Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Bludička mámivá

10. 05. 2021
2
4
295
Autor
taktedy

Mateš mne touhou ve verších,

líbezné tóny znějí z nich,

okouzlí, rozplynou se hned,

žízeň ulpívá na mých rtech.

 

Jakkoliv slova mohou hřát,

vyhasnou, zato nastokrát

kabátků, čepic nemaje

milého náruč zahřeje.

 

Opravdu – kde blízkost není

schází smysl pro toužení?

Vzdálená tolik jsem ti já,

bráním se, a přec podléhám

 

přání býti dotýkána,

dlaně vyslat do neznáma,

projít se místy, kam se smí,

ať neublížíš, nezraním,

 

prsty nohou hladit mými,

bdící k sobě tisknout klíny,

ne slovy, touhou z doteků,

té z Kapuletů, toho z Monteků. 


4 názory

Safián
10. 05. 2021
Dát tip

Jamardi, rýmy nemají s vázaností veršů nic společného.


na rýmech by se dalo ještě zapracovat: nemaje - zahřeje, hned - rtech - ne moc čisté, ne moc zvukově malebné

doteků - Monteků naopak výborné 

Předposlední sloka je výborná rytmicky, ty dvě trocheje následované dvěma jamby, hezký!, ... ale škoda rýmu: kam se smí - nezraním - který prostě kazí dojem

PS z komentáře Litartse si nic nedělej


Jamardi
10. 05. 2021
Dát tip

Mně to omšelé nepřijde. Ti Montekové a Kapuleti na konci mně nevadí, možná pro někoho by bylo dobré tam přidat nějaké vysvětlení, proč ti v básni nejsou spolu.

Je pravda, že rýmy jsou nepřesné, měly by to být smíšené verše.


Litarts
10. 05. 2021
Dát tip

Omšelý sentiment o lásce, a ty rýmy!


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru