Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Je pozdě

15. 05. 2021
11
15
441
Autor
Lelian

Vše je za námi.

Už tolik let.

 

Tak proč mi pořád chybíš?

 

Je pozdě, tak dávno,

za okny se cizí lidé smějí.

 

Den za dnem za dnem.

Vařím si čaj.

Kytky tlejí.

 

Nezdravé slunce sápe se ke mně na postel.

Skrze žaluzie, nažloutlý písek.

Jsem studený, 

jak v masně výsek.

 

Jsem horký jak po porodu,

vrásčitá švestka v dlaních matky.

Takže zase všechno znovu,

dopředu vrací se zpátky.

 

Tentokrát Tě neztratím.

Nechoď pryč, už vím.

 

Dokola vařím čaj.

A vše se znovu děje.

 

Náhle jsme bez času:

úporné smítko

v oku beznaděje.

 

 

 

 

 

 

 


15 názorů

Safián
24. 02. 2022
Dát tip Lelian

Leliane, pro mě je to po všech stránkách velmi dobrá bádeň.Jedna z nejlepších svého druhu.


Safián
24. 02. 2022
Dát tip Zajíc Březňák

Kamamuro, v dnešním hedonisticky vypjatém světě je nejen utrpení, ale cokolic rušivého, i pouhý náznak jakéhokoliv neladu, vnímáno jako něco nežádoucího, nenormálního. A lidé se od toho odtahují. Aby se nenakazili. Něco jako radost z poznání, katarzi, už moc nepěstujeme. Na to přece máme střízlivou vědu. Čert ví, odkud se vzala představa, tolik rozšířená i tady na Písmáku, že básně jsou od toho, aby se v nich lidé vypisovali z trablů.


Kamamura
24. 02. 2022
Dát tip

Hele, když už jdu znova okolo - Leliane - já jsem nakonec tu truhlu dobrovolně odemkl, a pustil se s tím, co z ní vylezlo do křížku. Cítím se při síle, jaro přichází, tak bude jarní úklid se vším všudy! A ona mi napsala - "Fakt, že se k tomu po takové době vracíš může znamenat jen to, že se s tím potřebuješ nějak srovnat." A já jsem na to odpověděl: "Odmítám 'srovnávat' to, co nás i po třiceti letech spojuje, stejně jako se odmítá léčit homosexuál ze své homosexuality. Nechci se léčit, chci se pochopit - sebe a tebe, protože jsme si vlastně nikdy nerozuměli. Léta plynula, ty máš rodinu, já mám rodinu, tím je tohle odbyto, a můžeme si snad konečně promluvit - o literatuře, o malování (maluje lépe, tu už nedoženu), o hudbě, o filmu, o vaření, o čemkoliv chceš." Tak uvidíme, jak se to vyvine! ;-) Kdybych nakopl kýbl, tak to je znamení, že to nebyl dobrý nápad!


Lelian
24. 02. 2022
Dát tip

To byla odpověď Safiánovi.


Lelian
24. 02. 2022
Dát tip

To píšete přesně tak, jak jsem to myslel. Nicméně pro mě je na tom nejzajímavější slovní spojení "Den za dnem za dnem." Není to tak podstatné v celkovém kontextu, ale mám za to, že tohle ještě nikdo ve vztahu k vyjádření otravné repetitivnosti času ještě nenapsal. 


vidíš, teď dopoledne, po nočním odpočinutí a vypláchnutí hlavy od osmi denních dávek  klientů, vidím i ten studený výsek lépe

 


Kamamura
19. 05. 2021
Dát tip Lelian

Výsek v masně tam nech, podle mě je dobrej, jako studená sprcha, budí to čtenáře, kteří očekávají stereotyp. Něco jako když čekáte, že vám někdo dá k narozeninám kytici růží, a on vás místo toho pleskne syrovou rybou přes tvář. No toto! Taky se hned establišuje, že v básni nejde o žádnou legraci nebo žertíček. ;-)

Série prudkých kontrastů s rychlou kadencí je dobrá a má svůj účel. 

Safián - IMO tón i závěr básně naznačuje, že jde spíš o utrpení, než o "inspiraci". Někdo se dokáže inspirovat i tím, že ho lámou v kole, ale chce to odolnou náturu. Já jí nemám! ;-)


Safián
19. 05. 2021
Dát tip Lelian, Zajíc Březňák

Studený jak v masně výsek - pro mě originální a výstižný obraz, který se do básně skvěle hodí - i když jej nemusíme nutně vnímat jako smrt. Závěr ve mně vyvolává představu nového přehrání ztracené skutečnosti.


Safián
19. 05. 2021
Dát tip Lelian

Kamamuro, nemusí to být katastrofa, ale celoživotní inspirace.  Tak  tento jev, častější než by se na první pohled zdálo, zachytil, inspirován črtou Leoše Janáčka, Vladimír Holan v Terezce Planetové.


Lelian
15. 05. 2021
Dát tip

Tesi me, ze Vam to evokovalo neco konkretniho. Pro me je tema ztraty velmi atraktivni. A soucasne vedomi, ze by to stejne nedopadlo jinak. Rad bych ten pocit zmaru a smutku popsal co nejpresneji.


Lelian
15. 05. 2021
Dát tip

V masne vysek = smrt. 

pak znovuzrozeni

pak znovu ztrata

pak znovu


Kamamura
15. 05. 2021
Dát tip Lelian

Nojo, to jsou paradoxy, které pochopí jen lidé určitého typu. Někdo vás opustí, řekněme v sedmadvaceti, a ještě o dalších sedmadvacet let později s ním pořád večer před usnutím člověk vede dialog. Normální to není. Asi. Ale stává se to. Ten druhý je pryč - a přesto se ho nemůžeme zbavit. Když se pak fyzicky objeví třeba za oknem, je zaděláno na skutečnou katastrofu. 


Kamamura
15. 05. 2021
Dát tip Lelian

Tentokrát vážně, prozaicky. Tohle znám moc dobře, z vlastní zkušenosti. Rada sympatizujícího kolemjdoucího - vy... kašli se na to. Zabij to. Zapal to. Rozsekej to na kusy. Hoď to do ohně Hory Osudu. A když nic nepomáhá, tak to aspoň zamkni do truhly a zakopej na pustém ostrově. Protože ať se do tohohle kalicha nalije cokoliv, vždycky to bude chutnat nakonec hořce. 


nesedí mi v tom ten - v masně výsek, to mi zní jako recese, v básni tak smutné to zní až nepatřičně

pasáži - nechoď pryč, která je v závěru, nerozumím, protože mi přijde, že ona je už dávno pryč


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru