Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Apendix

09. 07. 2021
0
1
197
Autor
Akim

Nejcennějším darem je upřímný úsměv,

vřelé objetí, co v okamžiku zažene hněv,

bezpočet podob má ta vrtkavá štěstěna,

to ve vráskách vepsané má sivá stařena,

jen je-li ti zle a trápí tě horečky i bolesti,

zubatá zájem má o tvoje stárnoucí kosti,

uvědomíš si ryzost každého pohlazení,

třeba i od človíčka, co tak blízký ti není,

vždyť sotva ho znáš, dnes viděls ho prvně,

přesto hýčká tě, jako vlastní novorozeně,

měl by sis prostě uvědomit, ty nezdárný synku,

že sfouknutí tvé svíce žití trvá pouhou vteřinku,

važ si jednoduše každičkého nádechu i výdechu,

kmotřička smrt z nenadálých konců má potěchu.


1 názor

Aru
09. 07. 2021
Dát tip

ale kdepak, život je jako kniha, někdo ji dopíše, někdo ne.

západní model myšlení sice vyjmul boha jako nejvyšší svrchovanost, ale koncept jednoho života si ponechal, proto je ho potřeba instituálně za každou cenu zachránit.

přitom pomoc jedinci, který se rozhodl zabalit kufry, není v tom řešit jeho problémy, ale zaplácnout pouze následky, (ostatně ve zdravotnictví se děje to samé) namluvit mu že jeho život má smysl žít (a to za jakoukoli cenu a kvalitu) a že se prostě neodchází - pokud nedojde k jeho přesvědčení, pak proběhne hospitalizace na příslušných místech, život ale byl zachráněn, hurá


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru