Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

kořeny zapouštím

15. 06. 2021
3
3
268

v seně se zabalím, do klubka svého

ráno je svaté a líbá mi čelo

suchá tráva prsty mi propichuje

cítíš svět jak se nadechuje

cítíš slunce jak život ti dává

cítíš déšť co po těle padá

myslíš na jaro, stejně jak já?

kytky vyhlížím, kdy chodí spát

ptáky uslyším zase zpívat

pocite lásky, jak já tě rád mám

pocite lásky, co k zemi teď mám

rosu cítím bos

rosu piju jak zázračný lektvar

spletu lístky do copů dlouhých

ovinu stébla, jak tenká teď jsou

lavina padá, z těch překrásných hor

bouře se maluje k obrazu svému

do zlatého rámu pak sama věší se

krásy co zem mi dává

a já zase vidím tu krásu svou

a já zase vidím jak odlétá vrána


3 názory

rekl bych ze jde hlavne o sdeleni lasce ze ji citim i k zemi, nejen k lidem apod.

a dekuji moc!


Martyska
15. 06. 2021
Dát tip

Moc pěkné


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru