Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

v zapomenutých krajinách

13. 05. 2021
9
16
704
Autor
Aru

Kováno v hlubokých kovárnách

Těžká je noc a hodiny odbíjejí bezměsíčný dílek času na ciferníku. Nanna ve své bárce nepluje a toulec prázdný. Do tmy halí se vše po okolí. Vrznou ručičky v ciferníku, naposled, prasklo sklíčko, hodiny stojí v tichu v mlčení, odevzdaně. Čas mohl jen předstírat, že mu o něco jde.

 

Ve Ztraceném lese smích mrtvých stromů, dávném domově obrů. Již nejsou zde a jejich domov k nepoznání. Teď les si vládne sám, zlý a osamělý ve vizích záhuby. Něco bylo ve vzduchu, samotný svět se lámal, už nikdo nevěřil v jeho jemné záchvěvy a ustoupily. Staré svatyně i chrámy v sutinách opuštěny. Nikdo už nepotřebuje kouzelná stvoření. Sám les jako most fungoval, kamsi do neznáma, ale cesty v močálech zůstaly, samy se navzájem nepoznávaly. A přece kdosi výpravu vedl v tato nešťastná místa a další s malou přepravkou pod pláštěm skryt šel za dívkou ve zlaté zbroji, ta pokyn dala a v toulci náhle ještě jeden stříbrný šíp. Teď bere ho ruka a napíná tětivu, šíp letí a ukazuje směr i cestu. Tak jdou ti tři. Kolem stromy zle vrzají hněvem, kdysi podťaté, teď znovu vzpřímené čekají koho chytit, ale výpravu stáhnout nesvedou. Ona ve zlaté zbroji tak lehce našlapuje, jakoby se snad ani země nedotýkala, on v plášti těžce se boří, ale přece jde, třetí se nese.

 

Dřív lehávala na posteli a poslouchala plynutí času, mezi ozvěnami minulosti, tak tajemná, ale občas k ní dolehl hlas, pak se zaposlouchala, aby poskytla ochranu, štítem, mečem i slovem. I když tak mocnou, zapomnění ji pronásledovalo až příliš často, ale dokázala uniknout ve zvláštním spojení malých poutníků, podobajících se padajícím hvězdám, tak dočasným. Její záře neničila, ale prozařovala ta malá srdce natolik, kolik ji to dovolila a komu ona sama chtěla dát ze svých pokladů.

 

Nejmenší, ale možná jen napohled z nich chytala hvězdy vzdálené i blízké, zářící i pohasínající, ráda si hrála, ale od té doby co přišla v naše bezedné krajiny, musela zůstat tak jako my, prosívat čas minutu za minutou. Dopadla ji osamělost, koho teď hledat v zšeřelých krajinách očím, které dosud neuvykly?

 

Les ve sváru a hrubosti nezapomínal na bolest, kterou mu určili za jeho a stal se děsivým místem stahující poutníky pod zem, aby samota nebyla rušena v pustých místech. Kdo nenajde svou cestu, zdá se mu les bez konců a všude bezútěšný.

 

 

 


16 názorů

Aru
17. 11. 2021
Dát tip

jo, určitě, po knize se dívá na film těžko a nelze se ubránit srovnání, i tak se najde občas nějaký skvělý film ;)


Andreina
17. 11. 2021
Dát tip

Aru, myslela jsem to pochopitelně trochu nadneseně s těmi filmy. Také přiznávám, že při mém povolání TV nesleduji a do kina někde v přístavu zajdu málokdy (je tam na mě moc lidí). To, co si z filmografie pamatuji je spíš vzdálené v čase již devatenáct let, když jsem opustila domov a mým domovem se stalo moře.  Na druhou stranu si nejsem úplně jistá, že i před tím jsem byla objektivní. Můj táta měl obrovskou knihouvnu obasující všechny možné žánry a četla jsem hodně. Při návštěvě filmu zpracovaného podle knihy, kterou jsem četla, jsem byla vždy zklamaná. Bylo to úplně jiné. Ne třeba v ději, ale hlavně prostředí bylo na hony vzdálené tomu, jaké jsem si představovala podle textu. Takže tak.


Aru
16. 11. 2021
Dát tip

tehdy jsem měl potřebu to vysvělit a propojit, bylo to pro mě po dost bolestivém období s Mňaukí.

souhlasím, autor by neměl nikdy nic vysvětlovat, ale já to porušuju pořád :))

určitě, absolutní souhlas, i když některé pohyblivé obrázky mají své kouzlo, např. starší filmy od Tima Burtona, nebo Nikita Michalkov je absolutně můj nejoblíbenější režisér :))

kdysi jsem viděl např. film Ruská archa a byl to poměrně nevšední zážitek, nebo když jsem viděl prvně v televizi Enyu, to mi bylo 7/8, už vážně nevím, ale dost málo, tak pro mě byla naprostým zjevením a přízrakem, pak jsem ji na léta ztratil, ale když jsem ji pak zase uslyšel, okamžitě jsem ji poznal, i když byla pro mne jakoby zapomenuta.

a Jim Jarmush točí, nebo rozhodně točil zajímavý filmy, televizi nesleduju v podstatě vůbec, spíš si sem tam ukradnu film :))


Andreina
16. 11. 2021
Dát tip Aru

Aru, za mne bych nic nedokončovala ani neodkazovala na předešlé dílo. Myslím, že právě tajemnost neznámých poutníků a otevřený konec dává správný náboj a prostor k úvahám. Každý si ho může dotvořit podle své fantazie. (Což je mimochodem úžasná výhoda psaného textu oproti pohyblivým obrázkům. Ty vyhovují lidem bezduše přijímajícím, co jim nějaký režisér vnutí a nemusí myslet)


Aru
10. 06. 2021
Dát tip

díky, ale není to samostatný text, má co dočinění jak s dalším dílem ve sbírce, který mu předchází, taky lehce oťukává sbírku: Tortill, Ërlli a valkýry a společné psaní Mňaukína dobrodružství.

dá se to číst samostatně, ale postavy jsou právě z textů výše, tohle je spíš epilog - meziepilog :D

děkujuuuu ;)


K3
10. 06. 2021
Dát tip Aru

Oceňuji též. Působivé. Bral bych ale ještě raději jako úvod k povídce.


Aru
13. 05. 2021
Dát tip

děkuju moc vesuvanko, jsem rád, že se líbí :)


vesuvanka
13. 05. 2021
Dát tip Aru

Krásně a poeticky napsané, tajemné a smutné... TIP


Aru
13. 05. 2021
Dát tip

děkuju moc ivi, to jsem to skoro ani nevidal a prakticky je to nedokončený...  takový torzo :)


Aru
13. 05. 2021
Dát tip

aha, to je možné že jsem použil ta samá slova, vědět to dřív, napsal bych to jinak ;)

díky Kočkodane


blacksabbath
13. 05. 2021
Dát tip Aru, Evženie Brambůrková

To je tvoje parketa.....horrorově tajemné...hodiny odbíjejí bezměsíčný dílek času na ciferník......Kdo nenajde svou cestu, zdá se mu les bez konců a všude bezútěšný.....*/***********


Kočkodan
13. 05. 2021
Dát tip

 

„třetí se nese“ – to mi trochu připomnělo pana vedoucího z Dračí výpravy. (lehce vzpomínací smajlík)


Aru
13. 05. 2021
Dát tip dievča z lesa

děkuju, sice se obávám, že to tak úplně nepůjde. jinak ta vypráva lesem prošla :)


dievča z lesa
13. 05. 2021
Dát tip Aru

les je zmučený ... ale ak mu to duša pútnika dovolí, namiesto desivých tónov jej zašumí nežnú uspávanku, aby si vydýchla a načerpala silu do ďalšieho putovania


Aru
13. 05. 2021
Dát tip

dííiky, ještě jsem tam zapomně připsat, ze téma je hororové, tak se omlovám za případné leknutí, teď už to tam je :)


MilanH
13. 05. 2021
Dát tip Aru

Hodně tajemné !!!


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru