Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 451 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Jaká je relativní vlhkost vzduchu?
datum / id10.05.2021 / 520400Vytisknout |
autorkvaj
kategoriePovídkyDalší dílo autora
témaHumorné
zobrazeno226x
počet tipů10
v oblíbených0x
Prolog

Obnovená povidka

Jaká je relativní vlhkost vzduchu?

 

     Profesor Vostrý byl vysoký hubený prošedivělý muž klidného vystupování. Nikdy se nesmál, a přesto byl obdařen jakýmsi suchým humorem, ač sám své výroky jako vtipy asi nezamýšlel. Při nich se studenti sice bavili, ale jinak se Vostrého báli. Učil totiž chemii, která bývá tradičním strašákem, ale ve Vostrého podání představovala pro studenty něco na způsob kosy pro pampelišky. S mrazivým klidem sázel při zkoušení nemilosrdně kule při každém zaváhání.

     Sadistická zábava se posluchačům naskytla zejména, když vyvolal spolužačku Irmu Pokornou. Křídově bílá Irma došla k tabuli odevzdaně jako odsouzenec po duchovní útěše pod gilotinu a v té chvíli zapomněla i vzorec chloridu sodného, což je, jak známo, vcelku neškodná kuchyňská sůl. Ač se chemii den před tím vrčela určitě tři hodiny, výsledek její examinace byl žalostný.

     Jen spolužák Bohumil Prášek měl z Vostrého srandu. Svými 198 centimetry jednak dlouhého profesora převyšoval a jednak uměl vyslovit a napsat v jakékoli podobě vzorec třeba takové zhovadilosti, jako je para aminoazobenzen hydrochlorid. Jen jednou jsem ho trumfnul vzorcem dichlor difenylu trichlor metylmetanu, ale to bylo pouze jednou, a navíc šlo o DDT, což je odporný přípravek proti hmyzu.

     Vostrého výklady probíhaly přibližně takto. Monotónně odpřednášel látku, když přitom komíhavým způsobem s rukama za zády jako čáp marabu kroužil kolem třídy. Když skončil, otázal se: „Pochopili jste to, studenti?"

     Kroutili jsme hlavami.

     Profesor beze zloby odpřednášel látku znovu a zeptal se: „A nyní to již chápete?"

     Opět tupé mlčení.

     Ani po třetím výkladu jsme nebyli o nic moudřejší, a tak Vostrý přistoupil k oknu, dlouze se zadíval na petřínskou rozhlednu a pravil: „A jsouce ducha prostého, zachovali si zdraví do vysokého věku svého." 

     Jindy nám prozradil, jaké hrozné věci obsahuje jediný hrneček turecké kávy, kterou ale Turci vůbec neznají.

     „Když vypijete hrnek kávy, byť z míšenského porcelánu, dobrovolně zkonzumujete sice dárkově balený, ale jeden z nejhorších souborů škodlivin." 

     Vtom se přihlásil spolužák Radomír Píka.

     „Co si přejete, Píko?

     „Mohl byste mě, pane profesore, uvolnit. Chtěl bych si skočit na kafe."

     Zachechtali jsme se.

     „Píko, Píko... Díval jste se někdy do zrcadla?"

     „Každé ráno!"

     „Tak už nemusíte navštěvovat teletník. Ale zpátky k té kávě," navázal profesor. „Nejvíc škodlivin se skrývá v sedlině čili lógru. A teď si představte, studenti, že někteří lidé ten lógr vyjídají lžičkou."

     To už jsme se pochechtávali.

     „Nevím, proč se smějete. Vždyť oni mají potom žaludky jako dršťky!" 

     Vostrý to skoro vykřikl vyčítavým tónem, jako bychom za to byli zodpovědní, což vyvolalo salvu smíchu.

 

     A pak nutně přišla laboratorní cvičení. Osnovami předepsané roztoky a sraženiny jsme vyráběli vesměs s nechutí. Avšak ty, které jsme si vytvářeli jaksi nad plán, nahodile a bez nejmenšího tušení výsledku, nám skýtaly do té doby nepoznaný zdroj zábavy.

     Nad jiné v tomto směru vynikal Radomír Píka. Jeho sraženiny a roztoky v baňkách a zkumavkách nabývaly tak fantastických barev, konzistencí a struktur, měnily se úžasně rychle a s železnou pravidelností odporně páchly, že by spráskl ruce i sám bůh chemie. Ne tak Vostrý. Shlížel na Píkovo počínání s převahou a shovívavě, jako by právě procházel oním zařízením pro mláďata skotu domácího. A nevyvedla ho z míry dokonce ani událost, jež zaznamenaly anály školy nejčernějším písmem.

     Radomírovi se totiž jednou podařilo vyrobit zvlášť odolnou sraženinu, která vzdorovala všem kyselinám a louhům. Bohužel se tak stalo, když jsem už asi třetí hodinu zodpovědně a pilně měřil relativní vlhkost vzduchu a svá měření pečlivě zaznamenával.

     Zavilý odpor sraženiny vyprovokoval Radka téměř k zuřivosti, takže popadl pipetu a něco do zkumavky ukápl. Nestalo se nic. Potom se ovšem někde zmocnil jiné chemikálie a mě, který soustředěně měřil, vybídl, abych to podržel.

     V situaci, kdy jsem tomu nevěnoval patřičnou pozornost, jsem naivně uchopil zkumavku a Radek do ní dopravil zmíněnou kapalinu. V ten moment ze skleněné nádobky vyrazilo obrovské množství žlutavé pěny, asi jako když hasiči likvidují pěnou požár trabantu. Ruka mi rázem zcitronověla a rychlostí blesku se místností rozprostřel takový štiplavý smrad, že jsme pak všichni kašlali na všechno až do maturity. Úlekem jsem praštil zkumavkou na zem, čímž se množství pěny i smradu znásobilo a Irma Pokorná se rozječela jako siréna za války. Otevřeli jsme všechna okna, ale nepomohlo to.

     Čpavý dým se naopak šachtou digestoře rozšířil i do strojní sazárny, kde si kvůli vedru naneštěstí otevřeli dveře, takže měl volnou cestu do celé budovy průmyslovky. Logickým důsledkem byla naprosto nekoordinovaná a zmatečná evakuace školy.

     Když se zmatek uklidnil, zápach vyprchal, dým se rozplynul a studenti se navrátili do lavic, profesor Vostrý klidně, jen s malým nádechem smutku, věc zhodnotil: „Píko, Píko, ten brom jsem nalil do lahve s ručně zabroušeným hrdlem, pečlivě zavřel také ručně zabroušenou zátkou, a ještě přiklopil skleněným poklopem, a nakonec to celé uložil úplně dozadu do digestoře. Ale vy jste ho stejně našel."

     Moje ruka nabyla své původní barvy zhruba za měsíc. Avšak jaká tehdy byla vlhkost vzduchu v porovnání s měřeními z předchozích vyučovacích hodin, nevím dodnes. Chybí mi to strašně, ale už jsem se s tím naučil žít.

 

https://kvaj.blogspot.com




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

16.05.2021 16:00:19dát kritice tiplastgasp

Báječné. To je moje parketa. Bezva.

13.05.2021 14:05:04dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Jo jo, to si dej, ale nějaký ochucený. Samotný C2H5OH jen zředěný pijí Rusové (a k tomu třeba kousky syrového lososa).

13.05.2021 13:53:47dát kritice tipKvětoň Zahájský

Díky za vysvětlení, hned si dám na tvoje zdraví trošku toho C2H5OH.

13.05.2021 13:28:16dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

No, když se to tak vezme, chlorid sodný je sůl kyseliny chlorovodíkové vzniklá její neutralizací hydroxidem sodným. To znamená, že relativně neškodná kuchyňská sůl + čistá voda vznikají chemickou reakcí dvou žíravin. HCl + NaOH = NaCl+ H2O 

Je to ale pěkná historka.

13.05.2021 13:11:121 tipů dát kritice tipKvětoň Zahájský

Skvělé. 

Mám jednu chemickou historku z drogerie.

Hledal jsem marně v regálech přípravek na pročištění kuchyňské výlevky, tak se ptám pana prodavače:

„Nemůžu najít chlorid sodný.“

„A ptal jste se v potravinách?“ kroutí hlavou materialista.

„V potravinách přece neprodávají louhy,“ divím se zase já.

„Ach tak, vy si patrně pletete chlorid s hydroxidem. Ten samozřejmě máme,“ směje se drogista a podává mi pikslu.

„Jéžiš, promiňte, v chemii jsem nikdy nevynikal,“ blekotám s ruměncem ve tváři.

„No,“ odtušil prodavač, „nevím, jak jste úspěšný v čištění odpadů, ale na oběd bych k vám nešel.“

13.05.2021 00:56:45dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Já vím, po škole jsem jezdil nějaký čas jedenáctkou z Kulaťáku na Vinohrady (tam, jak je dnes stanice metra Želivského).

12.05.2021 22:40:03dát kritice tipvesuvanka

Já jsem to měla na VŠCHT daleko, z práce z to bylo v pohodě, ale horší domů, sedmičkou k nákladovému nádraží na Žižkově (tenkrát jezdila sedmička z Dejvic na Žižkov) a ještě 20 minut pěšky. Tramvaje jezdily staré dřevěné, v zimě jsem vždycky cestou domů promrzla.

12.05.2021 20:53:58dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Aha, na dálkové studium to šlo. Jak jsem poznal později. Škoda, že jsem se nedostal na VŠCHT, měl bych to blízko, bydlel jsem tehdy na Kulaťáku. (Jako kluci jsme se chodili na VŠCHT honit na paternosteru.) No ale když jsem se tam nedostal, šel jsem na dva roky na vojnu a tam jsem poznal svou ženu, s kterou jsem pak byl 43 let.

12.05.2021 16:55:30dát kritice tipvesuvanka

Přesně tu za Kulaťákem. Kádrový profil jsem také neměla moc dobrý. Problém dostat se na vysokou jsem neměla možná proto, že jsem se hlásila na dálkové studium, o dálkaře byl tehdy na školách technického zaměření zájem. Dokonce, když jsem nešla na zkoušku z matematiky, rektor mně nařídil opakovat ročník, a to nejen mně, ale i ostatním, kteří matematiku nezvládli, byla to asi polovina ročníku. Studia jsem nechala. Původně jsem po maturitě chtěla studovat chemii a geologii na přírodovědecké fakultě, ale tam jsem se nedostala, bylo hodně uchazečů a výběr byl přísnější právě po stránce kádrového profilu. Navíc byla vyžadována i dobrá fyzička, kterou jsem také neměla (chození v náročném terénu).

12.05.2021 15:58:12dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

VŠCHT? Myslíš tu za Kulaťákem? Tam jsem se také hlásil, ale nebyl jsem v SSM, rodiče zase nebyli v KSČ a nechtěl jsem chodit na brigády, tak z toho sešlo, protože mě bodově předstihli i ti,kteří u přijímaček byli daleko za mnou.

12.05.2021 15:25:17dát kritice tipvesuvanka

Jardo, prima. Na povídky ze střední školy se budu těšit :-))). Jinak se zábavou na vejšce máš pravdu. Zažila jsem jen jeden rok dálkově na VŠCHT, atmosféra tam byla úplně jiná, asi to bylo i tím, že jsem byla v ročníku nejmladší (18 let). Studia jsem nechala kvůli matematice, kterou jsem nezvládala. Na střední jsem s ní problémy neměla.

12.05.2021 14:46:21dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Děkuji. Neznáš, mám připraveno ještě několik podobných povídek ze střední školy. Zajímavé je, že na vejšce už nebyla taková zábava.

12.05.2021 14:44:21dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Díky, Karle. Že by to nemělo být vyprávění?

12.05.2021 14:43:061 tipů dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Děkuji, ivi. Koukám, podle reakcí, že chemie byla docela oblíbená.

12.05.2021 14:42:04dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Tak to jsi měla dobrého učitele.

12.05.2021 14:41:35dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Děkuji, tvé připomínky jsem akceptoval. Měla jsi pravdu. Vzorce a rovnice jsou sice méně zábavné, ale dají se zvládnout, když má člověk určitou představivost. Ta Irma z povídky, ve skutečnosti se jmenovala jinak, byla vždy navrčená, u tabule mlelapantem, ale profesor poznal, že nemá páru, o čem mluví. Naopak třeba já a někteří další jsme prostě napsali vzorec, vypočítali rovnici a profesorovi bylo jasné, že tomu víceméně hovíme. 

11.05.2021 23:52:201 tipů dát kritice tipannnie

Velmi vtipně napsané, roztomilý závěr. Takovouto tvoji polohu ještě neznám, a líbí se mi! Tip a.

11.05.2021 21:35:431 tipů dát kritice tipK3

Docela mě to bavilo, ale docela souhlasím s Irenou.

11.05.2021 19:06:491 tipů dát kritice tipvesuvanka

Ivi, já měla ještě jedenáctiletku, která se proměnila v SVVŠ, latina nepovinná (bohužel nám ji v desáté třídě zrušili). Maturovali jsme jen ze čtyř předmětů: čeština, ruština, matematika a volitelný předmět - pro mě chemie :-))). Copánky jsem nosila také, ale jen do deseti let :-)))

11.05.2021 18:47:33dát kritice tipblacksabbath

Jani....já dělala klasické gym.( i s latinou)....takže maturita čj +rj + děj+zem....matiku tu neee...ale chem a fyz. to bylo moje :-)))))))...jj  dávno tomu:-))))))))...to jsem ještě nosila copánky:-)))))

11.05.2021 18:14:03dát kritice tipvesuvanka

Ivi, tak to jsme na stejné vlně, v chemii jsem byla ve svém živlu a maturovala z ní. Už je to neuvěřitelných 58 let...  :-)))

11.05.2021 16:47:141 tipů dát kritice tipblacksabbath

Páni:-)))))) to je parádní....já měla na střední chééémii v oblibě..:-)))))...i vzorce jsem ovládala....kdeže loňské pokusy jsou..:-((....díky....:-)))...*/******

11.05.2021 12:38:291 tipů dát kritice tipvesuvanka

Jardo, díky. Mě k chemii přivedl o devět let starší bratr, analytik v oboru hutnictví železa.

Kamamuro, knížku "Chemik detektivem" a ruskou soupravu Mladý Chemik" bohužel neznám - teď koukám, že knížka vyšla až v roce 1964, kdy už jsem byla, co se týká školy už rok "za vodou". Kdyby vyšla o několik let dřív, určitě by mě zaujala. 

11.05.2021 12:23:491 tipů dát kritice tipJanina6

 

Pěkné vyprávění, bavila jsem se a snad i trochu zavzpomínala na školní léta. Je to vtipně vylíčeno. Třeba vyjádření "takový štiplavý smrad, že jsme pak všichni kašlali na všechno až do maturity" je naprosto super :-) Jestli můžu i dvě drobné připomínky, ve větě „Záporně jsme kroutili hlavami“ bych vynechala slovo záporně, kroucení hlavou ten zápor už vyjadřuje. A „řeřavý zápach“ mi nesedí, pokud tedy beru, že význam slova řeřavý je žhavý, rozpálený. Třeba při požáru věřím, že vzduch může být řeřavý, ale smrad? Nejspíš by se přeneseně dalo chápat, že „působí pálení“, ale třeba by se našel vhodnější výraz.

Chemii jsem ve škole milovala, dokud se dělaly pokusy. Bohužel ty vzorce a rovnice mi nadšení brzy vzaly…

 

11.05.2021 12:11:47dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Tu knihu jsem nečetl, jen o ní vím. Soupravu "Mladý chemik jsem neměl, protože díky otci (vystudovanému chemikovi) bylo doma spousta chemikálií i tak.

11.05.2021 12:00:442 tipů dát kritice tipKamamura

Nečetl jste někdo knihu "Chemik detektivem" z edice Oko? To bylo tak geniálně napané, že jsem se ve čtvrté třídě rozhodl, že budu analytickým chemikem. Další geniální věc z té doby byla ruská souprava "Mladý chemik" s řadou zábavných pokusů. Pamatuji se, jak jsem spolu s hořčíkovou páskou zapálil i slušnou část koberce. To byly časy - počítače byly ještě v plenkách, kdo chtěl něco zažít, musel riskovat. 

11.05.2021 11:42:111 tipů dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Byl figurka, Irenko. Možná by to bylo lepší "napřímo", ale zase je to vyprávění o událostech padesát let starých.

11.05.2021 11:40:25dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Děkuji, Jano. I mě chemie bavila. Ostatně, aby ne. Můj otec byl chemik, tedy mimo jiné.

11.05.2021 11:38:18dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Ty toho zase víš, Jarmilo. Jsi skoro o generaci mladší než já, takže nemáš páru, jak to bylo dříve. Kromě toho šlo předmět "laboratorní cvičení", který se těžko obejde bez praktických pokusů, a jednalo se o střední školu.

11.05.2021 10:55:19dát kritice tipJamardi

To je velice černý humor, ale tak by mělo být napsané, že se děj odehrává v Neználkově, Kocourkově apod. Protože i sebevětší blb, který nezáživně vykládá látku, debilně zkouší a zbytečně uráží žáky, nemůže dovolit žákům dělat si s chemikáliemi, co se jim zlíbí. Do smíchu mně není proto, že dnes by si někteří mysleli, že to možné je, protože pokusy se dělají jen ve zájmových kroužcích a znalosti z chemie nejsou považovány za důležité.

11.05.2021 09:20:462 tipů dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

kvaji, to tedy byla "figurka", ten pan profesor chemie... je to úsměvné, jen mě tak napadá, kdyby jsi nepsal  stylem vypravování, že by mohlo téma "napřímo" podané vyznít ještě lépe...

11.05.2021 07:50:361 tipů dát kritice tipvesuvanka

Vtipně napsané, pobavilo mě :-))), TIP. Chemie patřila mezi moje nejoblíbenější předměty, nedělám si legraci.



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2021, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor