Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 451 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Život na samotě
datum / id03.06.2021 / 521099Vytisknout |
autorKvěta Sněžnická
kategoriePovídkyDalší dílo autora
zobrazeno48x
počet tipů6
v oblíbených0x
Prolog

Povídka z autobiograficky laděné knihy povídek s názvem Idivnosti.

Život na samotě

ŽIOVOT NA SAMOTĚ

 Samota, ale ne osamělost.Moji krásní rodiče měli rádi společnost. V té době táta i filmoval a tak mnozí slvní herci té doby, přijížděli rádi na samotu v lesích.Někteří, co se již nevešli do hájovny, spali ve vedlejší budově  v rytířském sále.Tam se rád , za parného dne, chodíval chladit náš hucul Cikán.

Také se  u nás stavovali mládenci z pohraniční stráže, náhodní houbaři, lesní dělníci.Ze Sněžníku  došel můj budoucí pan řídící Vilímovský a pan spisovatel Velínský. Když přišli oni, tak vždy došlo na domácí muzicírování  a zpěv.

Já, tehdy ještě jedináček, jsem se směla všeho účastnit.Táta měl nádherný školený baryton.Však jako voják zpíval v Armádním souboru Víta Nejedlého  sóla. Často sedal táta k piánu a spolu s maminkou zpívali. Jen tak  pro radost.

Dospělých se u nás pohybovalo dost, jen děti jsem moc neznala. Byla jsem šťastné dítě.Milované a vyrůstající v krásném přírodním prostřědí. Učila jsem se  prostřednictvím svých rodičů  vnímat kouzla přírody, soucítit se zvířaty.Ať jsem se vrtla, kam jsem se vrtla,měl jsem co zkoumat.Jednou mi táta přinesl z lesa havrana s poraněným křídlem.Křídlo se vyhojilo , ale havran již nikdy nelétel.Chdil za mnou jako pejsek.

Žádného zvířete jsem se nebála, jen Pepíka. Pepík byl  náramný kohoutí vejtaha. Jak jsem se ocitla v jeho blízkosti, tak mne začal prohánět a útočit na mne.Možná měl plezír z mého řevu. Jednou však "doplezíroval".A to  když mne šeredně do krve pokloval  a pařátama poškrabal záda.

Maminka mi opšetřila zranění, ukonejšila pláč a vzala malorážku.

Já nevím , jestli vy máte něco proti slepičí polévce.Já tedy ne. A ještě jsem si přidala!




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

15.06.2021 09:45:13dát kritice tipAlanNoak

Zajímavé. Jen mi tu hladkost čtení ruší četnost chyb (chybějící mezery, překlepy). Já jich tam mám taky teda mrtě, ale jsou rozloženy do větší plochy. Tady mě to pleská co chvílí přes oči, mozek,..

04.06.2021 11:15:54dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Pěkná momentka ze života v hájence, četla bych dál... jen příliš naturalistický konec mi k předchozímu textu nesedí.

občas přehozený slovosled a drobné překlepy/ Často sedal táta k piánu  -  Táta sedal často k piánu/

mnozí slavní herci té doby, havran již nikdy nelétal, Chodil za mnou jako pejsek, v krásném přírodním prostředí,Maminka mi etřila 

04.06.2021 10:37:05dát kritice tipvesuvanka

Pěkné, a obzvláště je mně blízké:

Učila jsem se  prostřednictvím svých rodičů  vnímat kouzla přírody, soucítit se zvířaty.Ať jsem se vrtla, kam jsem se vrtla,měla jsem co zkoumat.

TIP

03.06.2021 10:33:25dát kritice tipannnie

Je to barevný. Jako samostatný dílo mi to přijde tak trochu nedokončený, ale možná to v kontextu tý knihy působí jinak. Rozhodně ale tip a.



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2021, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor