Chaloupka v lese

V případě Ruska mohou být specifikem například  čarodějnice, které létají v koši a nikoli na koštěti. Ten koš někdy na ilustracích vypadá jako balónový koš, jen ten balón tam chybí, jindy čarodějnice, lépe čečeno baby Jagy, používají při letu v koši koště jako pádlo.

Zvedavec, ty světy jsou v děsivé blízkosti, člověk na ten kontrast nechtíc narazí, když jde občas "zkratkou" a zabloudí :-)

Musaši, připomněls mi americký film Anna Karenina, mě vždycky fascinuje, jak se někdo pokouší ztvárnit dílo autora jiné země, jak zpracuje dobové reálie, specifika a mentalitu daného národa, v případě filmů o Rusku například nepostradatená kulisa je pravoslavná chrámová hudba nebo tuhá ruská zima...

Škoda, že chaloupku na kuří nožce už lze najít jen v pohádce, nejspíše v ruské pohádce. Ale možná by se ještě nějaká našla - na Sibiři, tam, kam cesty nevedou.  Tip.

Tam, kam cesty nevedou by se dalo najít ledacos. Možná, že je třeba si odpočinout od cest a ukazatelů směru.

najväčšie zmeny prináša čas v nás, v našom vnímaní a schopnosti odhaľovať potenciál existujúceho

učarovalo mi, že si dokázala medzi tými svetmi vnímania ako keby prepínať a čarovné je pre mňa práve to, že v tej chalúpke si dokázala vnímať viac než to, čo oko vidí

Díky všem!

law, k pohádce to mělo fakt daleko, to máš pravdu, případná muří noha by stejně byla pohřbená v těch rozvalinách záhadně držících pohromadě:)

Pavle, babu už si vzal les, ale stopy toho světa, co býval, se usilovně drží v těsné blízkosti civilizace:)

Aru, to máš pravdu

hmmm, však ono není všechno jak se na první pohled zdá, zrovna včera jsem četl seriózní článek, kde mimo jiné padlo, že je u nás víc čarodějek, než "koučů," takže asi není vše ztraceno :)

Krása a smutno zároveň.........*/*******************************

Líbí /*

Jo svět už není to co býval. Kde začínal les končila civilizace, civilizovaní římané se do lesa báli vstoupit. Ten povzdech v tom vidím. Dokonce povzdech po očividném zlu (které má tu funkci, že je přemáháno dobrem). Dnes jsme vše prozkoumali, do všeho vnesli světlo a možná se nám zatmívá co je dobro a co zlo. Znám babu z perníkové chaloupky, svět si žádá intenzivnější prožitky, z perníku sklouzla k pervitinu a po detoxu je v péči charity, sem tam nabízí balený pardubický perník na dálničním odpočívadle. Možná, že baba z chaloupky na kuří nožce o kus dál v mekáči prodává smažená kuřecí stehýnka. Svět není to co býval vane to z toho, proč ta angličtina v závěru? Svět není to co býval...

jj, mi přijde, jak kdybych to psala já :) jen jinak - básnička dýchá, žije -  a místy i zkouší, abysme třeba na chvíli nežili my:) pro mě má kouzlo.

Jen mi někde přijde trochu moc pod dusítkem slov, je jich tam někde na mě moc 

... namísto sovích očí

kolaps času 

uhrane pocestného

v chaloupce na muří noze ...

jako by na mě na konci někdo hodil peřinu :) a než se z ní vymotám - les už je jinde. Chaloupku na muří nožce bych si tady hooodně rozmýšlela ... :) ale tvoje pohádka ... a pro mě asi nejslabší místo.

Jinak gratuluju! - vybrala si tě báseň :)) (teda jen mýma očima a všim ostatním, čím jsem schopná ještě vnímat)

Husí kůže, Entropie... plastický obrázek.