Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 452 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

V Americe, kvůli nedostatku legislativy, se usadil vžitý názor, že bohatství člověka je dovoleno shůry, a tak se nemá závidět, (žákovské citáty)
datum / id01.06.2021 / 521047Vytisknout |
autorZeanddrich E.
kategorieCitátyDalší dílo autora
zobrazeno65x
počet tipů8
v oblíbených0x
Prolog

Další část


 


 


 


žákovské citáty z ..mé sbírečky o
cca 25 000 kouscích :) (sbíráno nesouvisle od r. 1979), ..., cont.:


 





 


(  -Jak nejlépe je sbírat?


 





 


-Třeba tak, že vezmeš v průměru po cca devadesáti až stodvaceti zkouškových pracech na jedno téma (které by jinak skončily v koši) z několika spolupracujících škol z předmětů (především) Dějepis, ..., Branná výchova, Občanská výchova (a její ekvivalenty), apod., ..., ale především slohové práce (necháš si pečlivě ovšem u všech odstříhat rožky" se zdrojovou třídou a jménem, i když na to předávající osoba třeba zapomene:) ),..., a potom ve volnějších chvilkách lovíš perly";..:)  ).


 





 


 Poznámka ve dvojité závorce je mým dodatkem.


 


Dle vžitých pravidel je možno citáty" i slučovat nebo, naopak, krátit, ..., kvůli lepšímu smyslu přidat či ubrat slovo, ..., opravit pravopisnou chybu,...,  jméno, letopočet, nebo jinou zjevnou faktickou chybu, zjistitelnou z veřejně dostupného "ověřeného" zdroje, apod.. .


 


((...)). 


 


V tomto výběru jsem právě "slučoval" docela nadprůměrně, a nejsem si úplně  jist, zda jsem tím  výrokům naopak neubral na čtivosti.. .


 


 

V Americe, kvůli nedostatku legislativy, se usadil vžitý názor, že bohatství člověka je dovoleno shůry, a tak se nemá závidět, (žákovské citáty)

 

 

 

 

 

 

 

..

..

Lidem, žijícím v indiánských kmenech na severoamerickém kontinentě,

na rozdíl od velké části tehdejšího světa, chybělo v mysli povědomí

o nějakém velkém zděném nebo kamenném městě v dohledu několika

tisíc kilometrů kolem dokola. Tím se jim potom značně zmenšila možnost účinně

odolávat náporu Evropanů, protože neměli v tomto směru jakoukoliv oporu.

 

 

 

Lidé, žijící na na severoamerickém kontinentě, měli po tisíciletí k dispozici značné množství potravy i prostoru na počet kilometrů, a tak si neosvojili nutnost zapojit se rozumně i do povinností a strastí obohacujícího městského života, což se jim potom, po příchodu Evropanů, silně vymstilo.

 

Způsob života severoamerických Indiánů nenutil lidi vymýšlet složitější vynálezy, a tím po tisíce let zaostali za celosvětovým pokrokem.

 

Severoamerickým Indiánům došlo, že žili dost lehkomyslně, bez podrobnější civilizace, asi až tehdy, kdy evropská bota vehementně sestoupila z lodí na jejich rozlehlou domovinu. Tto už to ale nemohli moc dohnat.

 

Ze způsobu života severoamerických Indiánů se můžeme poučit, proč je pro přežití národa důležité snažit se držet krok s celosvětovým nejpokročilejším vývojem.

 

Indiánské obyvatelstvo se snažilo vyrovnat svou technologickou a hmotnou zaostalou nedostatečnost obchodem, a částečně krádežemi, to se jim ale pouze povedlo u koňů, a později v tom, že psali stížnosti americkému prezidentovi.

 

Že se s evropskou invazí nedá domluvit si kočovné Indiánské obyvatelstvo i na severoamerických prériích uvědomilo v okamžiku, když jim zásobovači a dobrodruzi, hlavně pro nesmyslnou zábavu, v několika málo letech zdecimovali milionová stáda bizonů.

 

 

Evropská civilizace si hlavně na Západě udělala u Indiánů nedobrý dojem kvůli necivilizovanému předvoji dobrodruhů, a hledačů kořisti všeho druhu.

 

 

Evropa začala Ameriku uznávat za rovnocennou část světa, až když je k tomu donutili jejich potomci, kteří se tam ..natrvalo usadili.

 

V Americe, kvůli nedostatku legislativy, se usadil vžitý názor, že bohatství člověka je dovoleno shůry, a tak se nemá závidět, ale snažit si ho svojí snahou a pílí vydělat taky.

 

 

Hrubé mravy evropských přistěhovalců se z velké míry odvíjely od toho, co za druh lidí se tam hlavně stěhoval, ale také od toho, že tam nebyla téměř žádná legislativa -, ale i kdyby byla, tak stejně by ji tam neměl kdo po těch lidech striktně vymáhat dodržovat.

 

 

Po několik staletí mohli v Americe najít útočiště i vyhnanci, učenci a různé církve a hnutí, apod., z Evropy, museli si ale zase sami vynahradit ochranné funkce nepřítomné jakékoliv armády a policie.

 

Po roce 1492 jsme na lodích do Ameriky  začali přesouvat naši civilizaci.

 

 

 

(( ...)).

Indiánské obyvatelstvo se několik set let nedovedlo proti evropské invazi sjednotit, a potom už na to bylo pozdě. Důvodem pro to ale byly i jejich žabomyší sousedské spory, při kterých se nerozpakovali dočasně a krátkozrace se s dobyvateli proti svým bratrům spojit.

 

 

Na indiánském obyvatelstvu si názorně můžeme ukázat celosvětovou platnost vývojových sociologických pravidel, které se tam ve valné míře ovšem nemohly vůbec projevit.

 

 

 

..

..

Indiánské vůdcovské osobnosti měly v bojích proti evropským vetřelcům jen dočasné úspěchy hlavně kvůli tomu, neměli odkud vybudovat tisícové či desetitisícové armády kvůli velkým vzdálenostem, nebo i nedůvěře k jejich indiánským sousedům.

 

 

Mnohé indiánské vůdcovské osobnosti si dobře uvědomovaly nezbytnost spolupráce s evropskými přistěhovalci, oběma stranám to ale dost často pokazily zločinecké nezvladatelné živly z jejich řad, které pak vrhly špatné světlo na celý kmen nebo národ. Vzbuzovaly tím potom i v pokojnějších lidech na druhé straně dalekosáhlé a těžko potlačitelné nenávistné tendence,

 

 

Severoamerické národy se ztratily ze světa kvůli neoblomnosti pravidel při dlouhodobém a přirozeném střetu dvou kultur.

 

 

Někteří vůdcové Indiánů byli příkladem toho, jak se může dostat do dlouhodobé bezradnosti i člověk s dobrými úmysly, kdy mu potom pro jejich národ zbude jen zmírňující ústupová taktika, spojená s asimilací, a širokým přijetím nových hodnot.

 

 

Indiánské obyvatelstvo mělo v sobě širokou a stěží potlačitelnou lehkost, hrdost a nespoutanost, a tak otrokáři si na plantáže raději draze, přes oceán, dováželi pracovitější africké obyvatelstvo.

 

 

Pohled na osudy indiánských národů nás může v mnohých jednotlivostech i v celku hodně silně, všeobecně poučit, protože jsou očištěné od mnoha rozptylujících vlivů, které jsou běžné jinde ve světě.

..

..

(( ...)).




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

14.06.2021 11:21:16dát kritice tipblacksabbath

Až bude pokácený poslední strom, až bude poslední řeka otrávena, až bude chycena poslední ryba, tehdy poznáme, že peníze se nedají jíst. (Varování kmene Cree)

Až bude pokácený poslední strom, až bude poslední řeka otrávená, až bude chycena poslední ryba, tehdy poznáme, že peníze se nedají jíst. (Varování kmene Cree)Více zde: https://western-klubos.webnode.cz/blog-western/indianska-moudra-a-citaty/
02.06.2021 14:14:47dát kritice tipZeanddrich E.

(( ...)).

02.06.2021 14:13:59dát kritice tipZeanddrich E.

Díky všem za hezké komentáře :)

 

Kamamuro, pokud nečetls, podívej se třeba i na předchozí výběry"  zde - 

Vynález dlažby se stal podstavcem pro celou řadu dalších vynálezů“ (14.02.21)anebo na

 

Člověk si domestikoval dobytek kvůli tomu, aby ho pokaždé nemusel znovu nahánět po lese nebo po loukách, když od něj něco potřebuje“ (z 21.03.21 ).

 

Hezký den přeji:)

 

02.06.2021 12:03:22dát kritice tipJamardi

evropská bota :)

No ale je pravda, že jsme se též učili, že mezi prními tam jeli různí dobrodruzi, kteří měli navrh nad zoufalými lidmi prchajícími před chudobou a že chyběla legislativa, podle které by se řídili a hlavně kontrola - viz věta začínající slovy "Hrubé mravy"

02.06.2021 10:46:15dát kritice tipdievča z lesa

ponuka perál je úžasná ... trošku smutný hodnotový rebríček ... akokeby vo všetkých tých výchovách, v rodine či v škole, chýbalo: pozri sa na to zo všetkých strán a potom súď 

02.06.2021 08:25:22dát kritice tipannnie

Nádhera!!! Ano, opět nádhera! Řehtám se jak Vinnetouův kůň. Tip a.

01.06.2021 20:41:23dát kritice tipKamamura

Zeandrichu E., já si to přečtu vždycky, ať to bude jakkoli dlouhé! 

Je to naprosto geniální, geniální! 

Dětský mozek skvěle a naivně zrcadlí všechny ty nabubřelé koloiální kydy o nadřazenosti západní civilizace a různé Klausoidní ekonomické "psesudozáknitosti", tržní fundamentalismus, jakož i módní republikánskou propagandu jako snůšky vnitřně rozporuplných, nechtěně komických absurdit. 

Jen houšť, a větší kapky! Snad tyto děti nějak přežijí na prožrané planetě, kterou jsme jim po té volnotržní merendě zanechali. 

01.06.2021 20:09:22dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Mně se asi nejvíc zamlouvá citát o přesunu civilizací!

Takové hlášky jsou věčné i vděčné - čtenářsky.

Pobavilo, Z.E.

01.06.2021 20:06:52dát kritice tipZeanddrich E.

Jinak je ale asi lepší dávat to sem takhle po pár kusech - je větší pravděpodobnost, že to někdo všechno i přečte, že:)

01.06.2021 19:58:28dát kritice tipZeanddrich E.

Co Tě na tom, Benetko, tak vyčerpalo? :)

((vím, jakl to myslíš :)  - musím ale říci, že já právě o Indiánech mám někde možná i několik dalších desítek „citátů",..., ale hledal jsem je dnes, s přestávkami, snad několik hodin, a nenašel;  budu muset -přinejmenším v této záležitosti - se více usebrat k pořádnosti :) (což ovšem pro mne, jako zrozence v Býku, někdy může být i trošku problém :)  )  ))

01.06.2021 19:48:03dát kritice tipBenetka

Vyčerpávájící! :D

01.06.2021 19:22:23dát kritice tipsupizmus

Kam se hrabe Karel May :-)



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2021, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor