

09.05.2021 11:46:503 tipů dát kritice tipKočkodan

 

Moje babička se také jmenovala Tonička. Ale pokud vím, tak se po ubrusu nikdy neválela.

 

Řrkl bych, že po stole se válející prasata jsou někdy k vidění v hospodách, obzvlášť v pokročilejších hodinách.

09.05.2021 10:40:20dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Jardo, tebe tu vždy vidím obzvlášť ráda, díky!

09.05.2021 10:39:17dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Diano, děkuju ti...

09.05.2021 10:34:52dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Jani, děkuju ti! Můj cyklus pro děti se pomalu chýlí ke konci, jsem ráda, že nás provázíš...

09.05.2021 10:14:41dát kritice tiprevírník

No vida, jak jednoduché! Momentální babiččin nápad na pohádku - a už ji tady máme. A ta lidská pointa - jedna radost.

09.05.2021 10:02:571 tipů dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Ivi, jsem ráda, že se ti líbí příběhy tvé jmenovkyně a že je provázíš ilustracemi! Díky moc.

09.05.2021 10:01:40dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Děkuji, Renato, za vše...

09.05.2021 09:42:21dát kritice tipDiana

Moc se mi to líbilo :-)))

09.05.2021 09:28:51dát kritice tipvesuvanka

Irenko, to je moc hezký příběh, Ivuška je milovnice zvířat. Líbí se mně i obrázek Ivi :-))), TIP

09.05.2021 09:22:051 tipů dát kritice tipblacksabbath

To se ti povedlo....a je to i s poučením....:-))))...a ta Iva...ta je stejná jako já...taky bych Toničce nesla rohlík....a ani za ten ubrus bych se nezlobila....my jsme jeden rok na chatě měli prase vietnamské...prohánělo se po zahradě a bylo tuze přítulné.....k odpolední svačině přišlo vždycky včas!!!!.....:-)))))))))))))))

09.05.2021 09:10:061 tipů dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Zase moc hezké,  je vidět, že Ivuška má zvířátka ráda a dokáže s nimi soucítit. Obrázek taky fajn!



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2021, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor