Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jednou

17. 06. 2021

361

Autor

pété

Člověk by řekl

jak moc se známe

tolik let zpátky

tě v buňkách nosím

a přece nejsi pokrevní

a ani nevíš

co ráda snídám

a za co každou noc prosím

i když bys to mohl

už dávno tušit

kdybys chtěl

a všechna tahle „kdybys“ a „mohl“

jsem si dávno vyryla

do kůže na krku

do dásní

od kolen

směrem k palcům bosým

jen pomyslně – samozřejmě !

člověk by neměl odmítat lásku

co mu někdo jiný dá

jednou by mu mohla chybět

jako ty mně teď

a jakou jednou

Tobě já

6 názorů

Je v tom dost poezie až po bosé palce. Pak jako by ses té poezie lekl a napíšeš jen pomyslně - samozřejmě. Zbytek už ztrácí šťávu. Jo je to pravda co píšeš v závěru, ale pravda napsaná tak nějak bez poezie. Za první tři čtvrtiny tip.