Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 455 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Pan Vrtiška: Záhada matematická
datum / id11.06.2021 / 521326Vytisknout |
autorJanina6
kategoriePovídkyDalší dílo autora
zobrazeno405x
počet tipů21
v oblíbených0x
Pan Vrtiška: Záhada matematická

 

Záhadolog pan Vrtiška měl opět návštěvu. Tentokrát dámskou.    

„Jak říkám,“ vzlykala původně velmi sympatická paní Dvořáková, jejíž tvář smáčená slzami a poznamenaná černými stružkami rozteklé řasenky během hovoru ztratila hodně ze své elegance, „je to záhada. Vždyť je to jinak chytrý chlapec. A z té matematiky měl taky vždycky samé jedničky… tedy, až donedávna… Teď už nosí jen pětky. Chudák se tak snaží, dokonce se sám přihlásil do doučovacího kroužku, ale všechno je marné. Já jsem už prostě zoufalá. Zoufalá!“

Pan Vrtiška chápavě pokýval hlavou a ujistil nešťastnou paní, že se na jejího záhadně zhlouplého syna Péťu hned zítra odpoledne přijde podívat.

„To bude zajímavé, Ferdo,“ oslovil svého už mírně znuděného jezevčíka, když za odcházející dámou konečně zaklaply dveře. „Náhlá ztráta schopnosti počítat. Učitelé jsou tím zaskočení, doktoři na klukovi nic zvláštního nenašli… to je přesně hádanka pro mě. Posloucháš mě vůbec?“ Ferda si zeširoka zívnul.

 

„Tak, Péťo, řekni mi, kolik je dvakrát tři?“ začal pan Vrtiška zkoušet zamračeného hubeného kluka, jen co se stačili seznámit.

„Dvacet tři,“ vyhrkl Péťa.

„Hmm, hmm,“ pokýval hlavou pan Vrtiška. „A kolik je deset a šest?“

„Šedesát,“ zněla okamžitá odpověď. Paní Dvořákové se už zase začínala klepat brada.

„Tak takhle by to nešlo,“ rozhodl záhadolog. „Měl bych jeden návrh. Vezmu vašeho syna ven na procházku. Čerstvý vzduch mu udělá dobře a zkusíme si o tom jeho problému v klidu popovídat.“

Čerstvý vzduch ale zajímal pana Vrtišku jenom tak dlouho, než došli k nedaleké kavárně. „Poslyš, Péťo, dal bych si pořádného turka. Buď tak hodný a objednej mi ho. A možná i kousek pařížského dortu. A ty si dej, na co máš chuť, já tě zvu. Jestli ti můžu doporučit, tak tady v jídelním lístku vidím zajímavé zmrzlinové poháry. Já si zatím venku zakouřím, to víš, tady se to nesmí. Ale musím tě upozornit, že mám u sebe jenom stovku. Tak to s tím objednáváním nepřežeň, ať neuděláme ostudu!“

Pan Vrtiška si venku v klidu zabafal ze své dlouhé dýmky, pozdravil copaté děvčátko, venčící pudlíka, chvíli pozoroval hašteřící se kosy a vrátil se ke kavárenskému stolku. Na něm už voněla horká káva. Péťa, nacpávající se zmrzlinou, mu věnoval vděčný úsměv.

„Tak hlásím, pane Vrtiško, že do stovky se vejdeme. Kafe je za třiadvacet, dortík za třicet jedna, můj pohár je teda trochu dražší, za třicet šest, ale fakt stojí za to, mňam! Ještě nám zbude deset korun a…“ Péťa se najednou zarazil, vykulil oči a po tvářích se mu rozlila sytá červeň.

„…a to je tak akorát na dýško,“ konstatoval s lišáckým úsměvem záhadolog. „Výborně, Péťo. Výborně. A teď, nechceš mi konečně říct, o co tady kráčí? Vždyť ty do žádného doučovacího kroužku z matematiky chodit nepotřebuješ.“

„Ale jo! Teda… potřebuju,“ zajíkal se nešťastník.

„A co je v tom kroužku tak zajímavého? Nebo… kdo?“ usmál se pan Vrtiška a Péťa mu to po chvíli váhání pošeptal.

„Anežka?“ podivil se pan Vrtiška. „A není ona náhodou Pešková? A nenosí copánky?“

„Jé, vy ji znáte?“ roztál Péťa.

„To víš, že ano. Potkávám ji skoro každý den, když venčím Ferdu. A víš, jak se při venčení pejsků dobře povídá? Ten její je pudlík, Ferda s ním už docela kamarádí. Poslyš, tak mě napadlo… přece jen mívám poslední dobou dost práce s těmi záhadami, víš… Nechtěl bys občas Ferdu vyvenčit místo mě?“

 

A tak se následujícího odpoledne Péťa s Anežkou náhodou potkali při venčení pejsků. Další den taky, a potom se už potkávali schválně. Hned nato se Péťa odhlásil z doučovacího kroužku a z matiky začal zase nosit jedničky. Paní Dvořáková zase plakala, tentokrát štěstím. A spokojený byl i pan Vrtiška, když zapisoval do deníku kapitolu s názvem „Záhada matematická“. Jen Ferda se tvářil trochu zvadle, možná ho brněly uběhané nožičky.




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

09.10.2021 16:05:54dát kritice tipJanina6

Jo jo, ten jazyk měl být takový trošku čapkovský :-) tak to jsem ráda, že se mi to povedlo. Námět na sérii příběhů o záhadalogovi panu Vrtiškovi je od bixley, už to má hodně dílů od nejrůznějších autorů, jenom je škoda, že to čtenář nikde nenajde propojené.

08.10.2021 21:27:57dát kritice tipStvN

Tahle mě bavila. Je krásně napsaná, jazyk se přesně hodí ke starému pánovi. 

16.09.2021 21:58:06dát kritice tipZeanddrich E.

Jo, pointa skrze ..čtvrtou čakru :)

26.06.2021 15:54:01dát kritice tipJanina6

Hamare, díky :-)

26.06.2021 14:49:46dát kritice tipHamar

Moc pěkné s parádní pointou. :-)

15.06.2021 09:06:42dát kritice tipEvženie Brambůrková

Trocha fištrónu a je to :-)))

14.06.2021 17:22:22dát kritice tipJanina6

Jako ode mě? No já nevím, jestli může jeden autor napsat víc dílů... Zeptám se organizátorky bixley :-)

14.06.2021 15:39:46dát kritice tipŠtírka

Moooc pekne zive a ctive napsano... Pobavila jsem se. Jako bych cetla jednu povidku z knizky... Bude dalsi ?

14.06.2021 10:19:56dát kritice tipJanina6

To jsem, Gerty, moc ráda!

13.06.2021 21:00:24dát kritice tipGerty

Hezky jsem si početl, díky, Janino, za další půvabné dílko :-)

13.06.2021 20:00:37dát kritice tipJanina6

Díky moc všem :-)

Majaksi, to já taky doufám! Aspoň poslední zprávy vypadaly optimisticky...

13.06.2021 15:18:51dát kritice tipannnie

Pěkný, svišně napsaný, má to spád a vtip - tak pá a tip a.

13.06.2021 08:47:27dát kritice tipdievča z lesa

k tejto záhade pán Vrtiška pristupoval s citom a porozumením ... milá záhada

12.06.2021 20:49:13dát kritice tipMajaks

Ja jenom doufam, ze bude Eriksen v pohode.

12.06.2021 14:13:38dát kritice tipAlegna

kouzelné vyprávění :)

12.06.2021 12:00:06dát kritice tiplastgasp

To je přímo exklusivně zpracované téma hodné buněk šedé kůry mozkové pana Hercule Poirota. Opravdu vynikající. 

12.06.2021 11:16:21dát kritice tipJá Lucie píšu...

Janino, to je super! Jojo, ty teenegeři, ty toho navyvádějí :D Konečně nějaká láskyplná záhada! To byla určitě změna i pro pana Vrtišku :) Půvabná povídka!

12.06.2021 11:01:01dát kritice tipDiana

Moc milé, vtipné, jen chudák Ferda to odskákal. Ale tak už to chodí... Napsáno poutavě, skvěle!

11.06.2021 23:53:31dát kritice tipKočkodan

 

Jani, no, jestli sis myslela, že se mi tvoje dílko nebude líbit, tak ses setsakramentsky přepočítala!

 

Přesně nevím, koho Jamardi šikulkou míní, já osobně použiji plurál – šikulkové. Jednak je to pan Vrtiška, ale možná ještě víc ty. Dávám ti jedničku s hvězdičkou a jako bonus razítko s kočkodanem. (bonus č. 2 – můj úsměv)

11.06.2021 23:30:59dát kritice tipJamardi

šikulka :)

11.06.2021 21:53:30dát kritice tipAndělka1

***

11.06.2021 21:43:24dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Janino, výborné!! To je povídečka jedna báseň:-)

11.06.2021 21:30:12dát kritice tipvesuvanka

Moc hezká povídka, pan Vrtiška na Péťu vyzrál :-))), TIP

11.06.2021 21:22:26dát kritice tipblacksabbath

.....je to ten pan Vrtiška ale koumák....jak von si na to zajel......inu je to chytrý záhadolog....a ten příběh mi vyloudil nejeden úsměv....ještě  to přepočítám......23+31+36=90 + 10 kaček dýško.....jo! ten kluk je dobrej.....a tvoje povídka je roztomile-matematicko-záhadně.........parádní!!!!!!!!!!!!!!

11.06.2021 21:13:27dát kritice tipbixley
redaktor prózy

janino, to se ti povedlo! Pan Vrtiška je nejen záhadolog, ale i filuta! :-) Moc hezké.



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2021, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor