Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Po fasádě domu - sbírka

Výběr: atkij, Radovan Jiří Voříšek, Zbora
28. 05. 2021
42
67
3057
Autor
Gora

Sbírka PO FASÁDĚ DOMU  
(ilustrace - obrazy Salvátora Dali)

V koutě zahrady–
vistárie obrůstá
dětskou houpačku

Prstem po fasádě domu

Prstem po čáře na fasádě oprýskaného domu –
odbočím za roh jako před čtyřiceti lety
na náš dvůr - odvrácenou stranu náměstí v Chebu.
 
Silák, bývalý boxer, z kempingové židle na balkóně  
zpod tmavých brýlí obhlíží, kdo na něj kouká
a hlavně, zda jeho drobná paní, která právě přehazuje
těžké duchny přes klepadlo.

Každý nádech její svobody je sledován, nelze mu
donekonečna uhýbat, a tak hlasem jako zadrhnutý zip
promluví k synkovi –

pojď domů, můžeš si hrát na Nikiho Laudu s angličáky
od hodné tety ze Západního Německa.

Jednou v létě sbírka autíček osiřela, paní s chlapcem se
nevrátila z návštěvy sestry a na balkón brzy přibyla
druhá židle s blondýnkou samý sval a šlacha.
Bývalá kulturistka nikdy nevětrala peřiny, zato se naučila
boxerovi vracet facky.

Můj ukazováček má zadřenou křídu do kůže a ještě chvíli
to tak zůstane, možná napořád.



Vesmír

Z kina odcházím poslední. Lebedím si v chráněném
území a s každým kobercovým krokem říkám v duchu –

ještě ne, ještě nejsem připravena napojit se na vesmír
tam za vchodovými dveřmi.

Leda, že bych se sama stala hvězdou biografu.



Provazochodci

Jedenkrát za rok vystupovali na laně.
Měla je jako na dlani. Od radnice
k protějšímu domu přelévalo se 
vlnobití hlav a pohledy diváků podpíraly
akrobatům balanc.
 
Stála stejně vysoko v tom okně 
starého bytu na náměstí a radovala se
z pevné půdy pod nohama.









Chebské dvorky

Chebské dvorky mají kouzlo pro ty,
kdo na nich vyrostli. A co teprve
náměstí, když po něm pochodují 
cizí kapely, vám je šestnáct a toužíte
vlastnit nekonečně dlouhé nohy
mažoretek.

I ten kluk z Hödmezevasarhely měl
dlouhé nohy.

Než bych porozuměla jeho rodné řeči,
bylo lehčí naučit se esperanto!



Kruhový objezd

Hrbím se s černou kočkou na římse 
domácího spiritismu, kouzlem vodoo,
nohou kohoutí.

V temných zákoutích nepobudu.

Na zrcátku drápek, za vsí Rozpoutí hledám cestu
křižovatkou zkratek.





Svět Salvátora D.

Nechává místo vjemům pro otevřené oči bulimie kreativity
v mezírkách roztřesených starých filmů, skutečnostem,
skrývajícím jiné děje rozebraným na atomy
bez předem daných scénářů.

Vždyť slonům stačí k chůzi hmyzí nohy, to my věšíme na torza
stromů sny, které mizí, artefakty odklapané lopatkami
vodních mlýnků na potoce života.

Mezitím z desek stolů odkapává
nažhavený čas.



Chůzí raka
 
Čas jde proti nám, napíná do hmatníku
zdvojená echa strun.

Směle protínám obratle obratníku,
převracím znaky run.





Předehry

Sezóna byla letos dlouhá. Javiér, zapadlý
jak slunce za věží, drnká na Lazebnickém mostě.
Už trochu chraptí a jen sem tam cinkne mince.
Ze střech Egona Schieleho odlétli stěhovaví ptáci,
z ulic kavárny a děti již zametly hračky pod koberec.
 
Rádia mansard hlásí na noční vlně, že pod pohledy
svůdných Asiatek přes šikmé okraje slunečníků
s krajkou vloudil se nenápadně podzim.

Vše slyšitelné bylo dnes vysloveno, jen ty cosi šeptáš
do prázdných předzahrádek.




Bretaň

Břečťan z Bretaně barvy pelikáního peří
žil si u úpatí skal hned vedle Brány Sluncí.

Darovala jsem jeho stvol s pevným kořenem
krumlovskému masivu a na Bretaň zapomněla.
Obrostl celou branku, vlezl i k sousedům.

Byl zrovna úplněk. Před domem se procházel
bílý tygr,

ale nikdo nevěřil.



Tíha

Čekárna bez oken, v mezerách dusno, pableskující pláště
… další, prosím!

Žena, vodopád tmavých vlasů, tvář jeden hematom, ustavičně
surfuje. Nevnímá. Bezradné gesto strkání za ucho zdržuje,
když hledá a nenachází informaci, jak žít. Hnědooký
mudrlant drží malou sestru na klíně.

Rozvážně a s dokonalou výslovností klade všem řečnickou otázku,
jak to udělat, aby nemusel už nikdy domů?

Nevím, kolik váží, co unese, ale tuším, že tenhle ochránce žen má
jasno. Rozhodně víc než máma, od které již nečeká odpověď.



Uhlíky

Jeden nábytek na celý život. Knihy ani sochy
nepotřebovala, stačila Panenka Marie na kredenci,
struhadla rukou a deset dětí v nohou.
Oheň udržovala ze zvyku, i když odešly. Pořád ještě
měla psa, zahradu a borůvkový les.

Řežavé uhlíky, propadlé sny.


Větroplach

Ztřeštěný listů pád přeleštil glazuru
skluzavek do zahrad,
pomeranč v azuru vykoupal ráno,
vítr zabrnkal na piano
a podzim rozestlal.



Plstění
 
Zmizelá
do mrtě ždímám nahého beránka,
máčím rouno dní, plst probírám prsty
a šupinkatý vlas merino  
vyprázdněnými gesty
skládám do kříže.





Hraniční

Opravuje hraniční zídky
poskládané nasucho.
Prsty ohlazují hrany,
píď po pídi chrání svůj svět.

Byť na kolenou,
byť za hranou,
uhlazená paní nosí nazpátek
půdu vyfoukanou z planin.


Ranní glosy

Horká slanina se ještě kroutí na vidličce.
když glosuješ, že v Alpách napadl první sníh.

Prsty mám jako rampouchy.
Nauč mě navlékat si rukavice
i na velmi krátké cesty.

Hrdličky se tísní na plotě jako perlový náhrdelník,
kuličky pámelníku těsně před puknutím.

Sbíráme odvahu k zimování.


Svízel

Svízel ví své.  
Okořenil lnutí knutou chapadel
a zakořenil
pod kameny světa.



Ruth
 (věnováno R.Hálové – Wintonovu dítěti, rodačce z Č.K.)
 
Cizí paní mi podala do vagónu dvouleté děcko
s lahví mléka. Rozlilo se hned při rozjezdu vlaku.
 
Uháníme vstříc dobrodružství, hošík cumlá čtverečky
čokolády, v hlavě hlučící perón s mámou.
 
Přestupujeme na loď do Birminghamu. Poprvé vidím
moře. Nesu chlapečka, pevně svírám kufříky –
ve vlnách tříštění snů.


Z okna hotelu

Nezkrušeným mračnům je dnes do běhu.
Nad akademikem Běhounkem slíznou polárku
našlehaných vrchů, zatímco auta se plouží
sobotním ránem a chodci v závějích nasazují
francouzským holím bodce.

Anděl si chodí po horách.


67 názorů

Philogyny
22. 06. 2021
Dát tip Gora

Už putuje ke mně, Ruth... někdy je to zvláštní, tyhle náhody. 


Gora
22. 06. 2021
Dát tip

Děkuju ti, Phil, že jsi přečetla a také za odkaz, podívám se...



Gora
13. 06. 2021
Dát tip Santi€

SantiE, s velkým respektem k tvým analytickým, vyjadřovacím schopnostem a erudici čtu tvůj rozbor, budu se k němu vracet. 

Básní z původních Střípků zde není víc z jediného důvodu, jsou vesměs velmi dlouhé, ale do tištěného vydání bych některou přidala...

Poslední báseň je námětem lehčí, aby /např. po Ruth/ čtenář neodcházel s tíživým dojmem/... a "hmyzí údy" ještě promyslím.

Děkuji, SantiE, za čas a práci, kterou sis s recenzí dala! Moc si toho vážím.


Santi€
13. 06. 2021
Dát tip a2a2a, Gora, atkij, blacksabbath

Název sbírky mě přilákal s jistým očekáváním, jelikož Gořinu tvorbu znám, jako poetické souputnice spolu občas konzultujeme naše tvořivé procesy. Vytiskla jsem si ji a během několika dní se k četbě vracela, abych jí poskytla náležitou pozornost, kterou při zběžném klikání a otvírání okýnek s díly na Písmáku jen tak bryskně nezaktivuji.

Obzvlášť první báseň si pamatuji z dřívějška, tehdy ještě jako jeden ze Střípků. Líbil a líbí se mi ten narativní model uvozený precizním trojverším, které na nepatrném prostoru nabízí komplexní instrukce topografického, hmatového a emocionálního zážitku; rozpoložení průvodkyně je čtenáři/účastníku prohlídky vhodně integrováno s následující prezentovanou epizodou.

V jiné básni zaznívá, že „chebské dvorky mají kouzlo pro ty, kdo na nich vyrostli“. Všichni jsme vyrostli na nějakém „dvorku“. Napadá mě výraz kolorit. Ač básnířka líčí příběh konkrétní rodiny či vzpomínku, sděluje mnohem víc. Probouzí nostalgii, hovoří atavistickým jazykem, kterému rozumí podvědomí každého z nás. Nacházím kouzlo v její prozaické zevrubnosti, v četných detailech - a tam, kde je v (retrospektivní) exkurzi „přítomnější“, o to nadšeněji - přestože epické formulace někdy drhnou mému miniaturistickému poe-citu a jejich editaci jsem podporovala.

Všechny básně jsem si přečetla se zájmem a u mnohých textů jsem si dohledala původní protějšek, všímala jsem si prodělaného vývoje. Sice jsem si posteskla, že ve sbírce není zařazeno více Střípků, ale s každým dalším čtením se mi daří naladit se, kráčet podél básnířčiných (za)stavení, obtahovat čáru spolu s ní, vnímat společnou nit, jíž jsou přistehovány jednotlivé básně k sobě, kochat se ekvilibristikou na visutém laně. Pohlazení důvěrně známé na omak drsné omítky, připomínka osobního vztahu k místům, toku času, vědomí paralelních příběhů i (neveselých) konců,...ocitáme se na hraně, hranicích (státních, vztahových i životních), ohlížíme se za roh, směrem, odkud se nese mollová melodie...

Chebské dvorky, Předehry, Bretaň, Ranní glosy... Nedokážu si vybrat jen jednu, ale tyto prozaičtější básně mě oslovují, burcují. Registruji, že se s nimi autorka pustila do razantnější cizelace. Vesměs škrtala, spojovala verše poetickým těsnopisem, nad nímž musím déle rozjímat. Ve všech setrvává určitá hrbolatost oné titulní fasády. Oceňuji ve zdánlivě izolovaných a nezbásnitelných příhodách všímavost pozorovatelky, bohatost slovní zásoby, přesah od "plochého" popisu povrchu do niterné hloubky přírodních i lidských konstelací, v nichž dostává prostor to křiklavé, i to zamlčené. Originální podrobnosti, byť uvěřitelně reprezentují unikátní zkušenost, nebrání všeobecné srozumitelnosti a procítěnosti, fungují a umožňují čtenáři přiložit si k nim vlastní výklad, ekvivalent (především "kluk z Hödmezevasarhely" anebo "bílý tygr"). Zvýrazněné texty mě zasahují nejnaléhavěji, mnohem více než stylisticky důmyslné miniatury (Chůzí raka, Plstění, Svízel) či básně v er-formě (Provazochodci, Uhlíky, Hraniční), z nichž na mě čiší uhlazenější odstup, dislokace autorky vně obrazu. Ze soudku čiré přírodní lyriky je mi sympatická báseň Větroplach.

Komplikovanější imaginativní báseň Svět Salvátora D. spolu s obrazovým doprovodem nečekaně obdivuhodně do sbírky pasuje. Pouze nabízím ke zvážení nahradit "hmyzí nohy" hmyzími údy. A v kontextu sbírky mi připadá slabší závěrečná báseň Z okna hotelu.


Gora
12. 06. 2021
Dát tip

Děkuju, Honzo, jsem moc ráda, že ses texty zaobíral, i když mnohé jsi u mne určitě již četl. Uznání potěší od každého z těch, kdo třeba jen přelétli nebo se začetli, vyjádřili i /raději/ ne. Od básníků mého srdce pak těší obzvlášť. Nerada používám silná slova, ale vy, od nichž se stále učím, víte, že to není fráze.

Pokud se povedlo sestavit vkusnou sbírku, pro Písmáka přiměřeně dlouhou, nesnadno vybíranou, zejména právě z "vypravěčských" básní, snad mohu být celkem spokojena. I když:-))

Děkuji!


Zbora
12. 06. 2021
Dát tip Santi€, a2a2a, atkij, blacksabbath

Ušla jsi velký kus cesty. Z básní je patrná Tvá schopnost pozorovat a fascinace životem.

Víc se mi zamlouvají texty vyprávěcí a jejich drobné příběhy, vykreslené s důstojně vybalancovanou dávkou emocí. Taky se dívám na Tvou houževnatou vlastnost, vracet se k textům a upravovat je. Některé působí už skutečně formálně dokonale (Ranní glosy - to je báseň formátu současné konzervativní lyriky na nejvyšší úrovni).

Ale i u některých textů, které spíš odkazují k próze (Tíha) mi ta větší upovídanost vlastně ani nepřekáží. Z těch básničtějších textů asi nejvíc Hraniční. 

Opět mě ale dostala do kolen Ruth. Báseň, kterou znám z dřívějška, a ve které je nádherný ten rozpor mezi drsným tématem a hravou lehkostí jeho zpracování. Pro mě asi nejsilnější moment sbírky. Text, který si vůbec na nic nehraje. Prostě je. 


Gora
10. 06. 2021
Dát tip

Honzo, děkuju... za připomínky i názory budu ráda.


Zbora
10. 06. 2021
Dát tip Santi€

Přečetl jsem prvních pár textů. Už teď mě napadá spousta drobných připomínek. Až se proberu všemi, rád bych se vrátil s nějakým smysluplným komentářem. To chce ale čas.


Gora
08. 06. 2021
Dát tip

Radovane, tvůj neobvykle strukturovaný komentář v prvním odstavečku překvapil, čekala jsem nejhorší... ale vzápětí moc potěšil, dokonce přiměl k úsměvu... děkuju, jsem poctěna!


Dát tip blacksabbath

Až jsem si říkal, umístila na začátek výborný haiku, rovnou do prologu. Jestli si tím nenadělala do vlastního hnízda a to tak, že hned ze začátku umístí laťku kvality tak strašně vysoko, že vlastní prolog bude nedostižnou kvalitou konkurova zbytku?

A nenadělala!

Hodně, hodně, hodně (jinými slovy -  x hodně) dobrý!


Gora
05. 06. 2021
Dát tip

Já děkuju, Přemku... potěšilo.


lastgasp
05. 06. 2021
Dát tip

Toto dílo běžným komentářem neobsáhnu. Tisknu a přečtu si v klidu. Určitě ti děkuji a ozvu se.


Gora
02. 06. 2021
Dát tip

Matesi, děkuju, to mne moc těší:-)


Hodně působivé!!! Přidávám do oblíbených, abych se sem mohl vrátit.


Gora
01. 06. 2021
Dát tip Santi€

Jitko, některé prošly redukční dietou a zcela se změnily, jiné jsem poupravila do současnějšího kabátku. Měl by to být základ tištěné sbírky.

Jsem moc ráda, že má minisbírka takový ohlas - a děkuji!


atkij
01. 06. 2021
Dát tip Gora, Zbora

Mnoho básní ve sbírce si vybavuju. Přesně si tedy nepamatuji, ale řekla bych, že jsi jim dala místy novou, redukční fasádu. Nejvíce se mi líbí v kratších textech, kde ses odklonila od své prozaické výpravnosti. Rozhodně zážitek a za něj dekuji. 


Gora
01. 06. 2021
Dát tip

Z.E. - moc dík, že jsi věnoval čtení sbírky svůj čas...


Gora
01. 06. 2021
Dát tip

Evži, děkuju ti, žes četla a napsala... potěšilo.


Je to hezké všechno


Vypadá to prostě úžasně.


Gora
01. 06. 2021
Dát tip

cassy, děkuju... ano, stopa je to pravé slovo! Dík.


cassy
01. 06. 2021
Dát tip

Po prvním přečtení mě napadají slova jako - laskavé pousmání, záblesky okamžiku, hravost někdy posmutnělá... Líbí se mi ta zanechávaná STOPA...


Gora
01. 06. 2021
Dát tip

Dášo, zdravím:-)... potěšil mne tvůj zájem, ano, delší než haiku to je :-))... a děkuju!


Dagmaram
01. 06. 2021
Dát tip

Ahoj Irčo, moc pěkné a hutné. Určitě na vícero čtení. :-) posílám jubilejní třicátý


Gora
30. 05. 2021
Dát tip

Theo, moc jsi mě potěšila... snad ta sbírečka o něčem vypovídá, pokud tě oslovila, nadějná básnířko... 


Thea v tramvaji
30. 05. 2021
Dát tip Gora

Goro postupně si to čtu, některé i víckrát a určitě se sem ještě párkrát vrátím. Máš v těch básních krásnou atmosféru... a trouchu smutnou. Jako když foukneš do pampelišky. Posílám tip, ať na to nezapomenu a jdu číst dál :)


Gora
29. 05. 2021
Dát tip

Tej, děkuju, že jsi tu byla a četla a dala vědět!


Gora
29. 05. 2021
Dát tip

Luboši, nějak jsi uvíznul v avízech, tak nejlepší nakonec - děkuju!


Gora
29. 05. 2021
Dát tip

Karle, každá básnička je poupravená... a některé nové. Ještě před pár lety jsem tady trvala na svém, že nejsem žádný básník, ale povídkářka... a zjistila jsem, že právě ta pestrost mne moc baví a vyhovuje, asi je to nestálostí zájmů... tedy povahou.

Děkuju za neutuchající podporu, Karle, tobě se totiž dá stoprocentně věřit, že dáš poctivě najevo názor, a to pro mě hodně znamená!


Gora
29. 05. 2021
Dát tip

a2, Jirko, děkuju, tvá kritika vyznívá velmi příznivě, ještě jsem si nezvykla, že opravdu patří mým básničkám - nebýt tebe a dalších výborných básníků, od nichž se zde mám stále co učit, sbírečka by nevznikla... jsem za ni ráda. Jak říká další skvělý kritik a básník zde, který mi je příkladem v pečlivosti, teprve ze sbírky je možné určit, jak to básník vlastně myslí...

Obrázek /snad/ vyměníme za vhodnější, soustředila jsem se hlavně na texty.

Děkuji!


K3
29. 05. 2021
Dát tip Gora, blacksabbath

Irčo, některé si pamatuji z dřívějška, některé jsem neznal nebo zapoměl. Ale takhle pohromadě ve sbírce se to všechno násobí. Zaujal mě komentář Jany, kde píše, že tě považovala spíš za prozaičku. Pamatuješ? Když ses mě ptala zda máš psát spíš povídky nebo básně? Myslím, že jsem odpověděl piš obojí, kam tě to zrovna táhne. Ale taky jsem ti párkrát napsal, že básně jsou přece jen ještě o chlup lepší. Nakonec si dobře pamatuji, žes to byla ty, kdo ve mě vůbec vzbudil zájem o poesii.


Gora
29. 05. 2021
Dát tip

Alegno, je to fajn zjištění, že ses do sbírky začetla - děkuji.


Gora
29. 05. 2021
Dát tip

Honzo - zeledo, děkuju, je to milé překvapení, že ses začetl, a vážím si toho.


Gora
29. 05. 2021
Dát tip blacksabbath

Ivi, nějak jsem tě přeskočila... moc ti dík za celkovou podporu... byla jsi jedna z prvních, kdo mi v mých začátcích tady psal - piš, piš, tak se snažím!! Už to bude šest let, ale řdila jsem se tím. Nebýt Písmáka, nevzniklo by nic z mých dílek, a i když to není kdovíco, protože obyčejný člověk píše obyčejné věci, přináší mi tvorba neskutečnou radost - a snad i někomu z vás...


Gora
29. 05. 2021
Dát tip

Janino, moc mě potěšila tvá slova... asi jsem obojživelník... baví mne oboje a všechno z literatury, nějak mne nechytlo jen sci-fi. Potřebovala bych jediné - aby mi bylo tak čtyřicet a měla dost času na psaní. Děkuju!


Gora
29. 05. 2021
Dát tip

Okamžiku, vlastně několik let a pak znovu upravovala... děkuju!


Gora
29. 05. 2021
Dát tip

Jarmilo, děkuju za komentář:-))


Gora
29. 05. 2021
Dát tip 8hanka

Hanko, děkuju, s kinem to máme podobně a - i vzhledem k věku - s dalšími "příběhy"... děkuju za komentář, který potěšil...


Gora
29. 05. 2021
Dát tip

Movsare, děkuju za povzbudivé slovo...jsem ráda, že ses zastavil!


Gora
29. 05. 2021
Dát tip

Nami, děkuju ti...


a2a2a
29. 05. 2021
Dát tip Gora, Zbora, blacksabbath, Santi€

Nádherná sbírka v nejednom ohledu. Básně jsou umně seřazeny a přestože výběr není monotématický, působí uceleně a uzavřeně, pojítkem je domov a dětství a texty, zejména pak Plstění, Kruhový objezd a Větroplach jsou zamyšlením, které nic nepředstírá a rezonuje s životem autorky. Vybočením je báseň Ruth, ale i díky mistrně zvládnutému jakoby echu vyprávění skutečné postavy dokresluje i vnitřní vnímání autorky.

Verše se vrývají snadno pod kůží, protože vypráví srozumitelné příběhy ale bez balastu, v nevtíravém rytmu a bez citového vydírání, protože si věří, musí si vřit, když jsou poctivým odrazem prožitého. Spolupracují s myslí čtnenáře, počítají s jeho přirozenou vnitřní symbiózou.

Osobně se mi líbí všechny, ale ty nejkratší nejvíc,  protože jsou ve formě nejodvážnější a součaně obsahem náležitě hutné.

A ještě si dovolím osobní poznámku. Autorka zde byla v minulosti terčem několika rádoby  záporných literárních hodnocení, naštěstí šlo o jednotlivce bez širší odezvy, což také o něčem vypovídá, ale tím, že se odhodlala nabídnout minisbírku, tedy ucelenější vhled do své tvorby, nabídla i zřetelný důkaz, že umí.

Pro mne krásné čtení. Snad jediná výhrada proti druhé ilustraci, která vyznívá jako především obraz, soustředěný sám na sebe, o to méně podle  mne korensponduje  s texty. Ale to samozřejmě nemá nic společného se sbírkou samotnou.


Tej
29. 05. 2021
Dát tip

Krásné, také se k tomu musím vrátit, nestihla jsem vše vstřebat. Je to opravdu emocionální nálož:).


Alegna
29. 05. 2021
Dát tip

všechny mají svou atmosféru, zatím jsem vstřebala ty kratší  - Svízel, Tíha, Plstění, Větroplach.... k těm delším se musím ještě vracet....


Jamardi
29. 05. 2021
Dát tip

Hodně se mně líbí Provazochodci, Bretaň a Ruth. Obrázky jsou zajímavé a je to příjemné zpestření.


Kočkodan
29. 05. 2021
Dát tip

 

Irčo, tak ani nějak nevím, co se mi líbí... ale pozor, důležitý dodatek – nejvíc. To asi nebude znamenat negativní kritiku...

 

 

 

A kdyby dělal Jiří Černý v 60. letech místo z písniček 12 na houpačce z haiku, tak by se tam to tvoje s houpačkou drželo setsakramentsky dlouho. (mrk)


zeleda
29. 05. 2021
Dát tip Gora, blacksabbath

Ireno, nádherný, poetický text, prezentovaný zajímavou formou. Krásně se to čte a vyvolává emoce.


Janina6
29. 05. 2021
Dát tip Gora

Tak to je nádherné. Nevím, proč jsem tě vždycky považovala spíše za prozaičku :-) Budu se vracet a číst si tvé básně víckrát, rozhodně to není na jedno přečtení. Zatím mi nejsilnější připadají Tíha, Uhlíky a Ruth. Přemýšlím, čím mě tak oslovily, co mají společného, možná náznak příběhu (neveselého) a jakousi naléhavost. Kdo ví, třeba u tebe pořád podvědomě hledám tu "prózu"... Neznamená to, že ostatní jsou "horší", možná si je líp vychutnám jindy. Každopádně máš úžasně bohatý poetický jazyk. A ty Daliho obrázky jsou příjemný bonus.


blacksabbath
29. 05. 2021
Dát tip Gora

Irčo....Irenko.....to je...toje....toje WOW!!!!!.....čtu a kochám se už poněkolikáté....Můj ukazováček má zadřenou křídu do kůže a ještě chvíli to tak zůstane, možná napořád.....vytiskla jsem si...*/*********************


Jamardi
29. 05. 2021
Dát tip Gora

Asi vím, co jsi chtěla napsat. Některé metafory se mně sice hůře čtou, ale celkově je to srozumitelné. Jsem ráda, že jsem básně četla. 


8hanka
29. 05. 2021
Dát tip Gora

veľmi silné... mrazivé i dojímavé...ako píše Revírník

"sotva stačím vstřebat a dostatečně spoluprožít první báseň - i ve mně totiž vyvolává dávno zasuté dětství, už mi nabízíš další... a zas... A všechny na stejně vysoké emocionální úrovni. Copak to se dá?"

Každá zasiahne inak, mnohé vyvolávajú spomienky na niečo podobné, nami prežité...taký Vesmír - doteraz mi vadí, keď film ani poriadne neskončil a ľudia už vstávajú, odchádzajú...ja ešte vychutnávam záverečnú  hudbu, doznieva vo mne príbeh, ktorého som bola na chvíľu súčasťou a nechce sa mi preladiť na realitu...

alebo Uhlíky...k nim by sa dalo toľko... som mama, ktorej deti už vyleteli do sveta,  ešte stále však poznajú cestu domov, aspoň na krátky čas potešiť ma...

Tíha...hovorí za všetko

takmer ku každej by sa niečo dalo...

pre mňa aj vzhľadom k veku...

"Sbíráme odvahu k zimování"

máš neuveriteľný dar zachytiť príbehy okolo teba...vďaka za ne i za to, že mám možnosť byť tu


Movsar
29. 05. 2021
Dát tip Gora

Povedené velmi! Určitě se k tomu budu vracet.


Nami 99
29. 05. 2021
Dát tip

Hezké čteníčko i obrázky.


Gora
29. 05. 2021
Dát tip

lawender, vybralas i mé "srdeční" - díky... a klidně jsi mohla napsat, co chybí...

Děkuju! A pokud se budeš vracet, je to pro mne čest.


Gora
29. 05. 2021
Dát tip

Renato, děkuju ti, jsem ráda, že se líbí /i obrázky:-)/ a že se vše povedlo vložit a snad to tak i zůstane... 


Gora
29. 05. 2021
Dát tip

Jardo revírníku, vím, že bys mi nenapsal nic, co si opravdu nemyslíš, o to cennější jsou pro mne tvé dojmy... třebas motýlí! Děkuju ti.


Gora
29. 05. 2021
Dát tip

Janičko, děkuju za čas, který jsi prožila nad mojí sbírečkou - tvá slova u mě vyvolala úsměv - ze sedmnácti jsi vypsala asi dvanáct básní - že sis dala tu práci je vypíchnout! Děkuju mockrát.


lawenderr
29. 05. 2021
Dát tip Gora

dneska se mi líbí Uhlíky, Ranní glosy a Ruth ... budu se vracet, k nim, ale i ke všem zbylým - na každé něco je, balancující kouzlo:) děkuju  (všechno, co bych chtěla víc, si domlčím)


bixley
29. 05. 2021
Dát tip blacksabbath

Ireno, přenesla jsi mě do jiného světa plného fantazie, vzpomínek, nádherných obrazů. Díky za to. A obrázky Dalího krásné, ten s plachetnicí s motýli neznám. :-)


revírník
29. 05. 2021
Dát tip 8hanka, blacksabbath

Ireno, je to krása. Dodávám, že marnotratná. Protože sotva stačím vstřebat a dostatečně spoluprožít první báseň - i ve mně totiž vyvolává dávno zasuté dětství, i když ještě mnohem vzdálenější -, už mi nabízíš další... a zas... A všechny na stejně vysoké emocionální úrovni. Copak to se dá? Každá z nich chce svůj čas - a taky duševní rozpoložení. Přesto: musím přiznat, že málokdy mě nějaké dílo tak silně postihlo jako tato tvá sbírka.


vesuvanka
29. 05. 2021
Dát tip Gora, blacksabbath

Irenko, sbírka básní je krásná, obzvláště mě zaujaly: Chebské dvorky, Kruhový objezd, Svět Salvátora D., Předehry, Bretaň, Uhlíky, Větroplach, Hraniční, Ranní glosy, Svízel, Ruth a Z okna hotelu. Líbí se mně i doplnění obrazy Salvátora Dalího. TIP


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru