Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 451 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Proč se na sport raději jen dívám
datum / id10.06.2021 / 521286Vytisknout |
autorOskar Koblížek
kategorieMiniatury prozaickéDalší dílo autora
zobrazeno81x
počet tipů6
v oblíbených0x
Proč se na sport raději jen dívám

   Mírně rozkročit, vzpažit a pravou rukou vykroužit velké kruhy...á 1, á 2... No tak nic.

   Já vím, mnohé klouby již neslouží, jak mají a mohly by opustit své jamky. Já jen, že jsem si tuhle (když mi křuplo v kyčli) vzpomněl na naše tělocviky. Tam, kdesi na stadionu, v červených trenýrkách a bílých tílkách, s kmitajícími cvičkami s gumičkou a v nepravidelném rytmu, pobíhalo stádo malých pitomců za vydatné podpory uřvané píšťalky velkého pitomce v teplácích s vytahanými koleny z Makyty Púchov. A zatímco červenobílí se potili, až kdesi na oprdí, on si točil velkým svazkem klíčů od tělocvičny a přilehlých prostor a s povely „přidám“ nebo „jedu, jedu“ mu narůstalo sebevědomí. Zvláště, když poblíž cvičila i děvčátka v modrém se svojí „souškou učitelkou“, která vykřikovala hesla podobná, ne-li stejná. Pak se oba smáli, jak těm malejm smradům dávají zabrat.

   A to záměrně nemluvím o tělocvičnách, kde nás nutili k přeskokům, kotrmelcům a zvláště k výmykům. Ty se stejně obvykle podařily jen vyvoleným jedincům a to ještě povětšinou pouze náhodou, a které již potom vícekrát nezopakovali. Probudily se mi vzpomínky na to, jak se nás svalnatí pedagogové snažili podporným tažením či tlačením dostat přes tu chladnou tyč, aby nás následně ponížili a zesměšnili v okamžiku, kdy se jim při tom přílišném snažení podařilo pár jedincům stáhnout trenýrky až ke kolenům. Také přeskok přes koně, který byl dost dobře dvakrát delší než my, nebyl žádnou lahůdkou. Většinou se mnoha jedincům podařilo s úspěchem na konci „oře“ dopadnout na hranu prdítkem a že to fakt bolelo!

   Také různé „zábavné“ hry, jako byla například vybíjená, nepřinášely zrovna mnoho uspokojení. Snad jen více vyvinutým jedincům. Ti s přehledem dokázali míčem přerazit nos, vytvořit monokly nebo donutit ty méně zdatné a nepozorné schoulit se do klubíčka a užít si, něco málo, „porodních“ bolestí po zásahu na určitá a předem vybraná místa. Přiznávám, fyzičku jsme asi měli lepší, ale taky vím, proč tak neradi cvičíme.

   Nedávno mi náš mladej vyprávěl, jak u nich v „těláku“ jeden jeho „soudruh“ předvedl heroický výkon, když hodil krikeťákem – mínus dva metry! Jak ostatní, čekající v zástupu za ním na svůj božský pokus museli hbitě uskočit, aby je netrefil do hlavy. No není to zrovna zářný příklad tělocvičné zdatnosti.

   Ale stejně… občas si zkuste na procházce lesem, či jinou přírodou, nějaký ten výmyk či veletoč na větvi borovice nebo jiného „dřevitanu“. Možná potkáte i nějaké ty skauty (já je potkal) a zjistíte, že ti to dělají podobně a ještě z přesvědčení.

   Mimochodem, skaut je prý  "dítě oblečené jako idiot, vedené idiotem, oblečeným jako dítě…“

   Skautům se tímto omlouvám, ale takhle podobně jsem to cítil i v pionýru a právě při školních tělocvicích.

  Tak tedy, tělu zmar…vlastně ZDAR a hodně úspěchů při tělocvičných alotriích!




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

10.06.2021 20:34:57dát kritice tipblacksabbath

sport...za prvně nevím co to je...za druhně mě to slovo uráží...:-))))))))))))

10.06.2021 10:38:271 tipů dát kritice tipvesuvanka

Oskare, na sport se také raději jen podívám. Ve škole byl pro mě tělocvik nejhorší předmět, z něhož jsem měla jen se zamhouřenýma očima trojku, která mně kazila vysvědčení. Hrůzu mně naháněly kotrmelce, švédská bedna a další nářadí. Při cvičení na bradlech jsem dokonce utekla z tělocvičny než na mě přišla řada. Marně mě učitelka přemlouvala, abych to zkusila. Moje skoky do výšky - to byla většinou shozená laťka. Jinak míčové hry jsem měla docela ráda.

10.06.2021 09:31:10dát kritice tipKvětoň Zahájský

No tak přesněji - klidně by mě uživit mohla, ale nechce! 

10.06.2021 09:23:43dát kritice tipAru

to jsme na tom podobně, až na manželku, mě by žádná neživila

10.06.2021 09:19:28dát kritice tipAbakus

a  stačí ti jeden kus manželky?

10.06.2021 09:13:421 tipů dát kritice tipKvětoň Zahájský

Aru, sport ani muzika mě neuživí. A když to tak vezmu, vlastně ani práce. Naštěstí mě uživí manželka. 

10.06.2021 09:03:511 tipů dát kritice tipAbakus

Mám ku skautingu celkom kladný vzťah - k uniformám mínusový. Ale keď  sa naši pokúšali zdrhnúť z tohoto "socialistického zariadenia" mama si pribalila skautskú blúzku so sebou. A neskôr naučila polku basy morzeouvku aby sa mohla dohovoriť s mamou.  

Asistovala som učiteľovi pri zapisovaní výkonov spolužiakov a keďže šlo o jedničku z telocviku, vylepšovala som výkony každému. Okrem jednej spolužiačky - tej som zapisovala skutočný stav - bola majsterka v jude. Dosť dobre nechápala, prečo sú jej výkony iba o niečo lepšia ako ostatných.  

10.06.2021 08:49:30dát kritice tipKočkodan

 

I když se ve tvém dílku vyskytovali smradi, šlo mi jak se říká pod nos.

10.06.2021 08:23:19dát kritice tipAru

Květoni, tak ses vrátil k orientačnímu běhu? :D

10.06.2021 08:14:411 tipů dát kritice tipKvětoň Zahájský

V raném mládí jsem krátkou chvíli provozoval sport, abych se zviditelnil před děvčaty. Zvolil jsem trošku nešťastně orientační běh.

Děvčata v té době kupodivu nevyhledávala sportovce. Tím méně blázny, kteří nikým neviděni pobíhali temnými hvozdy, aby se po mnoha hodinách bloudění zjevili v cíli ohavně zbroceni potem, blátem a krví.

Pochopil jsem záhy, že pravý život kráčí jinudy, a opustiv slibnou kariéru osamělého orientačního běžce, vrhnul jsem se dychtivě do bahna šoubyznysu. Jmenovitě hudebního průmyslu, jenž dle mých představ nabízel celé zástupy vnadných slečen, které dělají jen velmi málo okolků. A opět jsem se mýlil.

10.06.2021 08:13:25dát kritice tipAru

Oskare, hluboce s tebou soucítím, sice v jiný době, ale tělocvik jsem absolutně nenáviděl, můj nejrychlejší pohyb je chůze a na procházku lesem nepotřebuju umět skákat přes kozu, šplhat po laně, ani házet granátem.

co se týče dívaní se, jednak mě rožčilovalo, že v dobách kdy ČT2 ještě něco dávala, že tam narvali sport, kdykoli jim to přišlo příhodné a pak mě mužské sporty nezajímají vůbec, koukat na partu upocených chlápků jak běhají po trávníků není nic, po čem by moje srdíčko toužilo. pokud jsou ale účastníky sportování ženy, tak je to už mnohem zajímavější.

s popisem skautů souhlasím, jenom idiot může narvat dítě do uniformy, fakt vypatlanci



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2021, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor