Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Elisabeth

13. 06. 2021

194

Autor

Scalie

Za pírka havraní skrývá si tvář,

dávno už ztratila svou svatozář.

Místo slz plameny z očí jí pryští,

výlohy vzpomínek na střepy tříští.

Z jejího náručí není cesty zpět,

s bolestí v hrdle opustíš svět.

Jako zpěv sirén zní její smích,

když koupe se v krvi obětí svých.

Jak karmín rudé rty a tělo hadí,

anděly na cestu do pekel svádí.

Na rukou ostří a v žilách jed,

jen má je prokletá Elisabeth.

3 názory

Líza je asi něco jako siréna, nebo nějaká podobná mytologická svůdnice, na kterou když se muž podívá, tak ztratí hlavu a ona ho pak zahubí. Od mytologie to není tak daleko ke skutečnosti, připomněl bych film Čas sluhů.

A taky by to byl skvělej text pro Heavymetalovou kapelu.